Prezidentské volby v posledních dvou týdnech nerozhodne pohled kandidátů na migraci či postoj k Východu, ačkoliv otázky na ně budou zajisté padat. Obě témata rezonují veřejnou debatou již několik let a kandidáti k nim zaujímají veřejně známé postoje. Nelze proto čekat, že by skrze ně strhli na svou stranu významnější část nerozhodnutých voličů.
Přetahování se o to, zda je Jiří Drahoše „vítačem“, či nikoliv, zaplavilo nejenom internetové diskuze již před prvním kolem. Drahošův podpis pod Výzvu vědců je známým faktem. Nelze tak čekat, že by Zeman v otázce uprchlictví a migrace schovával zásadní trumf ve svém rukávu.
Drahoš bude naopak Zemana obviňovat z obracení se na Východ, poklonkování Putinovi, Číně a jiným autoritářským režimům, na což bude Zeman kontrovat svým setrvalým argumentem, že vede zahraniční politiku všech azimutů s cílem podporovat českou ekonomiku. Povede se tak již tisíckrát opakovaná a vyprázdněná diskuze o tom, zda Česko patří na Východ nebo na Západ. Tato zkratka slouží části politického spektra k mobilizaci voličů a točí se kolem několika tisíckrát opakovaných Zemanových výroků. Drahoš proto bude jen těžko hledat nové zahraničněpolitické téma, kterým by Zemanovy příznivce přetáhl na svou stranu.
Evropská otočka
Zeman se v posledních týdnech snaží setřást svůj protievropský kabát, který si nasadil svou kritikou evropských institucí při řešení migrační krize. Ve svém vánočním projevu se švejkovsky přihlásil k sebevědomému členství v EU, což Jiří Ovčáček horlivě připomínal hned druhý den po volbách. Úřadující prezident v debatách pravděpodobně znovu podpoří euro (za podmínky odchodu Řecka z eurozóny), jehož podpora je ale v případě obou kandidátů irelevantní. Česká veřejnost s přijetím eura dlouhodobě nesouhlasí. Diskuze na toto téma jsou zbytné i vzhledem k minimálnímu vlivu prezidenta v této otázce. Zeman si to hořce ozkoušel v letech 2013-2015, kdy za euro horlivě plédoval a podmiňoval střídání v bankovní radě ČNB pozitivním postojem k jeho zavedení.
Také předseda vlády Babiš ve svém povolebním vyjádření doporučil Zemanovi, aby se jasně přihlásil k členství v EU a NATO, což bylo do velké míry zbytečné, protože Zeman během svého funkčního období členství v ani jedné z organizací nezpochybňoval. Alibisticky však podpořil konání případných referend o setrvání v nich s tím, že by hlasoval proti vystoupení.
Platí tak, že zahraničněpolitická debata mezi prvním a druhým kolem bude plná klišé a od reálného výkonu prezidentské diplomacie bude na hony vzdálená. Tábory příznivců obou kandidátů se nebudou na těchto tématech ani rozrůstat ani zmenšovat.
Vít Borčany
Autor je analytikem Výzkumného centra AMO
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist