Na zahraniční politice už nezíská ani Zeman ani Drahoš

Prezidentské volby v posledních dvou týdnech nerozhodne pohled kandidátů na migraci či postoj k Východu, ačkoliv otázky na ně budou zajisté padat. Obě témata rezonují veřejnou debatou již několik let a kandidáti k nim zaujímají veřejně známé postoje. Nelze proto čekat, že by skrze ně strhli na svou stranu významnější část nerozhodnutých voličů.

Přetahování se o to, zda je Jiří Drahoše „vítačem“, či nikoliv, zaplavilo nejenom internetové diskuze již před prvním kolem. Drahošův podpis pod Výzvu vědců je známým faktem. Nelze tak čekat, že by Zeman v otázce uprchlictví a migrace schovával zásadní trumf ve svém rukávu. 

Drahoš bude naopak Zemana obviňovat z obracení se na Východ, poklonkování Putinovi, Číně a jiným autoritářským režimům, na což bude Zeman kontrovat svým setrvalým argumentem, že vede zahraniční politiku všech azimutů s cílem podporovat českou ekonomiku. Povede se tak již tisíckrát opakovaná a vyprázdněná diskuze o tom, zda Česko patří na Východ nebo na Západ. Tato zkratka slouží části politického spektra k mobilizaci voličů a točí se kolem několika tisíckrát opakovaných Zemanových výroků. Drahoš proto bude jen těžko hledat nové zahraničněpolitické téma, kterým by Zemanovy příznivce přetáhl na svou stranu.

Evropská otočka

Zeman se v posledních týdnech snaží setřást svůj protievropský kabát, který si nasadil svou kritikou evropských institucí při řešení migrační krize. Ve svém vánočním projevu se švejkovsky přihlásil k sebevědomému členství v EU, což Jiří Ovčáček horlivě připomínal hned druhý den po volbách. Úřadující prezident v debatách pravděpodobně znovu podpoří euro (za podmínky odchodu Řecka z eurozóny), jehož podpora je ale v případě obou kandidátů irelevantní. Česká veřejnost s přijetím eura dlouhodobě nesouhlasí. Diskuze na toto téma jsou zbytné i vzhledem k minimálnímu vlivu prezidenta v této otázce. Zeman si to hořce ozkoušel v letech 2013-2015, kdy za euro horlivě plédoval a podmiňoval střídání v bankovní radě ČNB pozitivním postojem k jeho zavedení.

Také předseda vlády Babiš ve svém povolebním vyjádření doporučil Zemanovi, aby se jasně přihlásil k členství v EU a NATO, což bylo do velké míry zbytečné, protože Zeman během svého funkčního období členství v ani jedné z organizací nezpochybňoval. Alibisticky však podpořil konání případných referend o setrvání v nich s tím, že by hlasoval proti vystoupení.

Platí tak, že zahraničněpolitická debata mezi prvním a druhým kolem bude plná klišé a od reálného výkonu prezidentské diplomacie bude na hony vzdálená. Tábory příznivců obou kandidátů se nebudou na těchto tématech ani rozrůstat ani zmenšovat.

Vít Borčany

Autor je analytikem Výzkumného centra AMO

Follow @AMO_cz