Firmy se cloudu nebojí, mají však obavy ze změny

Téma cloudových služeb se dnes často spojuje s tzv. digitální transformací, tedy kompletní digitalizací procesů, postupů a řešení využívaných ve firmách jak pro nezbytné provozní činnosti, tak i výrobu produktů, poskytování služeb nebo obchodování. Pro digitální transformaci lze přitom využít jednotlivé dílčí služby, například pro správu dokumentů, firemní komunikaci, ukládání a sdílení dat, vedení účetnictví atd., nebo komplexní, na míru připravené cloudové platformy v rámci veřejného či privátního cloudu. Nelze přitom jednoznačně říci, jakou cestou se dnes české firmy převážně vydávají.

"Poptávka zákazníků se vždy odvíjí od konkrétních požadavků. Jedna skupina zákazníků vyžaduje vyšší míru individualizace a osobního přístupu. Pro takové zákazníky je vhodný typ cloudu, kterému se říká virtuálně privátní cloud (VPC). Svojí efektivitou se tento typ blíží veřejnému cloudu, ale stále přináší výhody privátního cloudu. Další skupina firemních zákazníků má specifické nároky na dostupnost služby nebo zabezpečení. Pro takové zákazníky se hodí privátní cloud. Velký zájem zaznamenáváme o model, kdy zákazník platí za služby podle toho, jak je využívá (model pay-as-you-go)," vysvětluje Miloš Mastník, obchodní ředitel společnosti České Radiokomunikace.

Mnoho firem také vnímá cloudové služby jako doplněk své IT infrastruktury, řešení, která jsou interními silami a s přijatelnými náklady pro podnik nerealizovatelná. Pavel Kaplan, product manager ICT služeb v O2 Czech Republic, například uvádí, že nejčastěji jsou v cloudu provozovány systémy, které vyžadují vyšší úroveň zabezpečení nebo podléhají vyšší míře dohledu (včetně auditu).

Nižší náklady? Spíše větší pružnost a konkurenceschopnost

Přestože ceny cloudových služeb průběžně klesají, nemělo by být tím hlavním faktorem při rozhodování o přechodu do cloudu ekonomické hledisko, snaha o výrazné snížení nákladů oproti interně provozovaným IT řešením.

Foto: Shutterstock

"Cloudové služby přináší výhody, jako je celkové zrychlení služeb a snížení času potřebného na realizaci projektu od samotné myšlenky až po dodání řešení. Kratší a jednodušší operativa umožňuje využít čas na obchodní aktivity a nese s sebou výhody ve prospěch samotného podnikání," říká například Michal Marko, specialista na cloudové technologie a databáze společnosti SAP.

Přechod do cloudu znamená pro firmy především jiný způsob uvažování a změnu provozních zvyklostí. Přidaná hodnota cloudu se projevuje zejména v agilnějším přístupu k provozu, schopnosti pružně realizovat, ale i opouštět projekty, které chce firma vyzkoušet, a v dnes stále populárnější automatizaci správy IT. Nespornou výhodou cloudových služeb spojenou s firemními financemi je, že na začátku zcela odpadá investice do hardwaru. Navíc není ani nutné vědět, kolik prostředků bude firma potřebovat - jednoduše si on-line pořídí prostředky, jejichž počet nebo kapacitu lze následně kdykoli snadno navýšit či snížit. Platí se přitom jen za skutečně využité zdroje a jde o provozní, nikoli investiční (odepisované) náklady. "Návratnost cloudových služeb nelze poměřovat jen čistými náklady na čerpání služby oproti ceně hardwaru a licencí, které by firma potřebovala pro vlastní řešení. Přidaná hodnota cloudu je spíše nehmotného charakteru. Jde o vyšší bezpečnost, nepřetržitou dostupnost a zejména úsporu vlastních lidských zdrojů (IT specialistů). A také je jasné, že jen samotná existence privátního datového centra s sebou nese nemalé, a ne vždy předvídatelné náklady," vypočítává Karel Fišnar, ředitel divize Cloudová řešení a služby ve společnosti RSM Infinity.

Příprava na změnu

Přechod do cloudu znamená velkou změnu celého způsobu dodávání služeb ze strany IT, kdy se dlouhodobější projekty mění na cyklus kratších dodávek. Firma se musí připravit na změnu přístupu, kdy se interní IT oddělení posouvá k rozvoji poskytovaných služeb a výrazně méně řeší běžný provoz. "Je třeba se připravit na to, že se bude možné dostat k veškerým datům a aplikacím prostřednictvím internetu či vyhrazených datových okruhů. To může vyžadovat změnu způsobu práce některých zaměstnanců, protože často přechodem do cloudu dochází k vysoké centralizaci, která je pro firmy žádoucí," uvádí Marek Chmiel, obchodní ředitel divize ITSM společnosti AutoCont CZ. Podle Viktora Němce, obchodního manažera ve společnosti Oracle, ale nemusí být změna složitá a náročná: "Jednodušší úlohy žádnou speciální přípravu nevyžadují, ale v případě přesunu náročnějších úloh do cloudu je již nutné začít uvažovat o změně některých vnitrofiremních procesů, hlavně v oblasti provozu. V technické rovině je zapotřebí důkladně analyzovat a vyřešit integraci mezi prostředím, které bude přeneseno do cloudu, a tím, které ve firmě zůstane."

Foto: Shutterstock

Právě nutnost změny procesů a způsobu, jakým firma doposud fungovala, patří společně s obavami o bezpečnost podnikových dat a zajištění jejich dostupnosti mezi hlavní důvody, proč zatím firmy s přechodem do cloudu váhají. "Firmy (tedy lidé) se změnám brání, protože často nejsou správně uchopeny a vysvětleny. Je to oprávněná obava, protože využití cloudu s sebou změny přináší, a má-li mít přechod efekt, je to tak správně. Poskytovatel může pomoci vysvětlit, jaké změny mohou nastat a to by mělo firmám pomoci zvolené změny implementovat," vysvětluje Pavel Kaplan z O2. Častým problémem je i chybně navržená aplikační architektura ve firmách a domněnka, že přechod na IaaS či SaaS tento problém vyřeší nebo že se vše přenese na bedra poskytovatele služby. Pokud jde o obavy o předání dat poskytovateli cloudové služby, je prostým faktem, že se provozovatel datového centra dokáže o jejich bezpečnost se svým zkušeným týmem postarat zpravidla lépe než firemní IT oddělení. "Stále se setkáváme s nedůvěrou plynoucí z toho, že společnosti svá data poskytují třetí osobě a ztrácí nad nimi kontrolu. Tak to pochopitelně není, protože vše je monitorováno, auditováno a zálohováno. Data jsou v podstatě více v bezpečí než v lokální serverovně zákazníka. Obavy z přechodu lze zmírnit například nastavením úrovně SLA, která zákazníkovi garantuje vysokou dostupnost služeb, servis a například i expertní konzultace," doplňuje Vojtěch Vojík ze společnosti DataSpring.

Lokální, nebo globální poskytovatel?

Trh cloudových služeb je zajímavý pro všechny hlavní globální IT hráče, jako jsou Amazon, Google, Oracle, SAP a další. Cloud stírá hranice států a globální poskytovatelé mohou nabídnout především vysokou stabilitu a spolehlivost svých služeb. Současně ale na českém trhu působí mnoho lokálních hráčů, kteří konkurují individuálním přístupem k zákazníkům - ať už jde o přizpůsobení cloudového řešení konkrétním požadavkům nebo dostupnost technické podpory v lokálním jazyce.

"Pokud jde o rozdíly v technických parametrech, případně v latenci připojení ke cloudovým službám, rozdíly se téměř stírají. Ale do rozhodování vstupují další faktory. Pro zákazníka může být důležité vědět, kde přesně jsou data uložena, a mít je plně pod kontrolou. Pro takové zákazníky bývá zásadní možnost vybrat si datacentrum a získat potřebné garance ze strany poskytovatele cloudových služeb. Další výhodou českých poskytovatelů může být zákaznická podpora v českém jazyce či srozumitelná smlouva, která se řídí právními ustanoveními České republiky," vyjmenovává výhody lokálních cloudových služeb Ilona Filípková, manažerka společnosti Internet.cz (Forpsi). V některých případech je legislativou přímo vyžadováno fyzické umístění podnikových dat na území Evropské unie, je tedy vhodné najít takového poskytovatele cloudových služeb, který bude toto garantovat.

S umístěním a zabezpečením dat samozřejmě souvisí i nová regulace GDPR na ochranu osobních údajů. Bylo by přitom vážným omylem domnívat se, že samotné umístění dat do cloudu zbavuje firmu odpovědnosti a případné sankce za porušení pravidel správy dat se přenesou na poskytovatele cloudové služby. Přestože cloudové služby mohou pomoci, nejsou hlavním těžištěm řešení pro splnění nároků GDPR, které vyžadují především nastavení procesů nakládání s osobními daty a jejich uchovávání.

"Cloudové služby by měly zákazníkům s GDPR pomoci, a to zejména v případě menších a středně velkých firem, které pro dostatečné zajištění a zabezpečení dat v souladu se směrnicí GDPR nemají finanční ani personální kapacitu," říká Miloš Mastník z Českých Radiokomunikací. Poskytovatel cloudových služeb není v roli správce ani zpracovatele osobních údajů uložených či pořízených zákazníkem na serverech či technické infrastruktuře. Roli správce nebo zpracovatele zastává vždy zákazník cloudové služby, kterému ale může poskytovatel pomoci tak, že zavede technická a organizační opatření, kterými se zajistí splnění části požadavků vyplývajících z GDPR. Zodpovědnost pak ponesou obě strany.

Anketa: Poptávka po cloudových službách

Nabídka cloudových služeb sahá od jednotlivých aplikací přes komplexní informační systémy až po celé IT infrastruktury v cloudu. O jaké cloudové služby mají české firmy v současné době největší zájem?

Marek Chmiel, obchodní ředitel divize ITSM, AutoCont CZ:

Aktuálně největší zájem je o infrastrukturní služby (IaaS), kdy má zákazník ve své režii veškeré aplikace a jejich správu i podporu uživatelů, ale nemusí se starat o obnovu hardwaru, licencování virtualizační vrstvy apod. V posledních letech roste i zájem o zálohování dat do cloudu.

Viktor Němec, senior sales consulting manager, Oracle Czech:

Na úrovni SaaS mají zákazníci zájem hlavně o nejrůznější byznysové aplikace s pokročilou funkcionalitou, kterou lze obtížně implementovat lokálně. Jde například o pokročilé analýzy dat zasahující do oblasti data science. Na úrovni IaaS a PaaS to jsou řešení využívající elastické schopnosti cloudu.

Vojtěch Vojík, obchodní ředitel, DataSpring:

S blížícím se datem platnosti nařízení GDPR rezonuje stále větší poptávka po službách s tematikou zabezpečení. Konkrétně se jedná o služby pro sběr, archivaci a analýzu logů. Stále však kraluje poptávka po provozu virtuálního datového centra formou IaaS.

Karel Fišnar, ředitel divize Cloudová řešení a služby, RSM Infinity:

Jednoznačně největší zájem je o hosting poštovních služeb. Následují pak cloudová CRM a ERP řešení, u kterých zákazníci vyžadují reálnou přidanou hodnotu.

Ćlánek a anketa byli publikovány v květnovém čísle magazínu ICT revue.