Chytrá domácnost jako součást chytrého města

Jak moc jsou česká města chytrá?

Česká města stále ještě hledají správnou cestu. V současnosti se zabývají spíše pilotními projekty, které řeší konkrétní problém, ať už jde o odpadové hospodářství, veřejné osvětlení, pokrytí wi-fi atd. Stále více ale smýšlejí koncepčně v tom smyslu, že hledají takové technologické řešení, na kterém budou moci později stavět.

A co když po čase zjistí, že potřebují mnohem robustnější řešení, že vlastně neinvestovali dobře? Do jaké míry jim jako operátor můžete pomoci?

Vždy je problém odhadnout, jaké technologie přijdou a co bude za pár let realizovatelné. Stále neexistuje jednotný IoT standard, jaký má dnes třeba GSM. Z pohledu přenosových sítí i aplikací portfolio pro chytrá města tedy stále doplňujeme. Stále se objevují nové možnosti využití.

Některá města si proto nechávají vypracovat studie, které se pokoušejí o vzdálenou predikci celkové situace za 10 či 20 let. Témata jsou různá, třeba kolik bude elektromobilů, jak budou systémy energeticky náročné, jak se změní doprava, kolik lidí a kde bude bydlet, jaké budou spádovosti atd.

T-Mobile umí s těmito analýzami pomoci, jsme připraveni přispět řadou agregovaných dat získaných z provozu mobilních sítí. Je však potřeba dodat, že taková analýza je finančně náročná, a reálně je tedy určena primárně pro větší správní celky či města. Velice často ale přicházejí komerční partneři, velké firmy, v jejichž zájmu je takovou analýzu provést, protože jsou si vědomi vzájemných sociálních a ekonomických vazeb na města a obce, ve kterých působí. V případě menších obcí bych ale doporučil místo analýzy přistoupit rovnou ke konkrétnímu nasazení.

Jaké možnosti má tedy malá obec?

Je jistě dobré, že se i malé obce snaží řešit své problémy prostřednictvím chytrých technologií a s jistou vizí do budoucna. Určitě by přitom měly minimálně sledovat možnosti, které se aktuálně nabízejí. Proto když např. aktuálně pokrýváme republiku optickými sítěmi, probíráme se starosty jejich rozvojové projekty. Snažíme se tak počítat s dostatečnou konektivitou, byť ji město bude potřebovat třeba až v horizontu pěti let.

Menší města mají také možnost využít řady evropských fondů nebo se obrátit na vyšší nadřazený celek, jako je třeba Operátor ICT v Praze, který může pomoci s nalezením vhodného řešení, s výběrovými řízeními apod.

Co ještě pro města a obce můžete udělat vy?

Naší výhodu je, že nabízíme městům a obcím ucelený a propojený koncept smart city. Prvním předpokladem je kvalitní konektivita, dimenzovaná pro přenosy velkého množství dat. Poté se nasazují různorodá řešení podle toho, jaké jsou požadavky zadavatele. Nejčastěji zajišťujeme služby pro měření vodného přes kvalitu ovzduší, odpadové hospodářství, veřejné osvětlení, parkování až po pohyb a chování obyvatel. Je to tedy ucelený blok, který dokážeme propojit, nasadit a případně i provozovat.

Řešení nabízíme jako službu, ale umíme je i prodat do vlastnictví měst. Dotahujeme projekty až na aplikační úroveň, do podoby portálů, uživatelsky přívětivých, mobilních aplikací či nasazení konceptu smart home s přínosem pro občany. Ve výsledku by se v takovém městě mělo lidem dobře žít a obec by měla získat dostatečné informace pro strategická rozhodnutí.

Jaká je z vašeho pohledu v této oblasti informovanost? Uvědomují si už města a obce v dostatečné míře výhody řešení problémů za pomoci chytrých technologií?

V podstatě všechna vedení obcí o pojmu smart city slyšeli, mají nějakou obecnou představu, jaké oblasti to zahrnuje, ale většinou do tohoto tématu nepronikli nijak hlouběji. V tom vidím hlavní problém. Vědí o možnostech řešení odpadového hospodářství či třeba monitoringu kvality ovzduší, ale neumějí to začlenit do systému. Neřeknou si, máme problém a potřebujeme se dozvědět více o tom, jak technologie funguje a co je potřeba udělat, aby se pro nás stala skutečným přínosem.

Ve kterých oblastech je povědomí o těchto technologiích poměrně dobré a kde si naopak myslíte, že je velký potenciál, který města a obce nevyužívají, nevědí o něm?

Oblast, kde je využití tak říkajíc v plném proudu, je určitě doprava. Ta je palčivým problémem všude a proto se zde s nasazováním chytrých technologií začalo už dávno. Pomáhají řídit dopravu, informovat cestující v městské dopravě, řešit parkování apod. S příchodem nových technologií, jako je IoT, umožňující instalovat malá, levná zařízení fungující léta na baterii bez zásahu, je však tuto oblast třeba přehodnotit anebo doplnit o další možnosti. Slibnou je např. technologie V2X (Vehicle-to-everything), v jejímž rámci mohou dopravní prostředky komunikovat mezi sebou nebo s infrastrukturou nikoliv přes centralizovaný cloud, či dispečink, ale přímo, pomocí krátkých radiových vln, což přináší velké možnosti. Pokud tak např. hasiči pojedou k požáru, bude moci jejich auto posílat povel semaforům, aby mu zprůjezdněním křižovatky v potřebném směru uvolnily cestu. Stejná technologie upozorní také řidiče v jednotlivých vozech, aby měli na potřebný manévr dostatek času.

A nakolik už chytrá řešení nacházejí využití ve firmách?

Firmy neustále hledají nějaká zlepšení, která jim přinesou zisk či zjednodušení procesů. Potřebují ale vidět výsledky, přidanou hodnotu.

Bohužel stále platí, že například zaměstnanec odečítající vodoměry obchůzkou vychází zatím stále levněji než dálkové odečty chytrou technologií. Tedy provozovat dálkový odečet jen jako podklad pro fakturaci se ekonomicky nevyplácí. Je třeba přinést další bonusy a benefity, jako třeba analýzy spotřeby, kontroly úniku vody, poskytovat informace koncovému uživateli a podobně.

Pokud ale např. výrobce nápojů poskytuje obchodníkům reklamní lednice, kde cena může šplhat k sedmdesáti tisícům za kus, vyplatí se je už prostřednictvím chytré technologie monitorovat.

A co chytré domácnosti?

Snažíme se o propojení domácností se světem chytrých měst. Technologie smart city totiž občan zatím nemůže doma většinou využít, maximálně může zjistit informace z webu. My bychom však chtěli více. Naší poslední realizací toho konceptu je rezidenční projekt Oaks Prague v Nebřenicích. Jde o resort se stovkami bytů, kde je právě smart house i smart city standardem. Jasně se zde ukazují výhody nástrojů a řešení propojující systémy domácností a města.

Můžete být konkrétnější?

Například chytré lampy kromě toho, že jsou díky LED energeticky úspornější, umožní vzdálené spínání či autonomní regulaci jasu. Lampu lze propojit s každým bytem. Pokud se třeba v bytě spustí alarm, začne lampa před domem blikat jako maják, který složky záchranného systému, ale i laickou záchrannou pomoc rychleji navede na krizové místo. Obdobně přistupujeme k dalším smart city technologiím.

Jak v Nebřenicích řešíte nejednotnost technologií a aplikací různých výrobců?

Projekt Oaks Prague těží z toho, že jsou domy vybaveny sety pečlivě vybraných řešení. Všechny nebudou vybaveny stejně, zákazníci mají možnost si zvolit z celé škály variant, ale hardwarově to bude jednotné. Díky tomu budou i další technologie integrovatelné do celku schopného vzájemné komunikace. Jako hlavní technologický garant projektu dohlížíme na toto vzájemné spojení jak v domech, tak na ulici.

Takže obyvatel Oaks Prague bude z 90 procent využívat jedinou aplikaci pod hlavičkou společnosti T-Mobile, teprve v případě potřeby, například změnit detailní nastavení topné zóny nebo upravit chování zabezpečovací ústředny, využije nativní aplikace výrobce.

Rozhovor byl publikován v červnovém vydání magazínu ICT revue.