Průmyslovému severu Čech utíkají absolventi VŠ

Průmyslově orientovaný sever Čech trpí nedostatkem kandidátů na kvalifikované i dělnické pozice. Chybí nejen konstruktéři, elektroinženýři, kvalitáři či operátoři výroby, ale i svářeči, elektrikáři či seřizovači, kteří si obvykle jako OSVČ vydělají více než v zaměstnaneckém poměru. Dostatek kandidátů hlásí jen administrativa. „Evidujeme velké množství uchazečů o práci v administrativě, nicméně žádné volné pozice. Je to dáno průmyslovým zaměřením regionu, působí zde zejména výrobní firmy, převážně z oblasti automotive, nikoliv například centra služeb, kde by se tito kandidáti uplatnili,“ říká Kateřina Podlahová z liberecké pobočky společnosti Grafton Recruitment.

„Nedostatek zkušených uchazečů do technických oborů je způsoben zejména tím, že zdejší absolventi škol často region opouští. Nejčastěji odchází do Prahy, hojně pak i za naše hranice do Německa. Díky nově dokončené dálnici se rozmáhá i každodenní dojíždějí za prací do Prahy, kde za stejnou práci zaměstnanci dostanou stále výrazně lepší mzdu,“ vysvětluje Michaela Drncová z ústecké pobočky Grafton Recruitment s tím, že firmy se snaží nedostatek kandidátů kompenzovat i tím, že začínají častěji zvažovat nábor zahraničních pracovníků nebo oslovují absolventy škol bez zkušeností a praxe. Zaměstnavatelé také upravují nabídku benefitů, aby lépe odpovídala preferencím zaměstnanců. Populární je kromě 13. a 14. platu příspěvek na dojíždění, možnost zdravotního volna nebo drobné akce pro zaměstnance, jako je například ovocný den. Poptávka po zaměstnancích jiných národností se týká převážně dočasného přidělení pracovníků do výrobních firem. „Firmy mají zájem zejména o pracovníky z Ukrajiny, Polska či Běloruska, nově zaznamenáváme častější zaměstnávání Maďarů,“ popisuje Kateřina Podlahová.

Nejčastěji obsazovanou pozicí představují v regionu operátoři výroby, kteří si na Liberecku mohou vydělat 21 -25 tisíc korun měsíčně, na Ústecku dokonce až 27 tisíc Kč. Pozicí s nejvyšší mzdou byl na severu Čech v uplynulém roce vedoucí výroby, který bere 120 tisíc měsíčně, což je pětinásobek příjmu nejhůře placených operátorů výroby, lakýrníků, prodavaček či recepčních. Ve srovnání s pražskými mzdami, kterým region severních Čech musí často konkurovat, jsou místní mzdy často i o desítky procent nižší. Nejvíce je to patrné v informačních technologiích, kde u některých pozic dokonce platí, že tam, kde severočeské mzdy končí, tam pražské začínají. Výše mezd je přitom vždy uváděna jako měsíční hrubá mzda včetně bonusů a variabilních složek.

V IT si nejvíce vydělá ředitel IT (Liberecko 80-130 tisíc, Praha 130-250 tisíc), nejméně specialista technické podpory 1. stupně (Ústecko 20-25 tisíc, Praha 35-40 tisíc). Softwarový architekt si vydělá na Liberecku 55-80 tisíc, v Praze 80-120 tisíc, vývojář C/C++ s 0 až 3 lety praxe na Liberecku bere 35-45 tisíc, v Praze 40-60 tisíc.

Ve výrobě má nejvyšší mzdu vedoucí závodu, který si měsíčně přijde na 100-210 tisíc, následují technický ředitel (80-130) a vedoucí výroby (až 120 tisíc), naopak nejnižší mzdy mají výrobní dělníci a operátoři výroby spolu s řidiči VZV a lakýrníky. Ředitel nákupu a logistiky bere na severu Čech 80-130 tisíc, naopak skladníkova mzda často začíná na 18 tisících.

Zajímavé jsou rozdíly v ohodnocení jednotlivých pozic ve financích. Zatímco například hlavní účetní si na Liberecku vydělá 35-50 tisíc, na Ústecku 55-80 tisíc. Podobný rozdíl je vidět i na pozici mzdový účetní, zaměstnanec na tomto postu si na Liberecku vydělá 28-40 tisíc, na Ústecku 35-55 tisíc. Naopak finanční kontrolor si vydělá lépe v Liberci (40-65 tisíc) než v Ústí nad Labem (33-55 tisíc).