Nerovnost v odměňování stále panuje, v některých oborech se však situace mění

Zvyšování podílu žen na pracovním trhu a dosahování jejich rovnocenné ekonomické nezávislosti patří spolu se snižováním rozdílů mezi příjmy k pěti pilířům, které si vytyčila Evropská komise ve Strategickém závazku k rodové rovnosti 2016-2019. V České republice mzdové rozdíly mezi muži a ženami stále panují napříč celým trhem. Průměrná mzda mužů je obvykle o 15-20 % vyšší než průměrná mzda žen, dle KPMS, globálního indexu genderových nerovností, dokonce české ženy dostávají v průměru o 22 % nižší mzdu než muži, což nás řadí mezi nejhorší země v EU.

Data personální agentury Grafton Recruitment naznačují, že v některých oborech již v otázce ohodnocení postupně dochází k narovnání. Například obor informačních technologií začíná být v odměňování žen a mužů dokonce přívětivější k ženám. Ze zaměstnanců, kterým Grafton Recruitment našel pracovní uplatnění v oblasti IT od počátku roku 2016 do současnosti, bylo 90 % mužů a 10 % žen. Průměrná mzda mužů dle těchto údajů činí 51515 Kč, zatímco ženy v průměru vydělají dokonce o 10 000 Kč více. Mzda 51 tisíc přitom odpovídá například pozici Windows/Unix administrátora v Praze nebo databázového administrátora v Ústeckém kraji.

Opačný případ pak představují obory, kde mají ženy naopak početní převahu - obor Finance a bankovnictví (58 % vs. 42 %) a oblast administrativy, práva a HR (80 % vs. 20 %). Právě zde byly zaznamenány vůbec největší rozdíly v průměrných mzdách mezi muži a ženami. Zatímco muži, kterým Grafton Recruitment v uplynulých 2 letech našel uplatnění v oboru administrativa, právo a HR, v průměru vydělají 59366 Kč (což odpovídá například pracovní pozici advokáta do 5 let zkušeností v Praze), ženy si průměrně přijdou na 31975 Kč (stejnou částku vydělá například HR administrátor v Moravskoslezském kraji).

„Rozdíly v ohodnocení se dají vysvětlit i vyšším zastoupením mužů v managementu a vedoucích pozicích,“ říká Jitka Součková, marketingová manažerka Grafton Recruitment. Dle zmiňovaného Eurobarometru se 69 % respondentů domnívá, že ženy se rozhodují spíš na základě emocí. V ČR se k tomuto názoru přiklání 83 % účastníků průzkumu. „Hovoří se pak o tzv. skleněném stropě – ženy se dostanou v managementu jen na určitou úroveň, do nejvyšších pozic však již jen velmi málo z nich. Je to ostatně vidět i na konkrétních číslech. Například dle organizace Byznys pro společnost v dozorčích radách 250 největších firem v ČR působí jen 15,8 procenta žen, meziroční růst je přitom méně než 1 procento,“ říká Jitka Součková s tím, že se Česká republika dle KPMS řadí na čelní příčky evropského žebříčku, co se týče rovnosti pohlaví v otázkách zdraví či přístupu ke vzdělání. „A od rovného přístupu ke vzdělání by už mohl být jen jeden krok k rovnému ohodnocení,“ říká na závěr Jitka Součková.