I z Česka se dá vybudovat globální firma, říká šéf miliardového Y Softu Muchna. Američané ho ocenili za rozvíjení obchodních vztahů

Za 18 let dokázal ze studentského projektu vybudovat globální IT firmu, nyní se navíc zakladatel společnosti Y Soft Václav Muchna stal jedním z držitelů "Ceny století", kterou mu ve čtvrtek v podvečer udělil americký velvyslanec Stephen King u příležitosti oslav 100 let od navázání oficiálních vztahů mezi USA a bývalým Československem.

King ocenil hned tři Čechy: Muchnu za rozvíjení česko-amerických ekonomických vazeb, bývalého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga (TOP 09) za "zvyšování bezpečnosti" a profesorku historie a mezinárodních vztahů na Anglo-American University v Praze Miladu Polišenskou, která se zasloužila o podporu spolupráce v kultuře a vzdělávání.

"Cena mě velmi těší. Mé návštěvy amerického startupového centra Silicon Valley mě inspirovaly ve snu vybudovat v Česku firmu globálního významu. Říkal jsem si: Když se velké korporace daří budovat Američanům, proč by to nemělo jít také nám Čechům?" řekl HN Muchna.

Domnívá se, že ocenění získal proto, že podporuje české krajanské spolky v USA. Roli ale podle něj hrála také byznysová rovina: patnáct procent z loňských bezmála miliardových tržeb Y Softu obstaral právě americký trh. "Je mnohem běžnější, že americké firmy investují v Česku. My pro změnu investujeme v USA, naše investice tam za 10 let dosáhly milionů dolarů," uvádí podnikatel.

Z Brna do celého světa

Svou společnost, která vyvíjí software pro správu tisku a digitalizaci dokumentů, Muchna založil v roce 2000 během studií informatiky na Masarykově univerzitě v Brně. Zprvu se firmě příliš nedařilo.

"Věnovali jsme se vývoji softwaru na míru a bohužel se v tom plácali. Když jsme se kromě zakázkového vývoje dostali k nějakému zajímavému projektu, dohoda skoro pokaždé zkrachovala. Dokonce nám například ukradli servery. Ale nevzdávali jsme se," prozradil Muchna ve svém červnovém textu pro web Roklen24.

Zlom pro firmu přišel v roce 2003, kdy na trh uvedla vlastní software pro správu tisku jménem SmartQ (dnes SafeQ), který u tiskáren umožnil například zavést systém placení za vytištěné stránky.

Y Soft tehdy nemohl na další rozvoj svého byznysu získat investory, pomohla mu ale partnerství s tuzemskými pobočkami globálních výrobců tiskáren, jako jsou japonská Konica Minolta a americký Xerox. S oběma firmami postupně navázal spolupráci na globální úrovni, což pomohlo k jeho expanzi do celého světa.

Zakladatel a většinový vlastník Y Softu Muchna dlouho sázel na rozvoj jediného produktu. Když ale začala jeho firma dosahovat tržeb ve výši stovek milionů korun, rozhodl se její produktové portfolio rozšířit. Y Soft proto zhruba před dvěma lety tiskové služby rozšířil také o skenování a dnes se z většiny zaměřuje na digitalizaci papírových dokumentů, což firemním klientům usnadňuje analýzu a správu dat. Vedle toho společnost loni vstoupila také do oblasti 3D tisku, když koupila tuzemského výrobce 3D tiskáren Be3D. Podle Muchny ale výroba 3D tiskáren pro jeho společnost klíčová není. "Stále platí, že jsme především softwarová firma a v této oblasti se chceme rozvíjet stejně jako v klasickém tisku. Na 3D tiskárnách vlastní výroby chceme jen výrobcům ukázat, co naše programy dovedou, a lákat je tak k jejich koupi," uvádí šéf Y Softu.

Českým podnikatelům chybí větší ambice

Společnost už od svého vzniku sídlí v Brně a Muchna se nechal několikrát slyšet, že ji nehodlá prodat, i když přiznává, že už několik miliardových nabídek dostal. Stále se ale upíná k tomu zvýšit význam Y Softu jako globálního velikána svého oboru. "Českým podnikatelům v tomto směru chybí ambice, které jsou vidět třeba právě u Američanů. Podmínky pro rozvoj podnikání v Česku a v USA jsou přitom srovnatelné. V Americe mají firmy možná lepší přístup k investorům, ale pokud máte jako podnik zajímavý produkt, nevidím důvod, proč byste nemohli získat investory," míní brněnský podnikatel.

Byznysovým kolegům, kteří se rovněž soustřeďují na firemní klienty a kteří by chtěli stejně jako on uspět v celém světě, radí, aby se pouštěli do spoluprací s velkými korporacemi. "Díky nim můžete poměrně snadno vyrůst," říká Muchna a dává příklad svého partnerství se zmiňovaným Xeroxem a firmou Konica Minolta. Další jeho rada spočívá v zakládání robustní sítě mezinárodních poboček, které budou rozvoj firemního byznysu při expanzi jistit.

A co dělat pro to, aby čeští zakladatelé své úspěšné společnosti nakonec neprodávali do zahraničí a dále je zvětšovali do formy globálních podniků? "Myslím si, že klíčové je, aby si společníci průběžně vypláceli alespoň malou část zisku," míní oceněný podnikatel. Podle něj vlastníci své firmy často prodávají, aby se zajistili. Obávají se, že se společnosti v budoucnu dobře nepovede, což by v případě, že si průběžně nevyplácejí podíly ze zisku, znamenalo, že přijdou o spoustu peněz. "Takových pochyb se ale zakladatel může zbavit právě tehdy, když si třeba desetinu zisku pravidelně vyplácí," dodává Muchna.