Závislost na ICT pronikla do všech oborů. Zrychlují práci, ale potírají myšlení a paměť

„Je těžké nalézt obor, do kterého ICT ještě nepronikly, v mnoha oblastech jsou stoprocentní nutností a člověk už se bez nich neobejde. Řadu činností usnadnily a zrychlily. Rozmachu ICT v podnikání napomáhá i rozvoj ekonomiky – firmy se rozrůstají a potřebují mít přesný přehled o svých transakcích, skladových zásobách, mzdovém účetnictví, fakturách a podobně. Dřív si vystačily s wordem a excelem, dnes závisí na chytrém informačním systému, který jim umožňuje zlepšit rychlost a pružnost nabízených služeb. Namísto složitých počtů reálně uvnitř skladu jim stačí zmáčknout tlačítko v programu, čímž rapidně narůstá efektivita práce,“ uvedl Martin Vodička, ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky (SSŠVT).

Mimo svět byznysu však ICT velmi intenzivně pronikají také do dalších oborů, a tím i každodenních životů jednotlivců. Například ještě před pěti lety vypadal elektronický recept jako sci-fi, dnes už lidé dostávají od lékaře e-mail s receptem a specifickým čárovým kódem, který si v lékárně načtou, aniž by pacient navštívil ordinaci. A podobných technologických pokroků kvapem přibývá.

„Technika je obecně mnohem dál, než si myslíme, spoustu věcí prozatím brzdí legislativa. Je ale jisté, že reálně ICT stále víc ovlivňují životy běžných obyvatel. Kromě zdravotnictví ICT výrazně zasáhly například do dopravy, kde vznikají nové produkty v rámci tzv. smart cities, tedy chytrých měst, jejichž veřejné služby fungují na základě propojení moderních technologií a internetu, a vyvíjí se třeba projekt car2x – komunikace vozů mezi sebou navzájem a mezi vozy a infrastrukturou. Intenzivní poptávku po ICT odbornících posiluje také velký trend digitálních kanceláří, na jejichž bezpapírový systém pomalu firmy přecházejí,“ potvrdila Markéta Prazeres, ředitelka ICT divize personální agentury AC Jobs.

Díky internetu mají lidé okamžitě k dispozici odpovědi na téměř jakékoli otázky, a to s nekonečným opakováním. Nic je nenutí nalezené informace v hlavě držet. Máloco je dnes přiměje přemýšlet, rychlost dosažení výsledku je v současné vyspělé společnosti důležitější než logika. To platí v práci i soukromí.

„Naší povinností je připravit studenty tak, aby uspěli ve společnosti, a to dnes znamená mít převážně schopnost vyhledávat informace, umět si je dosadit a použít. Kolikrát se setkáváme s názorem, že logické uvažování ani není třeba, aby člověk v pracovním životě obstál. Nyní se klade důraz na rychlost a produktivitu. Děti nemají potřebu ani motivaci nad problémem uvažovat. Místo složitých výpočtů stačí zadat údaje do aplikace a ta za nás vše spočítá. Vždy ale budou potřeba vývojáři, kteří daný program poháněný logikou musí vytvořit,“ upozornil Martin Vodička.

Dlouhodobý nedostatek seniorních vývojářů je palčivým problémem bez vyhlídky na zlepšení. Počet studentů ICT, matematiky a technických oborů v posledních letech klesá. Důvodem je i strach mladých lidí z náročnosti studia. Nenaplněná poptávka firem po ICT odbornících navíc není jen aktuálním trendem na českém pracovním trhu, ale trápí celý vyspělý svět.

„Nejvíc žádaní jsou programátoři. Firmy však loví své pracovníky už na středních školách a po středoškolských absolventech žádají především všestrannost. Programátor, který tvoří weby, musí umět programovací jazyky a zároveň se orientovat v grafických programech. Se vším souvisí také počítačové sítě, v nichž se běžně programuje, a i webař by je měl ovládat,“ vyjmenoval Martin Vodička.

Absolventi ITC oborů mají, zdá se, své pracovní uplatnění jisté. Kromě top seniorních pozic firmy ve velkém poptávají pozice jako developeři, testeři či administrátoři. „U takových už není vysokoškolský diplom v soukromé sféře tolik důležitý. Víc než kdy dřív firmy vyžadují, aby ajťák zapadl do týmu, byl otevřený vůči svým kolegům a plánům společnosti. Pracovníka si vybírají na základě jeho osobnosti, aby se dobře začlenil do kolektivu. Dnešní business není o jednotlivcích, ale spíše o týmové spolupráci. U nižších ICT pozic jdou technické znalosti do pozadí a bývají až na třetím místě, za schopností učit se a pracovat v týmu,“ doplnila personalistka Markéta Prazeres.

Tab: Počet vysokoškolských studentů v ČR podle oborů v letech 2011 až 2017 (v tis.)

Zdroj: ČSÚ podle údajů MŠMT (databáze SIMS)