SAP řídí výrobu v Bernhardt Fashion

Ve světě zákazníci projevili o platformu SAP HANA a SAP S/4HANA výraznější zájem v roce 2016. Jak se jí daří u nás?

Hana Součková, SAP: Ohledně přijímání SAP S/4HANA zákazníky mám za to, že nepřináší pouze technologické inovace, jak tomu bývalo u předchozích verzí, kdy jsme systém vylepšovali mezi jeho jednotlivými verzemi. V případě ERP jde o zcela novou generaci softwaru, který pomáhá společnostem na cestě transformace. U zákazníků to tak vnímáme, rozmýšlejí se, co dál. Software už třeba využívají delší dobu a hledají nové možnosti. Právě S/4HANA dokáže na některé z nových úloh kladených na systém odpovídat.

Nasazení u Bernhardt Fashion bylo toho doslova zářným příkladem, kdy starší přežilý systém už nesplňoval požadavky společnosti, která se rozhodla lépe podpořit svůj nový obchodní model se zaměřením na velmi specializovanou oblast výroby oděvů.

S čím vším v rámci zmíněné transformace dokážete podnikům pomoci?

Hana Součková, SAP: To bude vždy závislé na předmětu podnikání. Když jsem se seznamovala s projektem v Bernhardt Fashion, nejvíce se mi na něm líbilo právě to, v čem této společnosti můžeme pomoci. Bernhardt Fashion má dnes téměř nulové reklamace. Od naměření zákazníka až po samotnou výrobu obleku jde o zakázkovou výrobu s naprostou unikátností každého kusu, proto je nutné udržet kvalitu. Celý proces je podporovaný ERP SAP S/4HANA, nedochází proto k nepřesnostem při předávání informací mezi různými softwary, a tudíž ani k chybám. Právě to je pro Bernhardt Fashion velmi důležité. Jde také o výborný příklad podpory typu end-to-end, tedy zvládnutí celého procesu začínajícího prvním kontaktem se zákazníkem až po konečnou výrobu a dodání oděvu.

Požadavky na systémy dnes podniky směrují také k tomu, aby zvyšující se počet služeb a rozmanitost zboží neohrozily komunikaci se zákazníky. Firmám narůstají marketingové aktivity, hovoří o tzv. zákaznické zkušenosti…

Hana Součková, SAP: V posledních dvou a půl letech jsme zapracovali v oblasti obchodu, marketingu a customer experience vůbec. Tyto oblasti řeší, jakým způsobem lze komunikovat se zákazníkem. Investovali jsme velkou část prostředků jak do vlastního vývoje, tak zejména do akvizic. Právě do řešení pro Bernhardt Fashion byl nasazen portál pro e-commerce. To podtrhuje skutečnost, že SAP se už nesoustřeďuje pouze na aplikační záležitosti podnikání typu účetnictví, výroby apod., ale hodláme podpořit celý životní cyklus, který firma se svým produktem či službou pokrývá.

Bernhardt Fashion, jak padlo již na začátku, ERP od SAP využíval. Proč jste se rozhodli investovat do nového systému? Bylo od začátku jasné, že půjde znovu o SAP?

Jindřich Koryčan, Bernhardt: Zdaleka ne. Společnost Bernhardt Fashion byla historicky součástí, dceřinou společností OP Prostějov, který SAP už tehdy využíval. K jeho implementaci došlo už v 90. letech minulého století, proto i celková úroveň implementace systému odpovídala své době. V roce 2012 však došlo při konkurzu OP Prostějov k prodeji této dceřiné společnosti firmě AMF Reece. Ta zase využívala vlastní ERP systém a původní snahy byly implementovat jej i do Bernhardt Fashion. Tato implementace však byla i po třech letech stále neúspěšná, takže jsme se rozhodli ji ukončit a začali jsme přemýšlet, koho oslovit. Vzhledem ke složitosti projektu a také k předcházejícím zkušenostem se společností SAP jsme s požadavkem oslovili právě ji.

Podle čeho jste vybírali partnera, proč jste zvolili jako dodavatele firmu Mibcon?

Jindřich Koryčan, Bernhardt: Firma Mibcon je jednou z největších a nejlepších firem, které se nasazováním SAP zabývají, a má spoustu dobrých referencí. Nabídek bylo samozřejmě více, ale ta od firmy Mibcon byla nejlepší. Pro nás byl hodně důležitý i čas implementace. Všechno ale proběhlo rychle a bez komplikací. Požadavky na nový systém totiž opravdu nebyly jednoduché. V poměrně krátké době se však podařilo tento projekt uskutečnit.

Jaké požadavky jste měli? Vyvstaly také oblasti, kde jste museli ze svých požadavků slevit?

Jindřich Koryčan, Bernhardt: Popravdě řečeno, požadavků v průběhu implementace spíše přibývalo. Určitě jsme z nich tedy neslevovali, ani nebylo kde, naopak jsme ty původní v některých oblastech rozšířili.

V čem se nové technologie nejvíce projevily?

Jindřich Koryčan, Bernhardt: Primárním motivem nebyly pouze úspory nákladů, ale zvládnutí celého procesu, který je u nás velmi složitý. Firma Bernhardt Fashion je dnes výrobcem oděvů na míru a v této oblasti patří mezi lídry nejen u nás, ale i v Evropě a možná i ve světě. V tuto chvíli, jak už zde bylo řečeno, více než 90 procent produkce směřuje na zahraniční trhy. Máme zákazníky ve více než 40 zemích na všech pěti kontinentech a s tím souvisely i požadavky, jaké jsme na implementaci měli. Největším úkolem proto bylo maximálně zautomatizovat zpracovávání velkého počtu jednotlivých zakázek, kterých jsou opravdu stovky denně. Jednak se musí přijmout, jednak zajistit veškeré komponenty, zpracovat a vyexpedovat. Toto vše musí proběhnout ve velice krátké době.

Samozřejmě to můžete řešit najmutím armády lidí, kteří si zakázky rozdělí a zajistí, nebo tento proces zautomatizujete. Nejkomplikovanější, a pro nás to znamená obrovskou výhodu, je automatizovaně zpracovat zakázky během 24 hodin. To znamená, že když si dnes objednáte oblek na míru, zítra vám ho můžeme vyexpedovat. Bez automatizace by to nebylo ani myslitelné.

V tuto chvíli jsme na světě opravdu jediní, kdo může takovouto službu poskytnout.

Kde vidíte budoucnost Bernhardt Fashion s takovouto softwarovou podporou?

Jindřich Koryčan, Bernhardt: Dnes už ani člověk nestíhá vývoj technologií sledovat. Určitě se ale zaměříme na systém sběru měr zákazníka. Pořád totiž měření probíhá tak, že jej krejčí stále ještě obíhá s krejčovským metrem. V určitém ohledu jde samozřejmě o jistou hru, kdy má zákazník pocit, že se mu krejčí skutečně věnuje a oděv mu opravdu připraví na míru. Budoucnost však je ve využití technologií; nějakou dobu už máme v hledáčku vývoj 3D skenerů. Sice ještě není jejich vývoj na takové úrovni, aby byly pro naše účely využitelné, ale už jsou na světě i jiné technologie pro sběr měr, například ze sady fotografií z různých úhlů. Vývoj půjde rychle kupředu a do budoucna budeme i tento způsob sběru měr implementovat i do našeho systému.

Řešení v Bernhardt Fashion implementovala firma Mibcon. Můžete jednoduše popsat, co bylo jejím předmětem? Které moduly jste nasadili?

Jan Filip, Mibcon: Základem byl ERP systém SAP S/4HANA v poslední verzi pro klíčové procesy financí a logistiky, s nadstavbou webového portálu SAP Commerce pro B2B prodej obchodním partnerům na celém světě.

Jak dlouho projekt trval? Co na něm bylo nejobtížnější?

Jan Filip, Mibcon: Nejobtížnější bylo přenesení historického know-how Bernhardt Fashion z původního systému SAP ERP. Bylo totiž schované ve více než dvacet let staré verzi. Na druhou stranu bylo toto jedinečné know-how pro firmu Bernhardt Fashion kritické, aby mohla provádět svoji produkci i nadále tak unikátním způsobem jako dosud. Museli jsme proto se zkušeným týmem v Bernhardt Fashion vymyslet způsob, jak toto know-how generačně migrovat do nejnovější verze ERP systému S/4HANA. Nakonec se to povedlo a k tomu jsme samozřejmě implementovali i standardní funkce systému pro finance, správu majetku a další agendy okolo.

Lze nějak vyhodnotit výsledky implementace SAP S/4HANA u Bernhardt Fashion?

Jan Filip, Mibcon: Na přesná čísla zejména ohledně výsledků řešení e-commerce zatím ještě čekáme. Předpokládá se nejen růst počtu objednávek, ale i větší spokojenost obchodních partnerů při jejich tvorbě, zrychlení celého procesu, jeho transparentnost a intuitivnost při zadávání objednávky. Oproti tomu máme v oblasti ERP systému, který už nějakou dobu produktivně běží, indikace některých zajímavých výsledků týkajících se zejména úspory nákladů a času potřebného na fakturaci, kdy se měnil a automatizoval celý proces. Dále to může být i úspora dopravních nákladů, protože jsme pro systém vyvinuli nový algoritmus vychystávání zásilek a současně s ním firma Bernhardt Fashion sjednala nové podmínky se svým logistickým partnerem.

Článek byl publikován v komerční příloze Hospodářských novin a týdeníku Ekonom.