Už letos přitečou do Česka první desítky miliard na zelené projekty. Podpoří soláry i teplárny

Přes sedmdesát projektů na větší fotovoltaické elektrárny v Česku dostane v roce 2022 podporu z evropských fondů. Mezi sebe si rozdělí první peníze ze stovek miliard korun, které Česká republika v následujících devíti letech od EU získá. Využít by je vesměs měla na transformaci ekonomiky podle zelených not.

Peníze budou protékat skrze několik fondů, z nichž k těm nejdůležitějším patří takzvaný Modernizační fond, určený hlavně na snížení závislosti české ekonomiky na uhlí a podporu obnovitelných zdrojů.

Do roku 2030 pro něj bylo počítáno s částkou 150 miliard korun. Konečné číslo se ale bude odvíjet od ceny emisních povolenek, která v poslední době stoupá vzhůru. „V souvislosti se současným nárůstem cen emisních povolenek lze předpokládat pro dané období částku 300 až 400 miliard korun při zachování současných podmínek,“ odhaduje mluvčí ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová. Na rok 2022 by podle dostupných odhadů mohlo jít přibližně o 25 miliard korun.

Schváleny už jsou některé projekty v rámci programů RES+ a HEAT, zaměřené na výstavbu obnovitelných zdrojů energie a dekarbonizaci teplárenství. „Výzva pro větší fotovoltaiku nad jeden MWp byla uzavřena na konci října. V této výzvě jsme obdrželi 149 žádostí, začátkem roku bude podpořena přibližně polovina z nich,“ říká Pospíšilová. Kromě toho úřad obdržel i žádosti na takzvané nadlimitní projekty (dotace nad 15 milionů eur), které musí být poslány ke schválení na evropskou úroveň.

Na uhlí už půjčku nedostanete. Banky začínají u úvěrů hodnotit dopady na životní prostředí

13. 12. 2021 ▪ 4 min. čtení

Associate Partner EY Ondřej Hartman připomíná, že objem peněz, které do Česka v roce 2022 přitečou, ovlivní i rychlost, s jakou bude Česko schopno vypisovat výzvy na předkládání projektů. „A také to, jak rychle budeme schopni tyto projekty připravovat,“ říká.

K investicím do obnovitelných zdrojů teď firmy i státní instituce motivují kromě dotací také aktuálně vysoké ceny energií. „Taková řešení budou při vysokých cenách znamenat velké finanční úspory, a tedy rychlou návratnost počáteční investice. Ale potenciální příjemci podpory musí tyto projekty připravit, což speciálně u veřejných institucí a municipalit může zabrat nějaký čas,“ vysvětluje Hartman. V případě municipalit je podle něj dobrým příkladem hlavní město Praha a její schválený Klimatický plán do roku 2030, který stanovuje jasné cíle i náklady na jejich dosažení.

Podobné plány vznikají i v dalších městech, například v Jičíně. Zpracovávat adaptační strategii si nechávají i České Budějovice, Jihlava či Třebíč. Do vytvoření podobných strategií se pustily i některé kraje, k těm prvním patří Liberecký a Moravskoslezský. Jak ale experti připomínají, důležité pak je tyto strategie naplnit, což se ne vždy daří.

Mobilita a úsporné budovy

Kromě modernizace velkých energetických zdrojů a výstavby těch malých půjdou peníze z Evropské unie i do dalších oblastí. Jde hlavně o dopravu nebo energetické úspory ve veřejných i soukromých budovách. Zejména pokud jde o modernizaci bytových domů, má Česko velké rezervy, a jak vyplývá z nedávné zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu, neplní stanovené cíle a ani nevyužívá všechny dostupné peníze.

Další finance z evropských fondů budou rozdělovány přes Operační program Životní prostředí. Do roku 2027 přes něj proteče 61 miliard korun. Největší část má směřovat na projekty, které zlepší hospodaření s vodou, zvýší energetickou účinnost a sníží emise skleníkových plynů. Cílem je také posilování biologické rozmanitosti a zelené infrastruktury (šetrné systémy hospodaření s vodou, zelené střechy a další prvky budované s ohledem na životní prostředí – pozn. red.).

Zvlášť vyhrazené speciální fondy jsou pak určené pro nejvíce znečištěné kraje, jako jsou Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský. Tyto peníze mají zmírnit dopady na tyto regiony v souvislosti s odklonem od uhlí, a to včetně těch sociálních. Jít by mělo v přepočtu téměř o čtyřicet miliard korun.

Už teď je v běhu rozdělování peněz z Národního plánu obnovy, ze kterého je financována například Nová zelenám úsporám, jejímž cílem je modernizace rodinných i bytových domů tak, aby byly méně energeticky náročné. Finance z tohoto zdroje proudí také na budování dobíjecích stanic pro elektromobily.

Zelené veřejné zakázky

Transformaci české ekonomiky směrem k zelené ale nemají táhnout jen příspěvky a peníze od Evropské unie. Podstatné bude i kvalitní nastavení veřejných zakázek.

„Nákupy veřejné správy tvoří obrovskou část výdajů v ekonomice, proto je důležité i zde podporovat zelená řešení. Veřejná správa má již k dispozici řadu metodik, jak toto zelené zadávání využít. Bohužel ale změna v zakázkové praxi jde relativně pomalu,“ tvrdí Hartman z EY.

Urychlení těchto změn by podle něj mohla pomoci nová vláda, která zařadila opatření související s klimatickou změnou mezi své priority. „Může jít například o nákup energií z obnovitelných zdrojů, energetické úspory jako jedno z kritérií pro výběr dodavatele na rekonstrukce budov nebo náklady životního cyklu v případě nákupů výpočetní či kancelářské techniky,“ dodává Hartman.