V zimních měsících je Jižní Tyrolsko vyhledávanou destinací lyžařů a snowboardistů, v létě zase láká turisty na pěší zdolávání zdejších strmých kopců. Celoročně si lze každopádně pobyt v této malebné části Itálie zpříjemnit ochutnávkou skvělých místních vín. Ačkoliv je Jižní Tyrolsko na italské poměry spíše vinařským trpaslíkem, kvalitou vín patří k nejzajímavějším oblastem. Českému milovníkovi vína je navíc blízké zaměřením na jednoodrůdová vína a i odrůdová skladba zdejších vinic v řadě případů připomíná to, co známe z Moravy.

Vzhledem k běžně používané němčině má návštěvník Jižního Tyrolska velmi snadno pocit, že je spíš v Rakousku nebo Švýcarsku než v Itálii. Se zbytkem Itálie každopádně tento region sdílí velmi dlouhou vinařskou historii. Archeologické nálezy v oblasti kolem Brixenu (Bressanone) potvrdily, že k pěstování vinné révy tu docházelo už v době kolem roku 500 před naším letopočtem. V oblasti dnešní severní Itálie jsou zmapovány nálezy vinařských nástrojů až do doby Etrusků. Jižní Tyrolsko bylo svého času také součástí Římské říše, v rámci níž docházelo k výraznému rozvoji vinařství.

Z českého pohledu je zajímavá pozdější zmínka o císaři Karlovi IV. Ten v roce 1370 zakázal konzumaci místních červených vín z odrůdy Lagrein příslušníkům svých vojsk. Konzumace už tehdy výrazného a silného červeného vína totiž mohla ohrozit bojeschopnost jeho vojáků, a ti se tak museli spokojit s lehčími víny další místní odrůdy s názvem Schiava.

Zelená revoluce

Od 80. let minulého století dochází v Jižním Tyrolsku k transformaci vinné produkce, jejímž výsledkem je výrazné pozvednutí kvality a prestiže místních vín. V první řadě omezení výnosů, poctivá práce ve vinici, udržitelnost, ale také zaměření na organické či biodynamické postupy. Aktuálně je zhruba osm procent vinic certifikovaných v režimu bio, tedy vedeno bez použití chemických přípravků. Vinaři se také věnují studiu podmínek jednotlivých tratí a poloh a výsledkům přizpůsobují odrůdovou skladbu.

Řada jihotyrolských vinařství jako by vypadla z některé z ročenek moderní architektury, velmi známá je v tomto ohledu zelená futuristická budova Cantiny Tramin. Neméně originální jsou v tomto ohledu vinařství jako Nals Margreid, Colterenzio nebo Manincor. Co je podstatné, nejmodernější dostupné vybavení a technologie pak najdete i ve výrobních prostorách vinařství.

Plusem je samozřejmě pro vinaře v Jižním Tyrolsku vysoká životní úroveň místních obyvatel a také zástupy turistů, kteří do oblasti každým rokem přijíždějí. Ostatně základní filozofií zdejších restaurací je zejména lokálnost. Pokud navštívíte některý z mnoha špičkových gastronomických podniků v Bolzanu (Bozen), najdete v něm kromě pokrmů z typických surovin také vinnou kartu plnou jihotyrolských vín.

Víno a jablka

Zatímco na Sicílii mají vinaři vysazeno 120 tisíc hektarů vinic a v Toskánsku zhruba polovinu této plochy, vinařství v Jižním Tyrolsku si vystačí s 5500 hektary révy. Plocha vhodná k vysazení vinic je tu omezená a dna zdejších úzkých údolí navíc obsadila jiná plodina, jabloně. Jablka jsou dnes nejtypičtějším produktem zdejšího zemědělství a pěstují se na několikanásobně větší ploše než réva. Vinařsky je tedy Jižní Tyrolsko spíše trpaslík, a to dokonce i ve srovnání s naší Moravou (více než 17 tisíc hektarů). I přesto se dokázalo prosadit na mezinárodních trzích. 

Vinařskou oblast Jižního Tyrolska si můžete představit jako písmeno „Y“, jehož střed tvoří město Bolzano. Na jih, na východ a západ pak směřují úzká a táhlá údolí, ve kterých je možné pěstovat révu. Vinice většinou najdete na příkrých svazích, někdy upravených do úzkých teras, které někdy šplhají až do nadmořské výšky i 1000 metrů nad mořem. Prakticky veškerá práce se tu ve vinohradech musí dělat ručně. Réva roste na kamenitých půdách, v průběhu roku si užívá bohatého přísunu slunečního záření. Slunce tu svítí 300 dní v roce a pozvolnému dozrávání zdejších bílých odrůd svědčí velké rozdíly v teplotách ve dne a v noci, které jsou pro vyšší nadmořské výšky typické.

V údolí, které se postupně otevírá na jih směrem k provincii Trentino, najdete mimo jiné vesničku Tramin. Místní vinaři s hrdostí tvrdí, že právě odtud pochází aromaticky výrazná bílá odrůda Gewürztraminer, u nás známá jako Tramín. Jednou z přírodních dominant této části vinařského regionu je i jezero Kaltern, které ohřívá místní mikroklima a v jehož okolí se výrazně pěstují i modré odrůdy, jako je Schiava a Lagrein. Údolí směřující na západ k městu Merano a pokračující dál za jeho hranicemi je vyhlášené produkcí bílých vín z odrůd jako Chardonnay, Pinot Bianco, Pinot Grigio nebo Sauvignon Blanc. Naopak údolí Valle Isarco mezi Bolzanem a Brixenem, které znají Češi vracející se z Itálie autem, začíná odrůdově připomínat Rakousko, a je tu tak možné narazit třeba na Sylvaner, Müller-Thurgau, nebo dokonce i Grüner Veltliner.

Logický ekonomický model

Vinice v Jižním Tyrolsku jsou rozděleny mezi asi pět tisíc pěstitelů, ale skutečných vinařství tu není ani tři sta. V této části Itálie tak mají tradičně silné zastoupení tzv. pěstitelská družstva, která tvoří většinu zdejší produkce vín. Jde o logický ekonomický model, kdy se desítky i stovky malých pěstitelů sdružují pod hlavičkou jedné společnosti a uvádí na trh vína pod jednou úspěšnou značkou.

Z českého pohledu slovní spojení zemědělské družstvo vyvolává spíše osypky, ale vinařství jako Cantina Bolzano, Nals Margreid nebo Kellerei Kaltern jsou v Itálii pojem. Kooperativy v Jižním Tyrolsku vyrobí více než dvě třetiny všech vín regionu. Určují standardy kvality a mají velký vliv na trendy. Na druhou stranu čistě rodinná vinařství jsou často ještě odvážnější v otázkách vinifikace či pěstování révy a ta nejlepší vína často pochází z jejich sklepů.

Lagrein aneb Síla temné strany

Vinařství v Jižním Tyrolsku pracují s poměrně velkou skupinou 20 různých odrůd. Jsme v nejsevernější italské vinařské oblasti, takže bílá vína dle očekávání v produkci lehce převažují, ale zhruba jen v poměru 64 : 36. Na pozici odrůdy číslo jedna najdete původem francouzskou odrůdu Pinot Gris (Rulandské šedé), která je ale dnes po světě mnohem více známá jako italské Pinot Grigio. I když se Pinot Grigio ve velkém pěstuje třeba v nedalekém Benátsku, tak právě vinaři z Jižního Tyrolska umí z této odrůdy vytvořit nejzajímavější víno, kombinující příjemnou svěžest, zajímavý ovocný charakter a svůdnou mineralitu. 

Jak si nejlépe vychutnat Lagrein

Červený Lagrein si nejlépe vychutnáte při teplotě kolem 16 až 18 °C, v případě růžového vína samozřejmě podávejte více vychlazené, mezi 10 a 12 °C. Pro červený Lagrein použijte větší a vyšší skleničku, tu kterou používáte pro Bordeaux vína založená na odrůdě Cabernet Sauvignon. Růžové víno dejte do klasické menší sklenice na bílé víno.

Do velké „bílé“ pětky Jižního Tyrolska patří ještě odrůdy Pinot Blanc, Gewürztraminer, Chardonnay a Sauvignon Blanc. Základem červených vín jsou nejčastěji odrůdy Schiava (Vernatsch), Lagrein a Pinot Nero.

První dvě jmenované jsou místní specialitou a mimo Jižní Tyrolsko se s nimi prakticky nesetkáte. Zatímco Schiava dává víno světlejšího odstínu ve skleničce, s tóny červeného peckového ovoce, spíše lehčího charakteru, Lagrein je naprostý opak. Víno plné tmavého lesního ovoce, tónů koření, které ve skleničce zaujme temnou nepropustnou barvou. Jasná volba pro všechny fanoušky plných komplexních vín. 

Pět zajímavostí o odrůdě Lagrein

1. Lagrein poznáte podle barvy. Patří mezi italské odrůdy s nejvíce barvivy ve slupkách hroznů. Vína tak ve skleničce mají temnou granátově červenou, někdy až inkoustově nepropustnou barvu.

2. Alternativa ke Cabernetu Sauvignon. Podobně jako slavná odrůda z Bordeaux má i Lagrein výraznější třísloviny, které mají potenciál zjemňovat se v čase. Ta nejlepší vína odrůd je tak dobré podobně jako u Cabernetu Sauvignon konzumovat až s odstupem minimálně několika let. Stejně jako Cabernet Sauvignon je i Lagrein velmi často vinifikován v barikových sudech, někdy se pro jeho zjemnění používá příměs odrůdy Merlot.

3. Jedině Jižní Tyrolsko. Lagrein dnes nenajdete vysazený prakticky nikde mimo Jižní Tyrolsko, a to ani jinde v Itálii. Od 90. let se dělají pokusy s výsadbou Lagreinu v Austrálii a v Kalifornii, ale pokud narazíte na lahev Lagreinu, máte prakticky stoprocentní jistotu, že víno pochází ze severu Itálie.

4. Lehčí verze? Santa Maddalena DOC. Kromě čistě odrůdových vín najdete Lagrein také v některých odrůdových cuvée. Příkladem vína středně výrazného a plného může být apelace Santa Maddalena DOC. Základem vín je minimálně z 85 procent odrůda Schiava, ke které se často přidává právě Lagrein. Ve výsledku vznikají vína s příjemnou komplexností a svěžím charakterem.

5. Maso, maso, maso. Jedním z důvodů, proč je Lagrein v Jižním Tyrolsku tak oblíben, je i fakt, že se ideálně hodí k místní gastronomii. Lagrein si krásně vychutnáte ve společnosti zvěřiny, špeku, uzeného masa, klobásek, ale také spätzlí se špenátem nebo s výraznějšími sýry.

Doporučujeme z nabídky HNvíno:

Peter Zemmer

Specialitou vinařství je zejména Pinot Grigio, ale v sortimentu tohoto rodinného vinařství najdete i další typické odrůdy Jižního Tyrolska. Peter Zemmer si zakládá na špičkové kvalitě, kombinuje moderní technologie ve sklepě s citlivým přístupem ve vinohradech. Filozofií je také minimální vliv na okolní prostředí, takže například elektrickou energii si vinařství vyrábí ze solárních panelů umístěných na střeše jedné z budov. Celkem vinařství disponuje 52 hektary vlastních vinic, na nichž jsou vysazeny mezinárodní i typicky místní odrůdy. Vyberte si: https://www.hnvino.cz/peter-zemmer

Manincor

Vinařství Manincor patří mezi nejvyhledávanější výrobce vín z Jižního Tyrolska. Jeho historie je více než 400 let stará a po celou dobu je podnik v rukou jedné rodiny. Současná éra začala v roce 1991, kdy vinařství od svého strýce převzal současný majitel Michael Goëss-Enzenberg. Se svou ženou Sophií začali firmu transformovat směrem k udržitelnosti a postupně získali pro svá vína organickou a následně také biodynamickou certifikaci Demeter.

V roce 2004 otevřeli architektonicky úchvatné moderní podzemní vinařství, hned vedle historického panského sídla Manincor. Vinařství dokonale splývá s vinohradem, využívá geotermální tepelná čerpadla pro vytápění a chlazení a umožňuje výrobu vín tzv. gravitační metodou. Vína vinařství Manincor jsou osobitým vyjádřením rozmanitých podmínek v jednotlivých vinicích. Jsou čistá a krásně elegantní. Pro zrání bílých vín se používají velké dubové sudy, vyrobené ze dřeva pocházejícího z panství Manincor. Červená vína zrají z velké části v barikových sudech. Vyberte si: https://www.hnvino.cz/manincor

Falkenstein

V Itálii budete jen těžko hledat lepší Ryzlink rýnský než ten z vinařství Falkenstein. Menší rodinné vinařství bylo založeno v roce 1989, když se manželé Bernadette a Franz Pratznerovi rozhodli místo pěstování ovoce věnovat výrobě kvalitního vína. Franz se postupně začal starat o 12 hektarů vinic, které obklopují vinařství Falkenstein v rámci údolí Val Venosta.

Réva tu roste v nadmořské výšce 600 až 900 metrů nad mořem. Vinařství Falkenstein se ve velmi krátké době zařadilo mezi absolutní špičku producentů z Jižního Tyrolska. Vlajkovou odrůdou vinařství je Riesling, který ve zdejších podmínkách produkuje mimořádně svěží a minerální vína. Dalšími odrůdami z portfolia vinařství jsou Pinot Blanc, Sauvignon a Gewürtztraminer. Vyberte si: https://www.hnvino.cz/falkenstein

Nový banner HN Víno