Muž v zimní bundě s kapucí přes hlavu stojí s laptopem v ruce na vrcholku majáku. Na moment přestává s ťukáním do klávesnice a ukazuje na moře. „Tam někde je Lotyšsko,“ říká do kamery. Jeho jméno je Ronald Liive, stojí na nejzápadnějším bodě Estonska, dolním cípu ostrova Saaremaa, a právě svým fanouškům na YouTube ukazuje, jak mohou vypadat volby v jeho zemi. Na odlehlém majáku, z mobilního hotspotu, přes občanku v mobilu.

Online volby zavedli Estonci jako vůbec první stát na světě (v roce 2005) a dnes mají možnost digitálně zařídit téměř všechno – podat daňové přiznání, zažádat o nový pas nebo řidičák, založit firmu či zapsat dítě do matriky. Estonci rádi říkají, že jediné, co u nich nejde vyřídit online, je svatba, rozvod a koupě domu. „Nechceme, aby u nás nemovitosti vlastnily skořápkové firmy a ruští mafiáni,“ vysvětloval nedávno třetí bod bývalý prezident Estonska Toomas Hendrik Ilves v rozhovoru s moderátorem Charliem Rosem.

Online tak lze dnes v Estonsku vyřídit 99 procent všech úředních úkonů, což umožňuje propracovaný systém digitálních občanek. Každý Estonec vlastní jednu identifikační kartu s elektronickým čipem, která dokáže zároveň zastat funkci občanky, řidičáku, ale i jízdenky na městskou dopravu, kartičky pojišťovny nebo průkazu do knihovny. Díky speciálním čtečkám ji může zapojit do počítače, zadat PIN kód a přihlásit se například ke svým zdravotním záznamům, ale i do banky nebo do e-shopu, případně může občanku použít pro elektronický podpis dokumentů. Estonci však zároveň mohou plastovou kartičku nahradit speciální SIM kartou nebo aplikací v mobilu či jiném chytrém zařízení, které obstarají stejné funkce.

Spolehlivé a rozšířené digitální občanky jsou přitom podle exprezidenta Ilvese základním předpokladem funkčního e-governmentu. „Aby všechno fungovalo, musíte mít systém bezpečné a unikátní digitální identity. Bezpečný internet vyžaduje, aby se za vás nemohl vydávat nikdo jiný a stát věděl, že to jste skutečně vy, když vám něco posílá,“ vysvětlil.

Bezpečnost estonského systému podle něj stojí na dvou hlavních pilířích. „První je dvoufázové ověření, tedy propojení něčeho, co vlastníte, a něčeho, co víte, například čipu na občance a číselného kódu,“ popisuje jeden ze způsobů, jak se Estonci k online službám přihlašují.

„Zároveň ale potřebujete mít distribuovanou architekturu, díky níž nejsou všechna data v jedné databázi,“ dodává. Odkazuje tím na takzvaný X-Road, což je decentralizovaný open-source systém, který estonským úřadům zajišťuje šifrované propojení mezi různými databázemi. Zjednodušeně to znamená, že Estonsko data o svých občanech neukládá v jedné centrální databázi, která by se mohla stát lákavým terčem hackerských útoků, ale ukládá je vždy tam, kde je stát od občana obdrží. Tyto jednotlivé body přitom fungují jako vzájemně propojená síť šifrované komunikace, díky které může úředník z jednoho resortu získat přístup k datům z jiného.

Estonské úřady tak mohou do praxe převádět oficiální vládní strategii „jednou a dost“, kdy nechtějí, aby občané opakovaně vyplňovali údaje, které už státu dříve sdělili. Každý úřad totiž teoreticky může mít přístup k databázím všech ostatních. Důležité je ale slovo teoreticky, jelikož rozsah přístupu se odvíjí od působnosti jednotlivých úřadů a úředníci tak nemohou dle libosti projíždět veškerá data, která stát o občanech má. Systém je zároveň transparentní a občané mohou kontrolovat, kdo a jak s jejich daty pracoval, a ozvat se, pokud se jim na tom něco nezdá.

Strategie „jednou a dost“ má velmi jasné praktické důsledky. Estonsko například svým občanům automaticky vyplňuje data do daňového přiznání. Mohou se tak jednoduše přihlásit do daňového portálu, v předpřipraveném formuláři zkontrolovat, zda všechno sedí, a jen ho odeslat. „Trvá to zhruba tři až pět minut, někdy stačí jediné kliknutí,“ píše oficiální server Work in Estonia.

Podobně funguje i řada dalších skandinávských zemí, které se opakovaně v žebříčcích řadí mezi lídry v oblasti eGovernmentu. „Jednoduše vám přijde zpráva: Připravili jsme pro vás daňové přiznání, zkontrolujte si ho,“ popisuje Pirát Ondřej Profant, náměstek místopředsedy vlády pro digitalizaci. „Pokud najdete nějaký problém, tak ho do měsíce reklamujte a uveďte správné hodnoty. Pokud je všechno v pořádku, berte to jako odevzdané. A tečka. Občan nedělá nic navíc,“ dodává.

Profant jako jeden ze vzorů digitalizace uvádí konkrétně Dánsko, kde vedle předvyplněných daní oceňuje celkově moderní veřejnou správu a vysokou důvěru občanů ve stát. Jako dobrý příklad podle něj slouží tamní systém datových schránek, který se v základu podobá tomu českému. „Zatímco u nás jde ale v podstatě o přenašeč PDF souborů, Dánové schránky používají jako komplexní document management system (systém pro správu dokumentů, pozn. red.),“ přibližuje náměstek.

„Nic vám z něj nemizí, můžete si všechno přehledně uspořádat, ale hlavní je, že pokud kterýkoliv dokument stáhnete, tak se vám automaticky podepíše,“ říká Profant. Elektronické podpisy totiž jinak po určité době vzhledem k technickým omezením expirují, takhle je ale Dánové mohou mít uložené online a obnovit si jejich platnost kdykoliv potřebují. „Úplně stejně, jako když zajdete na úřad a necháte si vystavit fyzický duplikát dokumentu,“ dodává náměstek s tím, že díky tomuto opatření v podstatě zcela odpadá papírová komunikace se státem.

Právě celkovou modernizaci státní správy Piráti dlouhodobě uvádí jako jeden ze svých hlavních politických cílů. „Musí být moderní, řízená daty, efektivní a automatizovaná. Klíčový je přístup občan jako klient, tedy aby veřejná správa sloužila občanovi, ne naopak,“ vypočítává vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš. „Úřady by neměly stále dokola žádat lidi o osobní údaje, které už dávno mají k dispozici,“ zmiňuje obdobu estonského pravidla jednou a dost. 

Česko z hlediska digitalizace podle žebříčku Evropské komise DESI v současnosti zaostává za evropským průměrem. V poslední vydané zprávě z roku 2021 se umístilo na 18. místě, z hlediska e-governmentu pak dokonce až na 20. Nejlepší digitalizovanou státní správu podle Evropské komise má právě Estonsko, následované Dánskem, Finskem a Maltou.

Nová studie Microsoftu se pak nedávno podrobněji věnovala regionu střední a východní Evropy a zkoumala, jaký vliv má digitalizace na celkovou prosperitu států. „Země, které jsou digitálně vyspělejší, podle Digital Futures Indexu dosahují v ekonomických a společenských ukazatelích lepších výsledků,“ uvádí Lenka Axlerová, ředitelka pro sektor veřejné správy v Microsoft Česká republika a Slovensko. „Jinými slovy, jsou bohatší, inovativnější, konkurenceschopnější a ekologičtější,“ dodává.

Studie zároveň zkoumala, jak si středo- a východoevropské země vedou v porovnání s digitálními premianty. Česko si nevede špatně, zdejší státní správa se z hlediska digitalizace umístila nad regionálním průměrem ve třech ze čtyř posuzovaných kategorií – přístupnosti digitálních platforem, jednoduchosti založení firmy a úrovni digitalizace ve školství. V celkové úrovni digitalizace veřejného sektoru ale Česko zaostává a toto kritérium je zároveň jeho nejslabší stránkou i v porovnání se skandinávskými lídry žebříčku.

Česko má přitom podle Axlerové solidní základy, na kterých může stavět, a podniká kroky ke zlepšení. Konkrétně oceňuje například zákon o právu na digitální služby, funkční systém bankovní identity a infrastrukturu, jako jsou registry či datové schránky. 

„Pro veřejnou správu je nyní klíčovou výzvou rychlejší budování a zavádění uživatelsky přívětivých služeb a jejich úspěšná propagace mezi občany,“ uvádí Axlerová. „Češi mají rádi nové technologie a je velmi pravděpodobné, že budou digitalizované služby využívat, pokud budou správně navrženy a komunikovány,“ dodává.

To potvrzuje i vicepremiér Bartoš, který jako hlavní překážky rozvoje e-governmentu označuje právě nízkou uživatelskou přístupnost současných systémů a jejich slabou propagaci. „Spousta lidí o možnosti jejich využívání vůbec neví. Příkladem je Portál občana, kde lidé často netuší, co mají vlastně hledat,“ uvádí vicepremiér.

Zároveň ale věří, že Česko má potenciál zařadit se mezi digitálně rozvinuté společnosti. Bartoš proto ve vládě připravuje několik změn. Jedním z příkladů je koncept „stát jako appka“, kdy chce vláda ještě letos představit mobilní aplikaci Portálu občana, která má sloužit jako přehledný rozcestník pro všechny státní služby.

Piráti by zároveň chtěli veřejnosti nabídnout demoverzi Portálu občana, datových schránek a dalších služeb, které si bude moci každý nezávazně vyzkoušet. „Uvidí, že tam najdou třeba nemovitosti, které mají v katastru, že si mohou vyjet různé výpisy a udělat řadu věcí, a najednou zjistí, že je to užitečné,“ vysvětluje Bartošův náměstek Profant.

„Velkým ulehčením byrokracie a překážek v komunikaci s úřady bude jednotná evropská identita, která nahradí všechny plastové kartičky,“ uvádí Bartoš další opatření, které má začít fungovat nejpozději v roce 2023. „V praxi to znamená zrušit povinnost nosit u sebe průkazy a dokumentaci, jako jsou občanky nebo řidičáky,“ dodává.

Celkovou digitalizaci státní správy by pak mělo ulehčit založení Digitalizační a informační agentury (DIA), která má vzniknout do konce roku. Bartoš již dříve u kulatého stolu HN upozorňoval, že hlavní prioritou je nyní celková reorganizace digitalizačních procesů a vytvoření ústředního systému jejich řízení. „Chybí nám centrální koordinace, jednotná metodika a efektivní projektové řízení, sdílení kompetencí a potřebných odborných zkušeností v rámci státní správy,“ vysvětluje nyní Bartoš s tím, že právě v polovině května představená DIA by s řešením těchto problémů měla pomoci.

Banner Microsoft 2048x701 1

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist