Zatímco dálničnímu spojení mezi Českem a Rakouskem už mnoho let „ujíždí vlak“, po kolejích se z Českých Budějovic do Lince jezdilo už od třicátých let 19. století. Legendární koněspřežka, která sloužila především k převozu soli z horního Rakouska do jihočeské metropole a odtud po Vltavě do Prahy, byla první železnicí na evropském kontinentě, a přestože byla v provozu jen několik desítek let, stala se významnou jihočeskou památkou. Zvířecí sílu brzy nahradila ta parní a trať původní „koňky“ byla přebudována pro lokomotivy, mezi Českými Budějovicemi a rakouskou hranicí však stále najdeme místa, která unikátní koněspřežní železnici připomínají.

Jedním z nich je statek v Holkově u Velešína, kterému se říkalo kočárovna. Bylo tu technické zázemí pro opravu vozů a sedm velkých stodol s krmivem pro koně. „Naši předkové byli kováři, dodnes tu máme spoustu podkov z té doby,“ říká majitel stavení Pavel Černý, který tu provozuje penzion a restauraci U koňské dráhy. Trasa bývalé koněspřežky vedla kolem dnešní restaurace k nedalekému kamennému mostku, ten tu zůstal jako němý svědek zaniklé trati.

Koněspřežka je tu fenomén, ale opravu nechtěl nikdo financovat

„Já jsem na tomhle statku čtvrtá generace. Všichni tu vždycky považovali koněspřežku za velký fenomén, chlubili se tím, že jsou tu pozůstatky bývalé dráhy a nejstarší železniční most v pevninské Evropě. Nikdo ale nebyl ochotný dát na opravu ani korunu,“ popisuje Černý. Mostu hrozilo zborcení a dál vedla koněspřežka úvozem, který zůstal 150 let zarostlý a neudržovaný. „Hospodu jsme si tu otevřeli v roce 1991. Už tehdy mě hodně zajímala historie toho místa a chtěl jsem se tomu věnovat,“ vypráví podnikatel. Většina pokusů o obnovu železniční památky však zůstala bez výsledku. „Po revoluci se tu vytvořily kolem koněspřežky dvě nadace, jednou za rok se sešly někde na kraji, pozvaly tam hosty z Rakouska a vznikla z toho nanejvýš nějaká brožurka. Jinak se nic nepohnulo a postupem času ty nadace zanikly,“ dodává restauratér. Dvakrát se pustil do pročištění cesty sám, začal tam kácet a pálit náletové dřeviny, ale sto padesát let zarostlý úvoz se mu svépomocí zvelebit nepodařilo.

Příležitost se naskytla až s evropskou dotací Integrovaného regionálního operačního programu, ze které se opravovaly kaple křížové cesty a kostel v nedalekém Římově. „Byl to šikovný grant určený pro národní kulturní památky. Ty jsou tady jenom dvě: římovské kapličky a koněspřežka. Hned jsem nechal zpracovat projekt, podklady jsem měl naštěstí už napůl připravené, jak jsem na to předtím pořád sháněl finance,“ dodává Černý. Jako většina žadatelů o dotace i Černý narazil na komplikovanou administrativu: „Ze začátku jsem to dělal sám, ale když jsem pochopil, co je to za složitost, došlo mi, že to nezvládnu. S dokumentací mi nakonec pomohl zkušený kolega, který se tomu věnoval u těch římovských kapliček a uměl to precizně zpracovat.“

Dotace ve výši jednoho milionu a dvou set tisíc korun měla Černému pokrýt náklady na pokácení stromů, vytrhání pařezů, vykopání tělesa a vytvoření nových svahů. Při projektování úprav terénu se musel řídit pokyny památkářů a vytvořit také postranní stoky, které odpovídají původnímu vzhledu úvozu. Kromě toho nechal vyrobit dubovou repliku části kolejiště, informační cedule a lavičky na několika odpočinkových místech. „Nejdražší byly zemní práce. Povrchy musely být samozřejmě přírodní, protože je to památka. Dali jsme tam dvacet centimetrů hrubého kamene a navrch jemný štěrk, který propouští vodu,“ popisuje Černý. Stezka je dlouhá 440 metrů a vede od kočárovny k železniční stanici Velešín město, u které se nachází další polorozbořený mostek historické koněspřežky. „I ten by potřeboval opravit. Krajští památkáři mě dokonce oslovili, abych se do toho taky pustil,“ zmiňuje Černý, most ale patří Správě železnic a ta se na případném prodeji s obcí nedomluvila. Oprava tedy zůstala na mrtvém bodě.

Rozšířená realita přenese návštěvníky do historie

Potenciál lokality vidí holkovský podnikatel v propojení opravené cesty s okolními cyklostezkami. „Chodí tudy mraky lidí. Jezdí tu na kole, jdou sem s kočárkem nebo na špacírku z Velešína. Nebo přijede zájezd, zastaví tady u nás a jde se podívat na koněspřežku,“ popisuje. Opravená památka tak může přispět k turistickému a volnočasovému rozvoji okolí. Letos na podzim doplní stezku i aplikace s rozšířenou realitou, která přenese návštěvníky do minulosti. „Pomocí svého mobilního telefonu si budou moci prohlédnout, jak místo vypadalo v době, kdy tu koněspřežka jezdila, mohou například vidět osobní vůz Hannibal nebo původní vizuály stávajících staveb,“ doplňuje syn Pavla Černého Lukáš, který aplikaci připravuje za finanční podpory Jihočeského kraje.

„Největší radost mám z toho, že se ten projekt vůbec uskutečnil. Celá léta se o tom jen mluvilo a dneska jsem rád, že lidé přijdou a ocení to,“ raduje se majitel restaurace. Jednou za rok tu pořádá Slavnosti koněspřežky s programem pro děti, projížďkami na koních, soutěžemi a večerním koncertem. Pokud se mu podaří sehnat finance, chtěl by do budoucna umístit na mostek ještě repliku historického koněspřežního vozu. Plány má i s bahništěm mezi koněspřežkou a současnou železnicí, které chce proměnit v tůňku.

Proměny Česka

Česko je v čele Evropy a Hospodářské noviny jsou v Bruselu. Pokud chcete být u toho nejdůležitějšího, co se každý týden děje, a dočíst se i věci ze zákulisních jednání, odebírejte jediný newsletter v Česku věnovaný unii Ředitelé Evropy.