Firmy často neumí využívat potenciál, který jim přináší moderní technologie. Chybí jim inovační kultura a IT oddělení pracují ve vakuu, když nejsou propojené s byznysem společností. V rozhovoru pro HN to říká nová ředitelka české části poradenské společnosti Accenture Lenka Madliaková. Podniky přitom díky technologiím mohou uvádět své výrobky na trh rychleji. „Ty firmy, které je využívají, získaly velkou konkurenční výhodu,“ dodává Madliaková, která o důležitosti inovací promluvila i na konferenci Microsoft Envision Czech Republic & Slovakia.

HN: Váš předchůdce ve funkci Roberto Libonati uvedl, že „být v postpandemickém světě lídrem vyžaduje, aby firma byla založená na cloudu“. Souhlasíte s tímto tvrzením?

Souhlasím. A důkazem toho, že souhlasí i většina byznys lídrů, je rychlý růst trhu s cloudovými službami. Podle odhadů analytické a poradenské společnosti IDC můžeme očekávat průměrný roční růst trhu cloudových služeb v nejbližších pěti letech kolem 20 procent. Chtělo by se říct krizi navzdory, ale právě problémy způsobené pandemií covidu-19 a pak válkou na Ukrajině poptávku po cloudových řešeních urychlily. Dnes, více než kdy jindy, hledají společnosti způsob, jak být co nejvíc odolné vůči negativním dopadům krizových vlivů, jakými jsou výpadky v dodavatelských řetězcích, zvýšené riziko narušení bezpečnosti či rostoucí ceny energie a materiálů.

Součástí řešení tohoto problému je rychleji inovovat, identifikovat a vytvářet nové zdroje příjmů, vytěžit více informací z již dostupných dat a získat tak tolik potřebnou agilitu. Všechny tyto změny jsou zásadní, vzájemně propojené a vyžadují katalyzátor, který je bude pohánět – a tím je cloud. Cloud není jen zdrojem levnější a odolnější IT infrastruktury, je to prostředek, který společnostem umožní inkubovat a integrovat nové technologické trendy do digitálního jádra svého byznysu, a tím podporovat zvyšování odolnosti a pohánět růst.

HN: Jak se českým firmám daří digitalizovat a inovovat své podnikání? A případně také plnit onu tezi z předchozí otázky?

Je to různé, záleží na odvětví, velikosti firmy a progresivnosti vedení. V některých odvětvích – například v automobilovém průmyslu – se ve využívání nových technologií můžeme porovnávat s jinými vyspělými zeměmi, jinde máme naopak co dohánět. Podle výsledků tzv. indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI) za rok 2022, vydaného Evropskou komisí, se Česko mezi 27 členskými státy EU řadí na 19. místo, oproti roku 2021 si dokonce o jedno místo pohoršilo.

Kritickým faktorem je, jak se byznys dívá na IT. Chápe-li vedení, že IT není pouze nákladová položka, ale je to velice důležitý nástroj pro zlepšení byznys výsledků a dosáhnutí růstu, pak jde digitalizace samozřejmě mnohem rychleji a přinese i lepší výsledky, jelikož nedojde k implementaci „IT pro IT“, ale digitalizace je řízená s ohledem na maximalizaci byznysové hodnoty.

Firmy se často zásadních digitalizačních projektů bojí, nejedná se totiž o malé výdaje. Finanční ředitelé jsou opatrní, ale snaží se. My se tomu snažíme jít naproti, umožňujeme klientům projekt vyzkoušet v malém a prokázat byznysovou hodnotu, a až pak to implementovat ve větší škále. V některých větších firmách – ty jsou zpravidla konzervativnější – k tomu například přistupují tak, že nejprve řeší aplikace, které primárně směřují ke koncovým zákazníkům. Aby jako první viděli pozitivní změnu třeba v podobě lepšího uživatelského prostředí nebo více automatizovaného procesu. A ty velké a náročné obměny stěžejních systémů řeší až poté.

Lenka Madliaková

Role generální ředitelky české pobočky Accenture se ujala letos v září. Předtím pracovala více než 21 let v oblasti technologického poradenství.

Kariéru začala ve slovenské pobočce Accenture nejprve coby stážistka, poté v roce 2001 jako konzultantka. V roce 2008 se přesunula do Česka. Kromě českých a slovenských klientů pracovala také pro mezinárodní společnosti působící v Bulharsku nebo Japonsku.

Od roku 2018 zodpovídá za technologické projekty v oblastech farmacie, výroby, prodeje spotřebního zboží a automobilového průmyslu. Kromě vedení české pobočky si Madliaková ponechává i tuto dosavadní pozici.

Je absolventkou Ekonomické univerzity v Bratislavě. Žije v Praze s manželem a dvěma dětmi.

HN: Mají o inovace a digitalizaci podnikání zájem hlavně velké korporace, nebo je chtějí i menší a střední firmy?

Všeobecně platí, že velké korporace investují do inovací a digitalizace víc. Ale určitě je zde i poptávka ze strany středních a menších firem. Větší podniky však mohou mít jiné potřeby než ty střední a malé a také třeba zavádějí jiné technologie. Podle již zmíněného DESI 2022 je například ERP software (plánovací software, jímž podnik za pomoci počítače řídí a integruje všechny nebo většinu oblastí své činnosti, pozn. red.) mnohem častější u velkých společností, rovněž i využití sociálních médií či e-commerce je vyšší. Další oblastí, kde prozatím střední a malé podniky zaostávají za většími hráči, je cloud, umělá inteligence a využívání dat.

HN: Jak digitalizaci ovlivňuje nepředvídatelná a turbulentní doba? Stoupá poptávka firem po nových technologiích?

Poptávka roste a potvrzují to i naše rozhovory se zákazníky. Vliv na urychlení digitalizace měla pandemie covidu-19 a následně i rizikové faktory související s válkou na Ukrajině. Během pandemie byla digitalizace součástí řešení problému, jak zůstat v kontaktu se zákazníky a jak pokračovat v interním provozu, když se mnoho zaměstnanců náhle přesunulo z kanceláře do home office. Nyní společnosti čelí obavám z energetické krize a řeší další narušení dodavatelských řetězců a prudký nárůst cen surovin. Digitalizace může být součástí odpovědi na otázku, jak zvýšit odolnost. Cesta k odolnosti vede přes neustálou inovaci všech aspektů vašeho byznysu – a ta začíná takzvaným digitálním jádrem, které společnosti potřebují, aby se jim dařilo – nyní i v budoucnu.

HN: Co si pod pojmem digitální jádro představit?

Z technologického hlediska tvoří digitální jádro tři vrstvy: moderní cloudová infrastruktura, která je automatizovaná, agilní a bezpečná, dále vrstva dat a analytiky, která umožňuje datově orientované rozhodování. A nakonec aplikační vrstva, která zprostředkovává novou zákaznickou zkušenost či nové procesy.

HN: Jaké další faktory ovlivňují uvažování firem o digitalizaci?

Jde o jednu z priorit Evropské unie. I proto lze očekávat další investice do digitalizace. EU bude prostřednictvím dotací podporovat investice do nových technologií, jako je cloud, umělá inteligence, big data, kybernetická bezpečnost či 5G sítě. A i stát chce v rámci národního plánu obnovy podporovat digitalizaci firem a zvýšení digitální dovednosti lidí, což by mohlo zlepšit situaci na pracovním trhu, na kterém chybí desítky tisíc IT odborníků.

HN: V čem spočívají největší obtíže, které podniky musejí překonávat v souvislosti s inovacemi?

Většině firem chybí inovační kultura. Informační technologie jsou nástrojem pro růst výnosů i snižování nákladů, který však funguje, pouze pokud digitální transformaci děláte důsledně. Navíc je třeba budovat flexibilitu a odolnost. Cestou k odolnosti jsou právě inovace a změny ve všech aspektech toho, jak firma podniká. Technologie jsou jednou částí transformace, dalšími pilíři jsou správně nastavené procesy a motivace lidí. Jedním z hlavních důvodů, proč se firmám nedaří budovat efektivní inovační kulturu, je to, že se v drtivé většině zaměřují na vytváření izolovaných inovačních sil, jako jsou „experimentální centra“ nebo „inovační inkubátory“, ale pak nejsou schopny zakomponovat tyto inovace do fungování celého podniku a efektivně je reflektovat v základních firemních procesech.

Další častou obtíží je přesvědčení, že „my přece známe své podnikání nejlépe, tak dokážeme najít inovace nejlépe sami“. Když se bavíme s CEO anebo s takzvaným Chief Digital Officer (šéfem digitálních aktivit, pozn. red.) nějaké společnosti, ptáme se na jejich inovační strategii a koho považují za partnery na této cestě. Pokud nemají jasnou představu o tom, kdo jsou jejich partneři a jak spolupracují s cílem využít navzájem svůj inovační potenciál, budou jen těžko úspěšní, protože inovovat se nedá izolovaně. Pro inovaci potřebujete externí vstupy, potřebujete sledovat, co dělají ostatní, a využít jejich znalosti a zkušenosti jak z inovací, které se osvědčily, tak i z těch, které naopak zklamaly.

HN: Jak se vyvíjí technologie, které mohou firmy využívat? A daří se díky nim skutečně zvyšovat efektivitu práce?

Envision - banner

Vliv technologií na růst efektivity práce je nesporný a v této souvislosti opět zmíním cloud. Představte si procesy zahrnuté v dodavatelském řetězci a přepravě: Průměrně potřebujete 20 různých dokumentů, abyste dostali výrobek z místa výroby do místa spotřeby. Každý z těchto dokumentů musí být odsouhlasen několika různými stranami – od výrobce přes logistiku a distribuci až k maloobchodníkovi, což způsobuje zpoždění a zvyšuje finální náklady. Pokud se ale data všech stran nachází v cloudovém prostředí s odpovídajícím zabezpečením a správou přístupu, může k nim mít okamžitý přístup každá část dodavatelského řetězce, což vytváří potenciál pro jeho celkové zefektivnění.

To samozřejmě neplatí jen pro dodavatelské řetězce, ale pro nespočet dalších procesů. Jeden náš nedávný průzkum uskutečněný mezi průmyslovými podniky došel k závěru, že ty z nich, které ve větší míře využívaly moderní technologie (jako strojové učení, cloud a další), výrazně snížily čas potřebný k uvedení výrobku na trh a srazily náklady. A nejen to, díky rychlejšímu „time to market“ také získaly klíčovou konkurenční výhodu.

HN: Umějí firmy s novými technologiemi pracovat?

Naše zkušenost ukazuje, že firmy neumí vždy využít potenciál, který jim technologie přináší. Vezměme si například už tolikrát zmíněný cloud. Z námi získaných dat vyplývá, že pouze 13 procent společností, které již jsou v cloudu, dokážou též plně využít potenciálu této technologie pro růst svého podnikání.

HN: Čím to je?

Většinu faktorů jsem již zmínila. Největší slabinou je malá propojenost mezi byznysem a IT, kdy byznys nevnímá IT jako nástroj pro růst a tím pádem IT implementuje technologie tak trochu ve vakuu. Chybí důsledné prioritizování těch projektů a iniciativ, které přinášejí největší hodnotu, a rovněž kontrola, jestli projekt slíbenou hodnotu skutečně vytvořil. Dále firmy trápí slabé začlenění nových trendů a inovativních technologií do základních procesů a způsobu práce zaměstnanců skrz celou organizaci. A v neposlední řadě je to i nedostatek kvalifikovaných pracovníků.

HN: Při nástupu do funkce jste uvedla, že inovační potenciál je „vyšší ve společnostech se silnou kulturou rovnosti“. Jak si v tomto stojí české firmy ve srovnání se zahraničím?

Odpovím z hlediska zastoupení žen v IT. Přestože za poslední desetiletí zaznamenalo Česko největší nárůst počtu žen v IT z celé EU, stále patří dle dat Eurostatu spolu s Lotyšskem, Slovinskem a Belgií mezi čtveřici zemí, kde mají nejmenší zastoupení. Průměrné zastoupení žen v IT v zemích EU je 17 procent, v České republice pouze 11 procent. Naopak nejvyrovnanější poměr náleží Dánsku, kde ženy v IT tvoří 33 procent.

V Accenture v Česku máme 23procentní zastoupení žen, to znamená, že jsme na více než dvojnásobku proti průměru trhu. V naší firmě věříme, že kultura rovnosti není důležitá pouze proto, že jde o správnou věc, ale také proto, že reálně přináší lepší výsledky. Genderová diverzita je z našeho pohledu také klíčem k inovacím. Inovační myšlení, tedy ochota a schopnost lidí inovovat, je ve společnostech se silnou kulturou rovnosti vyšší až šestinásobně. Jelikož jsme organizací, která je na talentech a inovacích založená, je to pro nás zásadní téma.

HN: V čem vidíte hlavní roli Accenture v této době?

Úspěšnost naší firmy je daná schopností předvídat a reagovat na to, co bude důležité pro úspěch našich klientů do budoucna. Rozsah našich služeb je obrovský – od kreativy a strategického poradenství přes technologické implementační projekty až po přebírání celých oddělení našich klientů. A to je taky jedna z našich důležitých konkurenčních výhod. Accenture dokáže naše klienty podpořit holisticky na cestě k úspěchu. Neuděláme pouze strategii na papíře, ale také ji naimplementujeme. Když už děláme implementaci nějaké technologie, snažíme se zabezpečit, že jsou daná technologie a daný způsob implementace pro klienta opravdu ty nejvhodnější, že náš klient bude schopný implementovanou technologii správně reflektovat ve svých procesech a tím pádem realizovat její byznysovou hodnotu a využít ji k vylepšení byznysových výsledků.

HN: Kam by měla vaše firma směřovat? Na co se hodláte zaměřit?

Z hlediska tuzemského trhu vidím priority ve třech oblastech. První z nich jsou softwarové platformy. Accenture je největším nezávislým poskytovatelem technologických služeb a také předním partnerem mnoha klíčových hráčů, včetně společností Microsoft, SAP, Oracle, Salesforce či WorkdayAWS. Našim klientům dokážeme přinést hloubkovou znalost těchto platforem, pomoct s výběrem té nejvhodnější pro jejich potřeby, propojit ji se znalostí odvětví a procesů v daném byznysu a implementovat tak pragmatické a vysoce funkční řešení.

Vzhledem k vaší první otázce asi nepřekvapí, že druhou oblastí je právě cloud a data. Skoro v každé firmě se mluví o využívání dat jako nástroje dalšího růstu. Zajímavým faktem je, že firmy už nyní mají většinu dat, které potřebují. Co však chybí, je využití cloudu k tomu, aby data byla okamžitě přístupná, a dále vzniká potřeba moderních cloudových nástrojů umělé inteligence k vytěžení těchto dat. Tato oblast je pro nás prioritou, protože tu opět dokážeme využít naši silnou stránku, a sice propojení byznysu a technologického poradenství s vynikající implementační schopností.

Třetí oblastí je bezpečnost. V důsledku války na Ukrajině, přibývajícího počtu IoT zařízení a nakonec i díky širšímu využívání cloudu očekáváme silný růst oblasti kybernetické bezpečnosti a na ni navázaných služeb. Zde máme klientům co nabídnout i proto, že právě v Praze se nachází jedno z našich globálních Cyber Fusion Center se 180 odborníky specializovanými na oblast bezpečnosti. Podle jejich analýzy zaměřené na střední Evropu je největší bezpečnostní hrozbou pro firmy v Česku, Polsku a na Slovensku ransomware, kde jsme zaznamenali 71procentní nárůst za rok 2021, dále phishingové útoky, kybernetická špionáž a také útoky na dodavatelské řetězce.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist