Pokud jde o zpoždění letadel, rok 2022 byl pro Letiště Praha jedním z nejsložitějších. Každé druhé letadlo mělo zpoždění. Data ale ukazují, že samotné pražské letiště zavinilo jen jedno procento opožděných letů. Zbývajících 99 procent zapříčinilo počasí nebo třetí strany. Podle Pavla Východského, člena představenstva Letiště Praha zodpovědného za finance, HR, informační technologie, řízení rizik a compliance, je to velký úspěch, za který letiště vděčí také spolehlivému IT systému, který už dvacet let provoz ruzyňského letiště řídí.
Jak se Letiště Praha vypořádalo s dopadem pandemie a války na Ukrajině?
V případě pandemie koronaviru bylo nutné především reagovat na legislativní opatření vlády, pokles letů a přechod části zaměstnanců na home office. Velké množství lidí jsme museli i propustit, v případě IT pracovníků to bylo 25 procent. Válka na Ukrajině pak přinesla další potíže, ze dne na den skokově ubylo 100 procent letů do Ruska a na Ukrajinu. Ubylo nám půl druhého milionu lidí, které jsme předtím odbavovali. Šlo také o lety do Asie, které se začaly omezovat, protože musely využívat jiný než ukrajinský nebo ruský vzdušný prostor, a to se některým společnostem přestalo vyplácet.
Válka musela být pro letiště i kybernetickou hrozbou. Jak se s tím vypořádaly vaše informační technologie?
Kybernetickou bezpečností se musíme zabývat velmi intenzivně. Jakmile se po začátku invaze Česko přihlásilo k pomoci Ukrajině, počet útoků z ruských a běloruských serverů se zvýšil násobně. Letiště Praha naštěstí disponuje jedním z nejmodernějších pracovišť kybernetické bezpečnosti v Česku, takže jsme nemuseli zavádět nová opatření, bylo ale nutné zpozornět a být daleko citlivější k útokům, kterých enormně přibylo.
Ohrozil některý z útoků i provoz letiště?
Žádný z těch útoků se nepodařilo dovést do takové fáze, abychom ho nedokázali detekovat nebo aby se dostal přes ochrannou bránu do provozních systémů. Jinými slovy, žádný z těch útoků nebyl zatím „úspěšný“. A věříme, že k tomu ani nedojde. Útočník má ale vždycky proti obránci velkou výhodu v tom, že je o krok napřed. Útočníci neustále vymýšlejí nové strategie, kterým obránci následně čelí. Naší výhodou zase je, že používáme češtinu, která je pro útočníky poměrně složitá.
K integraci dat využíváte už 20 let systém CAODB (Central Airport Operational Database). Co tento systém zajišťuje?
Je to systém, který v sobě zahrnuje data související s odbavením cestujících, letadel, zavazadel, s přílety a odlety, se zpožděními, s plánováním procesů na ploše, na odletu a příletu a podobně. V podstatě je to takový centrální mozek letiště, bez kterého by se dalo fungovat jen velmi obtížně. Zároveň je to hlavní jádro infrastruktury letiště, ze kterého čerpají různé útvary. Pomáhá například i s odklízením sněhu. Útvary, které to mají na starosti, ze systému získají data o tom, kdy bude nějaké okno mezi přílety a odlety, kdy budou moci vyjet na plochu, aby mohli sníh odklidit. Sami tam přitom zadají informace o tom, kdy a kde bude úklid sněhu probíhat, aby kolegové věděli, že mají cestující poslat do jiných bran.
Je tento systém v lidské režii, nebo vše koordinuje robot?
Ten systém nikdy není plně automatizovaný. Neumí třeba poznat, kolik během poslední půlhodiny napadlo sněhu. Nebo jaká nastane nečekaná událost. Má sice přesné informace o tom, kolik lidí právě přilétá ze Spojených arabských emirátů, ale neví, jestli má na palubě někdo z pasažérů zdravotní potíže, kvůli kterým bude potřeba zavolat pro něj k letišti sanitku. To znamená, že na systém je napojeno několik dispečinků, které tyhle věci řeší a čerpají z něj informace.
Co je pro vás na centrální databázi nejpodstatnější?
Od každého systému vždy očekáváte, že bude rychlý, výkonný, bezproblémový, že bude mít tisíce vlastností. Pro nás je ale nejdůležitější stabilita. Systém nemusí mít implementované všechny novinky, nemusí být super rychlý, ale musí být stabilní tak, aby fungoval bezporuchově.
Jak to v praxi funguje, když se systémem něco není v pořádku?
Na letišti máme svou interní sílu, která dokáže některé věci nastavit, restartovat, opravit, případně přehodit do záložního režimu sama. Když si s tím neví rady, kontaktujeme dodavatele, který je schopen sem řádově v minutách poslat svého zástupce, aby nebyla ohrožena plynulost a bezpečnost provozu, která je pro nás klíčová. A myslím, že se to daří. Důkazem toho je loňský rok, který byl velmi složitý z hlediska zpoždění letů. V podstatě každý druhý let byl zpožděný o více než půl hodiny. Ale tato zpoždění byla z 99 procent zaviněna někým jiným než letištěm. Když letadlo pozdě přiletí, tak i pozdě odlétá. Nebo mu to zkomplikuje počasí. Nebo se něco děje na druhé straně – řekněme v Londýně není slot, letadlo nemůže odletět. Zpoždění, která zavinilo naše letiště, tvořila jen jedno procento všech případů. To je obrovský úspěch ve stabilitě a schopnosti letiště poskytovat rychlý servis. A systém CAODB na tom má nemalou zásluhu, protože běžel bez výpadku a bez jakýchkoli problémů.
Jak si Letiště Praha vybírá partnery do IT projektů?
V loňském roce jsme udělali meeting pro IT dodavatele, který se jmenuje Meet the Buyer. Je to poprvé, kdy chceme stávajícím a potenciálním dodavatelům ukázat náš plán – co chceme dělat v nejbližších letech. Aby si dokázali udělat představu o zakázkách, které budeme pravděpodobně realizovat. Zúčastnilo se ho asi sedmdesát dodavatelů a chceme to rozhodně dělat každoročně, aby dodavatelé měli přehled o tom, co plánujeme. Pokud jde o systém CAODB, ten nám dodává firma Profinit, která na tomto projektu vlastně před dvaceti lety začínala. Ona ho tu postavila, roste s ním, buduje ho, upravuje a hýčká. Pro nás je to výhoda dlouhodobé spolupráce s českým partnerem, na kterého se můžeme spolehnout. Důležité je i to, že v případě jakékoli poruchy dokážou experti z Profinitu zasáhnout a během několika minut problém vyřešit, aby nebyla ohrožena plynulost a bezpečnost provozu, která je pro nás zásadní. Proto s nimi spolupracujeme už dvacet let a není důvod to měnit.
Jak chcete řídicí systém letiště v budoucnu rozvíjet?
Plánů a nápadů je spousta. Chceme systém ještě víc digitalizovat a zavádět do něj nové prvky, které usnadní například odbavování zavazadel. Některým incidentům by se totiž dalo předcházet, kdybychom o pohybu zavazadel měli víc digitálních údajů. Díky digitalizaci by se cestující také nemuseli opakovaně identifikovat pasem a palubní vstupenkou na různých místech. Když se zkrátka oprávněně dostanou do prostoru letiště, tak už by se tam měli oprávněně pohybovat a nakupovat bez nutnosti předkládat palubní vstupenku u pokladny. Dál chceme víc monitorovat i pohyb cestujících na letišti. Nemyslím tím rozpoznávání obličejů, ale chtěli bychom vyhodnocovat množství lidí, kteří se v danou chvíli někde vyskytují. Systém by měl například vědět, že se momentálně hromadí lidé na centrální bezpečnostní kontrole na Terminálu 2, kde jsou otevřené jen čtyři tratě, rychle takovou situaci vyhodnotit a poslat tam personál.
Odbavování pomohou urychlit i nové technologie. Každý, kdo někdy letěl letadlem, dobře ví, že když prochází bezpečnostní kontrolou, musí si mnohdy zout boty, sundat si pásek, vyndat notebook a vodu, všechny tekutiny mít zabalené v sáčku… Je to zdlouhavé a nepříjemné. V budoucnu ale chceme zavádět nové typy skenerů, kterými cestující plynule prochází a nemusí se svlékat ani vyndávat věci ze zavazadel. Díky tomu projdou cestující kontrolou daleko rychleji. Je to důležité kvůli očekávanému nárůstu počtu odbavovaných cestujících. Za rok 2022 odbavíme přibližně 10,7 milionu lidí, což je oproti předchozímu roku o šest milionů víc, ale poslední dva roky jsou samozřejmě nesouměřitelné. Před pandemií jsme odbavili ročně 17 milionů, stále ještě doháníme ten pokles. Dá se však předpokládat, že počty cestujících budou dál narůstat.
Zkrátí tyto inovace i čas, který cestující na letišti stráví?
Pokud to myslíte tak, že by člověk přišel na letiště půl hodiny před odletem, tak to ne. Tento čas se úplně zkrátit nedá. Určitě se ale díky digitalizaci zkrátí časy strávené ve frontě, takže cestující budou kratší dobu v tlačenici před přepážkou a delší dobu ve volnočasové zóně, kde si mohou dát občerstvení nebo nakupovat. A to je rozhodně příjemnější.
Kdy se nové skenery na letišti objeví?
První dva skenery bychom chtěli mít už příští rok, abychom si to na nich vyzkoušeli a aby se to naučil personál. Je to samozřejmě velká investice, protože ta zařízení jsou drahá. Ale zefektivní to práci personálu a umožní nám to odbavit víc lidí, což přinese další výnosy, například na doplňkových službách.
Jsou takové technologie na jiných evropských letištích standardem?
Letiště se nedají jednoduše mezi sebou porovnávat, každé je totiž jinak velké a v jiné situaci. Málokteré letiště je například stoprocentně vlastněné státem, což znamená, že je ovlivňované zákonem o veřejných zakázkách a má limitované možnosti investování. Mezi evropskými letišti ale rozhodně nejsme pozadu. Odpovídá tomu i průzkum spokojenosti, který provádí mezinárodní organizace sdružující letiště a ve kterém se umisťujeme na horních příčkách hodnocení. Cestující v něm uvádí, že létají přes Prahu rádi, protože tu tráví méně zbytečného času, letiště se jim líbí a obecně jsou tu spokojení.
Článek vznikl ve spolupráci s firmou Profinit.
