Evropská populace stárne a pracujících lidí prudce ubývá. Podle dat Evropské unie se v letech 2015 až 2020 počet lidí v produktivním věku propadl o 3,5 milionu osob. Čerstvé predikce z pera Evropské komise jsou ještě děsivější – do roku 2050 by měla mít EU o 35 milionů lidí v produktivním věku méně.

„V celé Evropě ubývá pracovní síly, ztrácejí ji všechny země,“ varovala evropská komisařka pro kohezní politiku a reformy Elisa Ferreiraová. EU mimo jiné upozorňuje, že některé regiony budou stárnout rychleji než jiné. To by mohlo vést k prohlubování nerovností, a tedy i ke ztrátě konkurenceschopnosti kontinentu jako celku.

Problém je podle Evropské komise akutní v 82 evropských regionech, které dnes dohromady tvoří až třetinu evropské populace. Ubývají jim lidé ve věku od 15 do 39 let. Takové regiony se nacházejí i v České republice, podle dat EU se jedná o severozápadní Čechy a Moravskoslezský kraj.

Situace je pak alarmující zejména v Rumunsku, Bulharsku, Chorvatsku či ve východním Maďarsku a jihovýchodních částech Itálie. Data EU ukazují právě na tyto státy, jejich regiony totiž trpí odlivem lidí v produktivním věku nejvíce.

Regiony v pasti

Podle Evropské komise všech 82 regionů spojují konkrétní strukturální problémy – neefektivní pracovní trh, neefektivní vzdělávání, nedostatek inovací a špatný přístup ke službám. Hrozí, že v budoucnu nebudou schopny dalšího rozvoje. Komise proto připravila sérii nápadů, jak zasaženým oblastem pomoci.

Již letos spustí EU nový pilotní projekt, jehož cílem je pomoci regionům vymanit se z „pasti rozvoje talentů“ – právě tak Evropská komise problém nedostatku mladých lidí označuje. Projekt bude mít podobu otevřené výzvy, do které se budou moci přihlásit ohrožené evropské regiony, včetně těch českých. Vítězné regiony pak získají podporu při přípravě strategie, na jejímž základě by pak měly být schopny přilákat a udržet si mladé kvalifikované lidi.

Unie chce také podpořit dialog mezi evropskými regiony tak, aby si mohly sdílet osvědčené postupy a rady, jak nelehkou demografickou situaci efektivně řešit.

Komisařka Ferreiraová apelovala na členské země, aby problém neodsouvaly na druhou kolej a začaly jej řešit dříve, než bude pozdě. Připomněla jim, že mají k dispozici evropské dotace, které mohou dotčeným oblastem pomoci a poskytnout jim potřebnou finanční podporu.

Česká republika kohezní fondy do postižených oblastí směřuje. „Do těchto regionů jsou alokovány vyšší finanční prostředky určené na realizaci politiky zaměstnanosti, včetně prostředků na vytváření pracovních míst,“ sdělil redakci mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Jakub Augusta.

Právě nová pracovní místa mají potenciál přilákat mladé lidi do regionů a zachránit tak jejich budoucí demografický vývoj.

Pracovníky nahradí roboti

Ministerstvo práce a sociálních věcí přiznává, že řešení problému netkví pouze v lidských silách. „Negativní dopad na ekonomiku České republiky bude částečně mírněn dopady čtvrté průmyslové revoluce, tj. dopady digitalizace, automatizace a robotizace práce, které povedou k zániku některých pracovních míst,“ uvedl Augusta.

Zatímco dříve panovaly obavy z toho, že digitalizace a robotizace by mohly vést k propouštění, nyní to spíše vypadá, že české ekonomice vytáhnou trn z paty. Chytré stroje by mohly nahradit chybějící pracovníky a zefektivnit fungování firem. Stávající zaměstnanci se ale budou muset naučit s roboty a digitálními technologiemi pracovat. I s tím mohou Česku pomoci evropské fondy, ty totiž směřují i na podporu vzdělávání či rekvalifikací – právě tak si totiž lidé mohou nové dovednosti vštípit.

Kde najít pracovní sílu?

Přestože roboti a moderní technologie mohou chybějící pracovníky částečně nahradit, rozhodně to není všespásným řešením. Česko se proto snaží hledat pracovní síly i za hranicemi. Další možností je přilákat na pracovní trh skupiny lidí, které na něm dosud příliš aktivně nepůsobily.

„Potenciální zdroj volné pracovní síly je nutné hledat mezi osobami, které jsou v současné době ekonomicky neaktivní,“ podotkl Augusta z MPSV.

Jednat by se mělo zejména o ženy ve středním věku starající se o děti. Další skupinou jsou lidé v nižším důchodovém věku, kteří by mohli být alespoň v omezené podobě ekonomicky aktivní, a studenti. Tito lidé ale spíše než plné úvazky potřebují flexibilitu, stát se proto snaží firmy motivovat k tomu, aby jim ji nabídly.

„Od letošního roku jsou poskytovány na vymezený okruh zaměstnanců zaměstnavatelům slevy na platbách sociálního pojištění, jestliže umožňují svým zaměstnancům výkon práce na zkrácený úvazek,“ dodal Augusta.

Otevřený a inovativní trh práce může mladé lidi přilákat, to ale rozhodně nestačí. Klíčový je v demograficky zasažených regionech také rozvoj potřebné infrastruktury, služeb, kulturního vyžití a obecně vytváření dobrých podmínek pro život a založení rodiny. Na to všechno dnes Česká republika může využívat evropské kohezní fondy. V období 2021 až 2027 se jedná o zhruba 550 miliard korun.

Proměny Česka

Česko je v čele Evropy a Hospodářské noviny jsou v Bruselu. Pokud chcete být u toho nejdůležitějšího, co se každý týden děje, a dočíst se i věci ze zákulisních jednání, odebírejte jediný newsletter v Česku věnovaný unii Ředitelé Evropy.