Zachraňme opylovače, jinak nebudeme mít dost potravin, varuje EU spolu s ochránci přírody

Evropská unie si již několik let láme hlavu s tím, jak navrátit do přírody opylovače. Užitečný hmyz totiž rychle mizí, čtyři z pěti kvetoucích rostlin jej přitom potřebují. Klíčový je i pro produkci potravin a budoucnost zemědělského sektoru.

„Vymření opylovačů by zapříčinilo rozpad ekosystémů. To by znamenalo doslova noční můru,“ varoval přednedávnem evropský komisař Virginijus Sinkevičius, který má na starosti portfolio životního prostředí.

V EU by se mělo vyskytovat až 2000 volně žijících druhů včel. Právě včely patří mezi všeobecně známé opylovače, rozhodně však nejsou jediným užitečným hmyzem. Mezi opylovače se řadí také motýli nebo pestřenky, kterým se často přezdívá „vosičky“. Každý druh má přitom svá specifika a zaměřuje se na určitý druh plodin. Proto je klíčová nejen ochrana včel, ale i ostatních opylovačů, kteří bývají mnohdy přehlíženi.

Evropská komise již v roce 2018 představila iniciativu, jejímž cílem bylo opylovačům pomoci. Jak se však ukázalo, problém úhynu včel, čmeláků, pestřenek a dalších druhů hmyzu se nedaří řešit. Letos proto EU přišla s novým plánem. V něm si stanovuje cíl zvrátit úbytek opylovačů ještě před koncem této dekády, tedy do roku 2030.

Sčítání včel a čmeláků

Podle informací Evropské komise ubývají populace přibližně každého třetího druhu včel, motýlů a pestřenkovitých. Kromě toho je každý desátý druh včel a motýlů a každý třetí druh pestřenkovitých ohrožen vyhynutím. Pro některé druhy ale EU postrádá jakákoliv data.

Důležitým bodem zmíněného evropského plánu pro záchranu opylovačů je proto lepší zmapování situace a vytvoření celoevropské databáze. Evropská komise pak chce na základě lepšího monitoringu určit, které druhy jsou v ohrožení a do jaké míry. Na to by navázal plán konkrétních opatření, jak ohrožení zmírnit a opylovače zachránit. „Součástí bude také nová iniciativa nazvaná buzz lines – plán sítě ekologických koridorů pro opylovače,“ vysvětluje eurokomisař Sinkevičius. Detaily těchto sítí Evropská komise teprve připravuje.

„Druhou oblastí činnosti je obnova stanovišť v zemědělské krajině. V Bruselu se na to snadno zapomíná, ale obrovské procento rozlohy EU tvoří zemědělská půda. Proto v rámci společné zemědělské politiky budeme více podporovat zemědělství, které je šetrné k opylovačům,“ podotkl eurokomisař.

Na opylovače myslí nová společná zemědělská politika, která funguje v EU od ledna 2023. Ta počítá mimo jiné s tím, že zemědělci musí část své půdy nechat volně zatravnit, neboť kvetoucí louky jsou útočištěm pro hmyz. Zemědělci pak mohou dostat speciální dotace za další opatření, jako je vytvoření mokřadů či rašelinišť. Na podporu si sáhnou i včelaři a lidé, kteří hospodaří šetrně a s minimem pesticidů. Právě ty jsou totiž pro opylovače nebezpečné a jsou podle Evropské komise hlavní příčinou jejich masivního úhynu.

Zaměřeno na pesticidy

EU má již dnes jeden z nejpřísnějších systémů regulace pesticidů na světě. Pro záchranu opylovačů to však podle komise nestačí. Navrhuje proto, že pokud bude u některých pesticidů zjištěn negativní dopad na opylovače, EU jejich používání buď omezí, nebo zcela zakáže. „Víme, že používání pesticidů je významným faktorem úbytku opylovačů, takže musíme zmírnit dopad používání pesticidů,“ konstatuje Sinkevičius.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Na pesticidy cílí i nové nařízení z pera Evropské komise, které je nyní předmětem jednání evropských institucí. Podle návrhu by se měla rizikovost jejich používání snížit do roku 2030 na polovinu. Rozšířit by se pak měly také plochy obhospodařované bez chemických látek – ekologické zemědělství by mělo zabírat do konce dekády až čtvrtinu půdy. Poslanci z environmentálního výboru Evropského parlamentu ale budou chtít tempo omezování pesticidů zřejmě urychlit – mimo jiné i kvůli tlaku veřejnosti.

Ochranu opylovačů požaduje už milion Evropanů

Plán na přísnější ochranu včel, motýlů a dalších opylovačů se opírá nejen o potřebu zachránit přírodu a produkci plodin, ale také o požadavek samotných občanů. Více než milion lidí v EU už podepsalo petiční iniciativu s názvem „Zachraňme včely i farmáře“, která požaduje zákaz používání chemických pesticidů do roku 2035, a je tak o dost přísnější než navrhovaná evropská legislativa. Podle ekologů je to jediný způsob, jak zachránit opylovače a s nimi i produkci potravin v EU. „Pokud chceme dlouhodobě zajistit dodávky potravin, neexistuje žádná alternativa ke snižování pesticidů,“ uvedl v lednu na půdě Evropského parlamentu Helmut Burtscher-Schaden, který za peticí stojí spolu s rakouskou ekologickou organizací Global 2000. „Panuje velká shoda v tom, že rychlý úbytek biologické rozmanitosti spolu se změnou klimatu představuje největší hrozbu pro udržitelnost a odolnost našeho potravinového systému,“ vysvětlil na stejném jednání s europoslanci Jeroen Candel, expert z univerzity v nizozemském Wageningenu.

Evropská komise petici přijala s tím, že pesticidy musí být co nejrychleji nahrazovány biologickými alternativami. Podle zemědělských organizací však zatím takové alternativy nejsou k dispozici, biologické přípravky jsou totiž buď příliš drahé, nebo neefektivní. Podle evropského komisaře pro zemědělství Janusze Wojciechowského je proto zapotřebí, aby EU poskytla evropským farmářům více peněz a pomohla jim tak s přechodem na ekologičtější hospodaření.