Zvládne to stát? V Česku se rozběhla proměna uhelných regionů za desítky miliard korun

Ze speciálního fondu EU zamíří do českých uhelných krajů zhruba 40 miliard korun. Podle analýzy rizik ale hrozí, že tuzemsko prostředky nestihne vyčerpat.

Miliardy z Fondu pro spravedlivou transformaci mají pomoci Karlovarskému, Moravskoslezskému a Ústeckému kraji usnadnit odklon od uhlí, obnovu krajiny po těžbě, ozelenění místní ekonomiky a překonání strukturálních problémů spojených s tradicí uhelného průmyslu.

O dotace z Operačního programu Spravedlivá transformace (OP ST) se mohou žadatelé hlásit od loňského podzimu. Ministerstvo životního prostředí (MŽP), které má program v gesci, vyhlásilo zatím 13 výzev. Deset z nich se týká inovativních řešení v oběhovém hospodářství, vybavení škol či technické pomoci. Vůbec první tři výzvy pak byly spuštěny pro tzv. strategické projekty, na které Česká republika vyčlenila téměř polovinu z celkových 40 miliard. Jedná se o větší a nákladné projekty z dílny velkých – i uhelných – firem, krajů, místních akčních skupin či univerzit. Vybraly je krajské regionální stálé konference a k začátku března se do výzev přihlásilo osm velkých projektů požadujících celkem 11 miliard korun.

Sázka na rychlost?

Přestože byla ČR v pořadí druhou zemí, které Brusel „uhelný program“ loni v září schválil, i tak nabral program zpoždění. Kvůli tomu nyní hrozí, že tuzemsko prostředky nestihne vyčerpat. Upozorňovala na to už Zpráva o rizicích implementace programů za rok 2022. „S ohledem na zpožděný start programu (…) vyvstává riziko nedočerpání všech prostředků dle časového nastavení a případná nutnost jejich navrácení,“ uvádí zpráva. Ta navíc počítala s harmonogramem, že ministerstvo životního prostředí do konce roku 2022 vyhlásí 21 výzev za 26,6 miliardy korun a v roce 2023 pak 10 výzev za 3,8 miliardy. To se ovšem nestalo, doposud došlo k vyhlášení 13 výzev za 23,2 miliardy.

„O žádný problém s čerpáním se nejedná. Především je potřeba říct, že tyto informace jsou postaveny na datech do konce roku 2022, situace se následně rychle změnila,“ reagovalo ministerstvo na dotaz redakce. Podle resortu jsou doposud vyhlášené výzvy dostatečné, v krátké době je navíc mají následovat další. „Do léta chceme vyhlásit dalších 37 výzev s alokací 5,4 miliardy korun. Celkem by tak na konci prvního pololetí měly být vyhlášené výzvy s alokací 28,6 miliardy korun, což představuje plných 79 procent alokace programu,“ dodala mluvčí ministerstva Lucie Ješátková.

Vyhlášení výzev ale neznamená vítězství v podobě efektivního využití peněz. Klíčové bude, zda se na ně žadatelé stihnou včas připravit, zda splní veškeré podmínky a zda se jim vůbec podaří peníze získat. Novinář David Klimeš, který má k dispozici novou zprávu o rizicích, ve svém newsletteru navíc upozornil, že na stejná rizika poukazuje i aktuální dokument. „Jako vysoce rizikový byl vyhodnocen OP ST zejména v důsledku zpoždění zahájení implementace tohoto programu a nevyhlášení dostatečného objemu výzev,“ citoval dokument.

Kritika přetrvává

Fond pro spravedlivou transformaci se navíc od počátku potýká s kritikou či s obavami z korupčních rizik. Kritizovány jsou zejména zmiňované strategické projekty například proto, že spolknou výraznou část fondu a pochází i od uhelných firem. Ministerstvo však argumentuje, že velkých strategických projektů je celkem 34, ale jen čtyři z toho patří velkým uhelným firmám. „Přestože podpora velkých podniků není dominantní složkou spravedlivé transformace, považujeme za legitimní i podporu tohoto segmentu ekonomiky. Už jen proto, že zaměstnávají velké množství lidí a (spolu)vlastní obří plochy určené k rekultivaci,“ dodala Ješátková.

Kritika a obavy ale přetrvávají, a nejen ve vztahu k projektům uhelných firem. Podle Zuzany Vondrové z Centra pro dopravu a energetiku, která byla členkou Transformační platformy, je zásadním problémem to, že o strategických projektech nejsou kromě základního popisu dostupné bližší informace. „Existuje tak velké riziko, že peníze nebudou směřovat tam, kam mají, a vůbec tak nesplní svůj účel,“ uvedla.

Ačkoliv byly nevládní organizace, jako je například Centrum pro dopravu a energetiku, do procesu příprav spravedlivé transformace zapojeny, i po sérii kritiky a otevřených dopisů zapojení vnímají spíše jako formální. „Byly vytvořeny pracovní skupiny například k tématům energetiky, podnikání apod. I tam byli pozváni zástupci nevládních organizací, některé z těchto skupin se bohužel od té doby ještě nesešly. Tolik ke spolupráci vlády s nevládními organizacemi,“ popsal redakci Ondřej Pašek z Hnutí Duha.

A v jakém kraji chtějí žít místní?

Podle Vondrové u projektů „nedošlo“ ani k zapojení veřejnosti. „Z hlediska šíření povědomí a zapojování místních lidí podle nás zůstává situace velmi tristní (…) Ani v jednotlivých krajích, pokud je mi známo, neprobíhá systematické zapojování občanů do spravedlivé transformace,“ souhlasil Pašek.

Podle platformy Re-set přitom může nedostatečné zapojení veřejnosti transformaci ohrozit, protože může vést k „nepochopení až odporu vůči zaváděným opatřením“ a také k tomu, že investice do krajů nebudou odrážet skutečné potřeby místních. Kraje či jejich subjekty nicméně pro stakeholdery, firmy i veřejnost pořádaly ke spravedlivé transformaci přednášky, workshopy a další akce. V Moravskoslezském kraji se organizují například i exkurze. „Moravskoslezské investice a development pořádají tzv. POHO dny, komentované prohlídky a veřejné debaty na území pohornické krajiny Karvinska s cílem zapojit veřejnost do procesu transformace,“ popsala mluvčí kraje Nikola Birklenová.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Jak Moravskoslezský, tak Ústecký kraj redakci sdělily, že zájem o akce ze strany veřejnosti byl. Karlovarský kraj pak zpočátku registroval pouze průměrný zájem, ten ale v čase roste. Všechny tři kraje nicméně potvrdily, že si nevedou data o tom, zda a do jaké míry jsou místní lidé o procesu spravedlivé transformace, který se řady z nich přímo dotkne, informovaní.

Právě zmiňované akce pak byly z pohledu krajů cestou, jak získat od veřejnosti podněty a zpětnou vazbu. Ty podle svých prohlášení v přípravách spravedlivé transformace reflektovaly. V případě Karlovarského kraje pak i v reakci na výzvu ze strany místních. „Z online setkání ‚Otevřeně o změně‘ vzešla potřeba zabývat se participací veřejnosti v oblasti transformace. Následně proběhlo několik neformálních schůzek se zástupci místních uskupení a odborné veřejnosti. Ve velké míře se řeší potřeby mladých lidí v regionu a kroky, které jsou potřeba k zastavení odlivu mladé generace,“ popsala mluvčí Karlovarského kraje Jitka Čmoková.

Na potřeby lidí, kteří v trojici krajů žijí, se ptala i platforma Re-set. Z rozhovorů se zástupci lokálních organizací – kromě další kritiky směrem k nedostatečnému zapojení místních a komunikaci k nim – vyplynulo, že lidé z krajů chtějí spolu s koncem uhlí vyřešit dostupnost důstojné práce, bydlení a dlouhodobé strukturální problémy, jako jsou vyloučené lokality či exekuce.

S přispěním Kateřiny Šafaříkové.