Společnost GPI připravuje jedny z prvních výroben zeleného vodíku v Česku. Získá je kraj a dřevozpracující firma

Solární boom v Česku pokračuje a přibývá i velkých projektů pozemních fotovoltaických elektráren. Jednou z významných firem specializujících se na jejich budování je Green Power Investment (GPI). Tato ryze česká společnost z Frýdku-Místku má velké plány, jak s rozvojem fotovoltaiky, tak i výrobou zeleného vodíku. Aktuálně na území EU připravuje projekty solárních elektráren o celkovém výkonu jedné gigawatty, což odpovídá dvěma blokům jaderné elektrárny Dukovany.

Firma sice vznikla teprve v roce 2020, ale úplným nováčkem rozhodně není. Za sebou má silnou mateřskou skupinu SolidSun, která na trhu působí už od roku 2013 a její majitelé čerpali zkušenosti s budováním fotovoltaik ještě dříve. „SolidSunu předcházely subdodávky na výstavbu fotovoltaických elektráren. Pak si ale jednoho dne její majitelé řekli, proč by ty elektrárny rovnou nemohli stavět celé,“ vypráví Jozef Lištiak, ředitel obchodu společnosti GPI.

Firma GPI se před třemi lety ze SolidSun vyčlenila, aby se specializovala na zahraniční zakázky, zakázky velkého rozsahu a korporátní projekty. SolidSun si ponechal budování menších zejména střešních solárních elektráren. O ty je od loňského roku enormní zájem a frýdecko-místecká firma patří k jejich největším dodavatelům. Měsíčně jich udělá 300 až 400. „Konkrétně fotovoltaiky na rodinných domech tvoří největší část obratu skupiny, zhruba 1,5 miliardy korun,“ uvádí Lištiak. Ve skupině vznikla i samostatná divize SolidSun ESCO orientující se na firemní klientelu. I ta se dominantně soustředí na střešní instalace.

V samotné GPI dnes působí deset zaměstnanců a firma loni měla obrat více než 39 milionů korun, přičemž dosáhla téměř sedmimilionového zisku po zdanění.

HN BeNative

Vodík je dnes sexy téma. České energetice pomůže, ale nespasí ji

▪ 6 min. čtení

Celá skupina SolidSun už vybudovala na tři desítky velkých solárních parků v Česku, na Slovensku, v Maďarsku a aktuálně své aktivity rozvíjí v Bulharsku. Nejvýznamnější pozici z těchto zemí má Maďarsko, kde už skupina dokončila a připojila patnáct solárních elektráren.

„Když bychom se podívali na rozpracovanost projektů, tak teď jsme aktivní hlavně v Bulharsku. Je tam skvělá svítivost a dobré místní podmínky, včetně nákupu práce,“ popisuje Lištiak. Díky investičním dotacím je podle něj už ale opět velmi zajímavé i Česko. „V Česku je teď také poměrně velká chuť majitelů pozemků pořizovat si fotovoltaiky,“ dodává. A banky tyto projekty rády financují, takže investoři nemají problém na ně získat peníze.

Podobně jako další firmy ale i GPI naráží na kapacitní omezení elektrizační soustavy, jejíž provozovatelé v mnoha místech nedovolují připojování nových zdrojů obnovitelné energie, protože na to není distribuční síť připravena. Část projektů dělá firma čistě jen pro své zákazníky, část do svého vlastního výrobního portfolia a část v rámci společných projektů s investory.

Jako velmi perspektivní vidí firma GPI i výrobu zeleného vodíku, který vzniká elektrolýzou při využití elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Na Ostravsku připravuje 30megawattovou fotovoltaickou elektrárnu s vlastní výrobou vodíku. Jedná se o projekt ve spolupráci s Moravskoslezským krajem, který počítá s tím, že vyrobený vodík použije pro pohon vodíkových autobusů, jejichž nákup podpoří. GPI je součástí Vodíkového klastru, jenž kvůli tomu v Moravskoslezském kraji vznikl.

„Elektromobilita a vodíková mobilita je jistá budoucnost. Vozidla s alternativním pohonem produkují méně škodlivin. Zejména vodíkový pohon je čistý a naprosto čistá může být v budoucnosti i jeho výroba. Elektřinu a vodík si umíme vyrobit sami, což nám dává jistou svobodu a nezávislost na ruském plynu a ropě,“ uvádí hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO).

Podle Vladimíra Štelbackého, vedoucího výstavby GPI, který má na starost také inovace, nyní rozvoj vodíku připomíná počátky stlačeného zemního plynu CNG. Ten se v Česku zaváděl od roku 2010. I u něj tehdy chyběly čerpací stanice a dopravní prostředky a byla nutná dotační podpora. „Pak se některé firmy rozhodly, že do toho půjdou a postavilo se asi 230 čerpacích stanic během deseti let. Naráz se rozjely i dopravní prostředky a Škoda Auto spustila výrobu aut na CNG,“ připomíná Štelbacký.

Dalším již rozjetým vodíkovým projektem GPI je menší instalace na Opavsku, a to pro soukromou firmu Novatop na zpracování dřeva. Na střeše bude mít fotovoltaickou elektrárnu o výkonu jedné megawatty a k tomu si chce pořídit i elektrolyzér na výrobu zeleného vodíku. „Podnik má vlastní sušárnu dřeva a chce být co nejvíce energetický soběstačný. Majitel je nadšený podporovatel obnovitelných zdrojů, proto se rozhodl i pro vodík,“ vysvětluje Lištiak. Zpravidla se ale výroba vodíku vyplatí jen u velkých instalací, ideálně v kombinaci s bateriemi. Ekonomicky nejvýhodnější je, když může elektrolyzér fungovat non-stop, to mu ale samotné fotovoltaické panely neumožní.

„Nejvíc sexy je kombinace obnovitelného zdroje energie, baterie a výroby vodíku. S tím vším bude v budoucnu podle nás zelený vodík chtěný,“ věří Lištiak. Bez provozních dotací na výrobu vodíku to ale v Česku podle něj nepůjde, přinejmenším ne v nejbližší letech.

Článek vznikl ve spolupráci se společností GPI.