Pokud se polovina fasády domu natře směsí s titanovou bělobou a druhá polovina se nechá na pospas osudu a přírodě, za několik let uvidíme dvě rozdílné půlky – jednu zašpiněnou, možná i s plísní, a druhou zachovalou. Díky slunci bude totiž natřená část schopna se sama očistit. Může za to jev nazývaný fotokatalýza, který chrání budovy a další povrchy před škodlivinami a plísněmi. Právě fotokatalýza je klíčovým principem čističek vzduchu firmy Tomton.

„Tato technologie se komercializuje už od konce 90. let, ale potenciál jejího využití ještě není zcela naplněn,“ říká vědec David Hazafy, který se fotokatalýze věnuje téměř 20 let, většinu této doby na univerzitách ve Velké Británii. Když se s rodinou vrátil do Česka, navázala s ním spolupráci firma Tomton z Velkých Albrechtic v Moravskoslezském kraji. Ta vyrábí čističky vzduchu Aerconiq fungující právě na principu fotokatalýzy.

Z nečistot oxid uhličitý a voda

David Hazafy pro Tomton pomáhal vyvinout fotokatalytický nanokompozitní nátěr, takzvaný TiO2 sol-gel, který je klíčovým komponentem celého procesu. Oxid titaničitý ve speciálním nátěru reaguje s ultrafialovým zářením (UVA) a na svém povrchu přeměňuje nečistoty na oxid uhličitý a mikroskopické částečky vody.

Srdcem čističky vzduchu jsou fotokatalytické moduly, které se skládají z několika skel ošetřených speciálním nátěrem. TiO2 sol-gel se nanese na speciálně upravená bezpečnostní skla, vše se pak zapéká při teplotě dosahující 500 °C v pecích přímo ve výrobních halách firmy. „Posvítíme-li na sklíčko se zapečeným sol-gelem ultrafialovým světlem, stává se povrch svým způsobem reaktivní a rozkládá nečistoty,“ vysvětluje David Hazafy.

Ve chvíli, kdy osvětleným prostorem fotokatalytického modulu prochází vzduch, nečistoty, které jsou v něm obsaženy, se ničí. Zapékáním skel fotokatalytického modulu při vysoké teplotě dojde k zakonzervování fotokatalytického nátěru. Jeho vrstva je pak prakticky nevyčerpatelná a čisticí funkce trvalá.

„Kontaminovaný vzduch se do modulu nasává zespodu a vychází svěží a čistý nahoře,“ říká ve výrobě společnosti Tomton její jednatel Jan Kondé. „Přivonět si můžete, zkuste to, vzduch je svěží jako po dešti,“ nabízí nad zapnutou čističkou vzduchu.

Solgel se na sklíčkách do čističek musí nejdřív zapéct. Firma k tomu používá dvě pece na pizzu. (Na fotografii zaměstnanec společnosti Libor Skácel)
Solgel se na sklíčkách do čističek musí nejdřív zapéct. Firma k tomu používá elektrické pece. (Na fotografii zaměstnanec společnosti Libor Skácel)
Foto: HN – Drahoslav Ramík

Kontrolovat efektivitu nového řešení bude opět vědec David Hazafy, který působí v Technoparku Kralupy, jenž vybudovala Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. „Naši fotokatalytickou technologii posíláme na kontrolu i jiným institucím a vysokým školám, se kterými spolupracujeme,“ upřesňuje Jan Kondé. 

Zvýšit povědomí o značce

 Za založením firmy v roce 2010 stojí nápad využít efektivitu a úspornost některých technologií z automobilového průmyslu. Z toho nejprve vzešla multifunkční otopná tělesa a posléze čističky vzduchu. Po dokončení vývoje technologie čističek nastal ve firmě čas na změnu. Jednatelem a ředitelem společnosti Tomton se na konci roku 2022 stal Jan Kondé, který do firmy nastoupil v roce 2016 a do loňského roku měl jako projektový manažer na starost procesy, interní sítě a podporu obchodu.

„Chceme zvýšit povědomí o naší značce, během covidové pandemie jsme dokončili vývoj čističek a vyzkoušeli je v prvních institucích na Moravě. Chceme se zaměřit nejprve na český trh, jezdit po veletrzích a prezentovat výrobek v nemocnicích, domovech s pečovatelskou službou, školách a školkách či soukromých ordinacích, které jsou našimi hlavními klienty, a následně expandovat a uspět v celé Evropě,“ popisuje strategii Jan Kondé.

V Česku sice nejsou jedinou firmou, která fotokatalytické čističky nabízí, konkurenci však zatím neřeší. Firem, které vyrábí fotokatalytické čističky je méně než těch, které používají filtry. Jednatel Tomtonu přitom říká, že oproti filtračním čističkám není u těch fotokatalytických potřebný žádný servis ani výměna či dokoupení součástek. „U čističek s filtry lze snadno vidět, jak se filtry zanášejí nečistotami. U čističek Aerconiq to neuvidíte, nečistoty se rovnou ničí a rozkládají na oxid uhličitý a vodu,“ vysvětluje. Výdaje na výměnu filtrů přijdou i na několik tisíc korun ročně, což je ve větších objektech významná finanční úspora za provoz takových zařízení. „Představte si nemocnici s byť jen 100 čističkami vzduchu a výměnou filtrů několikrát za rok, jsou to statisícové úspory na provoz objektu,“ dodává Kondé.

Firma Tomton po dokončení vývoje čističek vzduchu navýšila výrobní kapacity a je nyní připravena pokrýt poptávku, která v covidové době výrazně narostla. „Náš obchodní tým má rozjednané zakázky na stovky až tisíce kusů čističek,“ říká ředitel firmy, která tyto výrobky nabízí za zhruba 20 až 40 tisíc korun za kus podle velikosti zařízení.

Inovace tím ale neskončily. „Jako každá technologická firma víme, že je co zlepšovat, chceme neustále inovovat,“ říká jednatel, který pravidelně svolává na poradu všechny zaměstnance, kteří se podílí na vývoji a technologickém vylepšování produktů. „Třeba nyní zkoušíme umístit světelné diody podél celého fotokatalytického modulu, protože podle našich odhadů to bude mnohem efektivnější a ještě účinnější,“ říká s nadšením jeden z vývojářů.

Ředitel společnosti Jan Kondé se schází se svými deseti zaměstnanci jednou týdně. Na poradách mimo jiné s Liborem Skácelem řeší, jak přístroje zefektivnit a vylepšit.
Ředitel společnosti Jan Kondé se schází se svými zaměstnanci jednou týdně. Na poradách mimo jiné s Liborem Skácelem řeší, jak přístroje zefektivnit a vylepšit.
Foto: HN – Drahoslav Ramík

Topí, chladí i čistí

Za své úsilí o inovace firma získala i několik ocenění. Jejím prvním produktem byla multifunkční otopná tělesa Tru:Heat, která umí efektivně a úsporně vytápět i ochlazovat vzduch a také mají zabudované fotokatalytické čističky. V roce 2017 s nimi firma zvítězila v soutěži Inovační firma Moravskoslezského kraje. Ve stejném roce získala také prestižní designerskou cenu Red Dot za stylový vrchní kryt, který navrhl známý designer Jiří Španihel. „Čističky jsou v těchto modelech nyní přítomné, ale rozhodli jsme se je vyrábět i samostatně. Poptávka po nich totiž během covidu vzrostla,“ říká Jan Kondé.

Čističky vzduchu Aerconiq a multifunkční otopná tělesa Tru:Heat využívají například ve 30 kilometrů vzdálené Opavě. V soukromém zdravotním komplexu Oasa se nachází Alzheimer centrum, ordinace praktického lékaře nebo třeba rehabilitační služby. Tělesa Tru:Heat zatím slouží k vytápění, vše se ale připravuje i pro využití chladicí funkce v létě. Neméně důležité jsou pro klienty zařízení čističky vzduchu. „Tito lidé mají křehčí zdraví a potřebují větší ochranu,“ říká praktický lékař, a zároveň majitel i ředitel komplexu Petr Slaný. Instalaci čističek a otopných těles Tomton plánuje i v chystané nové budově Oasa B.

Výroba a kompletace čističek a radiátorů se odehrává ve Velkých Albrechticích, kde společnost sídlí.
Výroba a kompletace čističek a radiátorů se odehrává ve Velkých Albrechticích, kde společnost sídlí.
Foto: HN – Drahoslav Ramík

Právě v místech, kde se pohybují lidé s nízkou imunitou nebo nemocní, v nemocničních zařízeních, školách a školkách, nebo v místech s vysokou koncentrací lidí, jako jsou kancelářské budovy, jsou čističky vzduchu nejvíc potřeba. „V posledních letech hlavně nemocnice začínají čím dál víc řešit čistotu vzduchu. Stává se, že tam přijdou zdraví lidé a nakazí se v prostředí nemocnice. To jsou místa, kde čistička vzduchu má velký smysl. Máme i několik certifikací a výstupů z měření, které potvrzují, že čistička likviduje bakterie a viry, a také čistí vzduch od škodlivin nebo chemikálií, jako jsou například formaldehydy, které se uvolňují z nábytku, koberců a různých nátěrů a materiálů,“ dodává Jan Kondé.

 Článek vznikl ve spolupráci s firmou Tomton.