Precizní zemědělství šetří životní prostředí i náklady farmářů. Díky přesným datům mohou hnojit či postřikovat jen tam, kde je to nutné

Starat se o každou rostlinu zvlášť, hlídat stav půdy, ze které vyrůstá, řídit závlahu, postřiky a hnojení tak, aby se látky dostaly jen k tam, kde je to potřeba. To je základ precizního zemědělství, které využívá specializované digitální nástroje k přesnému mapování pole a koordinaci agrotechniky. Někteří farmáři ho začali uvádět do praxe už před dvaceti lety, ale skutečný rozmach zažívá od loňského roku, kdy skokový nárůst cen donutil zemědělce hledat úspornější cesty k udržitelnému hospodaření. „Minerální hnojiva vloni několikanásobně podražila, výrazně stoupla i cena pesticidů a pohonných hmot,“ zdůvodňuje rostoucí zájem o precizní zemědělství Jiří Soukup, produktový manažer společnosti Kverneland. Farmáři si podle něho uvědomují, že precizní přístup je pro ně výhodný z více důvodů. Nejenže ušetří osiva, hnojiva a přípravky k ošetření rostlin, ale přinese jim další úspory díky efektivnějšímu využívání paliv a lidských zdrojů.

Precizní péče o plodiny jim navíc zvýší i výnosy. „Cílení přímo na rostlinu umožňuje úspěšněji aplikovat hnojiva s různou chemickou strukturou na různé části daného pozemku. To je důležité zejména u hybridních porostů, kde různé části pozemku mohou mít odlišné nároky na živiny. Tím se dosáhne lepšího růstu rostlin, vyrovnání porostu a výsledně i lepších výnosů,“ vysvětluje Soukup.

Základem jsou kvalitní data

Klíčovým předpokladem je podrobné mapování pozemku pomocí senzorů napojených na GPS systémy. Zemědělci s jejich pomocí sbírají a analyzují data o půdní vlhkosti, teplotě, pH, obsahu živin nebo ohrožení plodin. Z nich sestavují výnosové mapy a mohou si zobrazit reliéf půdy s podrobnými údaji o pohybu vody, složení půdy a stavu plodin. Díky těmto informacím pak zemědělci lépe vyhodnotí, kde a v jakém množství je třeba aplikovat vstupy. „V současnosti se také stále více využívají drony. Ty umožňují přesné a rychlé mapování polí, měření různých parametrů a aplikaci vstupů přímo na rostliny,“ dodává Soukup. Výhodou dronů je, že dokážou včas odhalit problémy s plodinami. Pokud se objeví například infekce rostlin škůdci nebo chorobami, umí drony cíleně aplikovat příslušné pesticidy nebo herbicidy pouze na postižené rostliny.

V rámci cílení přímo na rostlinu se využívají také precizní rozprašovače nebo precizní vstřikovače. Postřikové trysky na plečce jsou nastavitelné na předem určené místo, kam mají látku aplikovat. „Při precizním zemědělství pracujeme s přesností kolem jednoho centimetru,“ uvedl v podcastu HN výkonný ředitel společnosti Kverneland Jiří Zelenka. Tato přesnost pomáhá snížit množství potřebné chemie, což výrazně šetří nejen peníze, ale také přírodu.

Pozitivní dopad na zdraví půdy a její výnosnost má i snaha vyhnout se zbytečným přejezdům těžké techniky. Zemědělské stroje totiž svými pojezdy zhutňují půdu, která pak obtížně propouští vodu. Moderní technologie přejezdy úsporně koordinují a zároveň díky elektromagnetickému měření dokážou přesně určit, jak hluboko je třeba nastavit pluh pro optimální orbu. Senzory reagují i na změny v půdních podmínkách. Digitální nástroje tak mohou řídit procesy v reálném čase.

Zároveň jsou napojené na předpověď počasí, umí vyhodnotit optimální podmínky a pomáhají polní práce efektivně plánovat.

Propojení s klasickou technikou

Agrotechnika hraje zásadní roli v integrovaném přístupu, který kombinuje precizní zemědělství s tradičními postupy a technologiemi. „Na klasickou sečku jde například přimontovat čelní zásobník na kapalné látky s rozvodem k tryskám, které pak přípravek vstřikují na místa, kde je to potřeba,“ ukazuje možnosti propojení tradiční a precizní zemědělské techniky Soukup. Jako další příklad uvádí plečku, která v základním režimu dokáže jen plečkovat, zatímco s připojeným systémem pro podlistovou aplikaci výživy a mikrogranulátu se promění v moderní nástroj k ochraně rostlin.

Expanzi precizního zemědělství stojí v cestě především vysoká pořizovací cena technologií a nedostatek kvalifikovaných pracovníků, kteří budou nové technologie umět používat. Do budoucna bude pro firmy klíčové vzdělávat zaměstnance a motivovat je k ochotě seznamovat se s novými nástroji. „Precizní zemědělství je technologicky náročné a vyžaduje znalosti z oblasti agronomie, informatiky, strojírenství a statistiky. V těchto oblastech budou zemědělci a technici potřebovat kvalitní vzdělání,“ předpokládá Soukup. Zásadní je podle něj spolupráce zemědělců s odborníky na zpracování dat, agronomy a výrobci a prodejci strojů. Přizpůsobit budou muset i technické zázemí svých podniků, nové technologie se samozřejmě neobejdou bez spolehlivého a rychlého internetového připojení.

 Druhou překážkou je vstupní investice do pořízení agrotechniky, která je v současné době velmi nákladná. Soukup ale počítá s tím, že v blízké budoucnosti budou technologie precizního zemědělství stále dostupnější a rozšíří se do celého zemědělského sektoru. „Dlouhodobě se očekává, že výhody v podobě zvýšení výnosů a snížení nákladů převáží nad náklady na investice do strojů a technologií,“ dodává. Týká se to podle něj i malých farmářů s několikahektarovými pozemky. U nich má navíc využití dronů výhodu v tom, že se dostanou i k malým pozemkům v členitém terénu. Některým malým farmářům se podle Soukupa může vyplatit využít precizní agrotechniku formou služby. Vyhnou se tím vysoké vstupní investici a mohou těžit z výhod, které jim moderní technologie přináší.

Článek vznikl ve spolupráci se společností Kverneland.