Válka nám urychlila cestu na nové trhy. Byznys však děláme převážně v Česku

Co konkrétně partnerům a zákazníkům nabízíte?

Primárně se jedná o trafostanice a další stavby pro energetiku, to je náš hlavní byznys. Kromě toho ale realizujeme například i vodojemy, čističky odpadních vod, retenční nádrže, regulační stanice pro plynárenský průmysl nebo opláštění pro dieselové agregáty. Naše odlévané železobetonové korpusy lze samozřejmě využít i při výstavbě dalších typů objektů. Většinu našich zakázek aktuálně realizujeme na území České republiky, naše zahraniční aktivity v současné době činí asi dvacet procent z celkového objemu našich zakázek.

Říkal jste, že přibližně dvacet procent vaší produkce tvoří zakázky v rámci východní Evropy. Kde všude působíte? 

V současné době máme zákazníky na Slovensku, v Maďarsku a také v Polsku. V posledních letech se nám daří i ve vzdálenějších regionech. Expandujeme do Pobaltí, kde jsme se podíleli
např. na modernizaci třetí největší vodní elektrárny v Lotyšsku.

Proč se vám daří právě v Pobaltí, kde lze předpokládat silnou konkurenci ze strany polských dodavatelů?

Naše polská konkurence nemá dostatek výrobních kapacit a pobaltské státy aktuálně tlačí na dodávky technologických celků, které jim umožní oddělení jejich energetické soustavy
od ruské přenosové sítě. Válka na Ukrajině vše urychluje, protože žádná z těchto zemí nechce být energeticky závislá na Rusku. Pobaltské státy v současné době předělávají celou energetickou soustavu a je tam mnoho zakázek, včetně tenderů s dotacemi z Evropské unie. Náš úspěch samozřejmě spočívá především v tom, že jsme byli schopni nastavit dobrou cenovou politiku oproti dodavatelům z jiných evropských zemí. Ale samotná cena není pro odběratele tím hlavním kritériem, důležitá je i rychlost a spolehlivost. Ve srovnání s polskými firmami jsme sice dražší, ale spolehlivější – především v rychlosti dodávek a jejich realizací a v dodržování dohodnutých termínů. Naši zákazníci si proto raději připlatí, aby vše měli včas a v pořádku.

Jak vaši společnost ovlivnila válka na Ukrajině?

Začátek války na Ukrajině na naši společnost samozřejmě dopad měl. Ze dne na den se vše převrátilo o 180 stupňů – ať již se jednalo o energetické trhy, nebo trhy s komoditami, jako je
například ocel. Časem se nám ale tuto situaci podařilo stabilizovat a nyní se dá říci, že jsme tam, kde jsme byli před válkou. Na druhou stranu, válka na Ukrajině nám přinesla i nové obchodní příležitosti, a to ve formě možnosti podílet se na obnově zničené energetické infrastruktury Ukrajiny. Ve Varšavě se nedávno konal veletrh zaměřený na poválečnou obnovu Ukrajiny, kde jsem se setkal se zástupci ukrajinských samospráv, ale také s mnoha soukromými subjekty, které projevily zájem o spolupráci. Největší zájem byl o naše podzemní trafostanice,
které vyrábíme jako jedna z mála evropských firem.

Zaměstnáváte také pracovníky z Ukrajiny?

Dlouhodobě zaměstnáváme řadu lidí z Ukrajiny, a když začala válka, tak jsme se jim samozřejmě snažili pomoci. Umožnili jsme jim, aby si sem stáhli své rodiny, a poskytli jsme jim ubytování na naše náklady. My o naše ukrajinské zaměstnance stojíme, protože jsou to slušní a pracovití lidé. Chceme, aby u nás zůstali, a proto se je zde snažíme nějakým způsobem udržet. Faktem je, že někteří naši ukrajinští zaměstnanci se po začátku války vrátili zpět na Ukrajinu a dobrovolně se přihlásili k obraně své vlasti. O jejich osudu však aktuálně nemáme žádné informace.

Když mluvíme o zaměstnancích, jak v současné době vnímáte situaci na trhu pracovní síly v Česku?

Situace sice není úplně krizová, ale zároveň rozhodně není ideální. Především je poměrné těžké sehnat lidi, kteří doopravdy chtějí pracovat. V rámci dělnických profesí je navíc v okolí Prahy
relativně velká nabídka pracovních míst, a konkurence je tak velká. Část pracovních pozic tedy obsazujeme pracovníky ze zahraničí, zejména těmi z Ukrajiny, ale třeba i z Mongolska. Problém je s pozicemi, kde je potřeba nějaká vyšší kvalifikace, například u elektrikářů. Tam je problém v jazykové bariéře a nedostatečné znalosti našich předpisů a norem. Najít vhodné pracovníky je v takovém případě velmi těžké. Problém však začíná být i s kancelářskými profesemi, protože i čerství absolventi mají často nereálné finanční požadavky. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků se snažíme řešit ve spolupráci se středními školami, které nabízí výuku v technických oborech. Studentům posledních ročníků nabízíme možnost praxe, kdy si udělají kolečko od výroby až po administrativu. V případě, že je práce v naší firmě zaujme a zároveň podávají dobré pracovní výsledky, nabízíme jim možnost dalšího zaměstnání. Za odvedenou práci v průběhu praxe samozřejmě dostávají normální plat.

Realizace společnosti BETONBAU v České republice

Dalších 5
fotografií

Můžete zmínit některé zajímavé realizace, na kterých jste se v posledních letech podíleli?

Technicky zajímavých realizací je poměrně hodně. Designově je zajímavé třeba naše řešení určené pro nabíjecí stanici elektromobilů, která se nachází na dálnici D1 v Průhonicích. Podíleli jsme se také na výstavbě první veřejné vodíkové plnicí stanice v Česku, která se nachází v Praze na Barrandově. Za zmínku určitě stojí i unikátní řešení, které vzniklo v Lovosicích. Jedná se o trafostanici pro dobíjecí stanice společností Tesla a Ionity, které se nachází na trase Praha–Berlín, a jsou tak často využívány těmi, kteří svým elektromobilem cestují mezi těmito městy. Trafostanici tvoří bezespáré betonové těleso odlité metodou tzv. zvonového lití. Vodotěsný beton odolný agresivnímu prostředí brání průniku vody a vlhkosti dovnitř, přičemž betonová olejová jímka slouží k zachycení úniku oleje v případě havárie transformátoru. Kromě transformátorů pro dobíjecí stanice se v této trafostanici nachází i transformátor, který zajišťuje dodávku elektrické energie pro potřeby města Lovosice.

Čím je toto řešení tak unikátní?

Veškerá elektrická energie se vyrábí bez jakýchkoliv emisí v malé vodní elektrárně Píšťany, která využívá toku Labe a jejíž čtyři Kaplanovy turbíny zajišťují celkový výkon 2930 kW. Protože elektrárna leží na druhém břehu Labe, bylo nutné položit kabel pod říčním dnem a následně jej vést pod zemí až k trafostanici, kde se vysoké napětí 22 kV transformuje na nízké, tj. na 400 voltů. Bezpečnost trafostanice zajišťuje ucelený systém s přesně definovanými prvky – kromě samotného betonového korpusu jsou to dveře, větrací prvky a speciální podlahová konstrukce.  Betonový korpus je staticky navržen tak, aby odolal účinkům vnitřního přetlaku, a stejně odolná je i konstrukce dveří i větracích prvků. Tyto komponenty si vyrábíme sami, a to pod značkou METALLBAU. Celý systém je samozřejmě testován na účinky obloukového zkratu v nezávislé zkušebně.

Máte více takových „zelených“ instalací?

Mezi další realizace, na kterých jsme se podíleli, patří například i výstavba tzv. carportu, který se nachází v objektu jaderné elektrárny Dukovany. Zastřešení pro 322 nových parkovacích stání umožnilo instalaci fotovoltaické elektrárny o výkonu 831 kWp, a to bez nutnosti záboru nového
pozemku. Toto řešení je unikátní v tom, že instalované fotovoltaické panely k výrobě elektrické energie využívají i svoji spodní stranu. Díky odrazu světla od zaparkovaných aut jsou tak až o 25 procent účinnější v porovnání s běžnými panely. Trafostanice je složena ze dvou samostatných korpusů BETONBAU a obsahuje jak rozvodnu a transformační komoru, tak prostor pro střídače. Vyrobená elektrická energie dokáže pokrýt celoroční spotřebu téměř tří
stovek domácností.