Proč hrozí, že sázkaři dají přednost nelegálním sázkovým kancelářím? Pokud se vládě podaří prosadit nová pravidla pro hazard, budou k tomu mít minimálně dva pádné důvody. Zvýšení už tak jedné z nejvyšších daňových zátěží v rámci Evropské unie sníží konkurenceschopnost legálních sázkových kanceláří, které na českém trhu operují a odvádějí tak státu ročně miliardy na loterijní dani i na dani z příjmu. Zpřísněná povinnost pro sázející danit výhry podpoří přesun sázkařů na černý trh. To vše sníží objem financí, které stát z hazardního sektoru nakonec získá.
Hazardním firmám se zvedne daňová povinnost o třetinu. Dopad je snadno odhadnutelný. Takto razantní zvednutí daňové zátěže zásadně sníží konkurenceschopnost legálních provozovatelů, protože budou muset upravit své služby a produkty tak, aby byly ještě stále ekonomicky efektivní. Je jasné, že například nelegální sázková kancelář, která podniká ze zahraničí a v Česku neplatí na daních ani halíř, si může dovolit nabízet vyšší kurzy a je tak pro sázkaře lákavější. Úspory budou firmy hledat také v oblasti sponzoringu a donátorství, což opět povede k zátěži státního rozpočtu. A s ohledem na zapojení českých hazardních firem do podpory sportu to bude velmi citelné.
Sázkař s pečlivou evidencí každé sázky? Utopie
Další komplikací je pro hráče samotné povinnost odvádět 15procentní daň z výher, které přesáhnou 50 000 korun za rok v rámci jednoho provozovatele hazardní hry a jednoho typu hry. V praxi je běžné, že sázkaři mají herní účet u několika firem a využívají různé typy her. Jak velký počet osob si bude ochotný vést složitou evidenci svých sázek či si platit daňového poradce? Opět pro ně bude snazší jít tam, kde takové povinnosti nejsou, tedy za nelegálními firmami.
Ovšem pokud to stát myslí vážně, bude se naopak muset připravit na vyšší počet daňových přiznání, jejich zpracování a především kontroly, čímž se mu opět zvednou náklady. Nemluvě o tom, že kontrolovat to, zda a kolik hráč vyhrál, je v praxi téměř neproveditelné, protože třeba sázka v casinu na zahraniční dovolené je z pohledu kontrolních orgánů prakticky nedohledatelná.
Rizika černého trhu
Pro sázkaře je bezpečnější a jistější vsadit si u legálně podnikající firmy v Česku, vždyť legislativa na ochranu spotřebitele tu funguje velmi slušně, navíc tuzemský hazard k už tak přísné legislativní regulaci sázení má svá vlastní seberegulační opatření, která stále vylepšuje. Příkladem může být dokončovaný projekt Zodpovědného hraní, jenž cílí na hráče, kteří nemusí mít hru pod kontrolou, a to jednotně v rámci všech hazardních společností v Česku.
Pokud si někdo vsadí u státem regulované firmy, nehrozí mu, že mu výhra nebude vyplacena. Také se nestane, aby u české hazardní společnosti mohl hrát nezletilý nebo člověk vedený v rejstříku osob vyloučených z hazardních her. Naopak je tu pro něj připraven široký servis a legislativní jistota. Nic z toho neplatí u nelegálních společností. Ale vyhlídka na větší výhru u sázkaře často převáží a raději tedy riskuje u ilegálních hazardních firem.
Nedozírné důsledky
Co se stane, když se sázkaři přesunou k nelegálům? Legálně podnikajícím společnostem klesne obrat i zisk, státu se tím sníží výběr daní. Sázející se dostanou do pozice, kdy budou mít hůře vymahatelná svá práva a budou vystaveni většímu riziku. Což se opět ve finále vrátí státu v podobě vyšších nákladů.
Sázkové společnosti se už nechaly slyšet, že v případě schválení vládního balíčku zásadně omezí miliardové investice do podpory sportu i do svých neziskových aktivit. A to vše v situaci, kdy stát má k dispozici všechna potřebná data, včetně těch, které si sám nechal k dané problematice zpracovat. Například z analýzy, kterou si vypracovalo před několika lety ministerstvo financí, vyplývá, že zvýšení loterijní daně nad 26 procent povede k útlumu legálních firem, a tím ke snížení vybraných financí. Nemluvě o tom, že už dnes je míra zdanění českých sázkových kanceláří nad evropským průměrem.
Vláda přesto navrhla zvýšení loterijní daně, která se navíc platí z obratu, nikoliv ze zisku, z 23 na 30 procent. Oborové asociace a sdružení nabízejí spolupráci, informace a konzultace, zatím však bez odezvy. Stát raději vhání hráče do náruče nelegálních společností a slibuje vyšší výběr daní tam, kde to z logiky věci není reálné. Zatímco schodek státního rozpočtu se zvýší, podpora sportu i ochrana hráčů klesne.
Článek vznikl ve spolupráci se společností Chance.
Text nevyjadřuje názor redakce.
