Jen o málokteré značce mají motoristé tak vyhraněnou představu, jako o americkém Jeepu. Někteří jej vnímají jako jeden z vítězných symbolů druhé světové války, jiní v něm vidí expediční auto na jízdu po Africe, které se umí dostat z písečné pasti a srdnatě překoná kdejaký brod.
V případě Jeepu Avenger jsou však takové představy poněkud romantické, neboť bateriový vůz má trochu jiné přednosti. Ano, i z Jeepu, onoho symbolu poctivého železa a tuhých náprav, se má už za pár let stát čistě elektrická značka. A právě tohle auto má být jakousi předzvěstí věcí příštích.
Především je Avenger na poměry Jeepu skutečně malým modelem. S délkou 4080 milimetrů je o celých 16 centimetrů kratší, než dosud nejmenší Renegade. A hnidopichové by mohli ještě dodat, že s Amerikou ve skutečnosti nemá nic společného. Design vznikal v Evropě, motor pochází z Francie a celé auto se kompletuje v polském městě Tychy, právě tam, kde kdysi vznikal i slavný Fiat 126p zvaný Maluch.
Není to samozřejmě náhoda - Jeep, stejně jako Fiat, už nějaký čas patří pod křídla francouzského koncernu Stellantis. A daleko spíš než americká armáda dnes do podoby Jeepů promlouvá rodina Peugeotů, která drží část akcií.
Na město připraven
Kompaktní rozměry Avengeru jsou jeho zjevnou výhodou v každodenních dopravních bitvách velkých měst. Zaparkuje všude tam, kde předtím stála Fabia, Volkswagen Polo nebo Renault Clio. Do protisměru se otočí na 10,5 metrech a boky i lemy blatníků chrání před odřeninami plastové lišty. Kufr nelze označit za obrovský, ale větší nákup se do něj bez problémů vejde. Stejně tak se dozadu vcelku pohodlně usadí dva dospělí, vyšší stavba karoserie tomu dobře nahrává. Teoreticky auto uveze pět lidí, prostřední cestující si ale bude stěžovat na středovou konzolu, která zabírá část místa pro nohy.
A pak je tu obvyklá možnost sklopit opěradla zadních sedadel a dopomoci si tak k většímu prostoru pro náklad. Dvojitá podlaha zajistí takřka rovnou ložnou plochu, škoda jen, že cesta do útrob auta vede přes poměrně masivní práh. Na dně kufru pak na svou příležitost čeká lepicí sada na opravu pneumatik, náhradní kolo se do vyhrazeného prostoru nemá šanci směstnat.
Nelze si nevšimnout, že některé materiály mají přísně rozpočtový charakter. A že některé detaily tu a tam působí nedomyšleně - například těsnění na rámu zadního bočního okna, odkud za deště při otevírání dveří steče trocha vody do interiéru.
Naštěstí však Jeep neváhal investovat do kvalitního designu, takže případné drobné rozpaky spolehlivě přebije stylová přístrojová deska s panely lakovanými do barvy karoserie. Tohle retro řešení tvoří zajímavý kontrapunkt se dvěma ryze moderními obrazovkami umístěnými pod volantem a ve středu přístrojové desky, které mají shodný rozměr 10,25".
Samotný infotainment pak lze označit za obvyklý standard pro danou kategorii vozu. Nevyniká rychlostí ani ostrým rozlišením obrazu z externích kamer a Stellantis jej v rozličných modelech používá už nějaký ten pátek. Což ovšem také znamená, že za tu dobu se podařilo vychytat i většinu jeho much: přehrávání hudby se neseká, spojení nepadá a navigace nezamrzá.
Avenger je však zároveň vozem, u kterého ergonomové nabyli přesvědčení o nezastupitelnosti dotykové obrazovky. Bez ní se v autě obejde máloco, i podrobnější nastavení vytápění a klimatizace je třeba dělat právě přes ni. Je sice pravdou, že průměrně šikovný uživatel chytrého telefonu si systém ikon dokáže přizpůsobit svým preferencím a tím ovládání do jisté míry zjednodušit. Ne každý však má chuť pronikat do tajů moderní techniky. Lze si docela dobře představit, že už drobná tlačítka na přístrojové desce coby voliče směru jízdy budou pro mnohé uživatele avantgardní až dost.
Přece jen trochu Jeep
Až potud by se mohlo zdát, že Avenger je jen chytře zabalený masový produkt Stellantisu hrající si na drsnější způsoby. Jenže něco z genů svých předchůdců auto přece jen podědilo. Především je to světlá výška 20 centimetrů, díky které se auto může pustit i do vyjetých kolejí polních cest, aniž by na nich zůstalo viset za břicho. Stejně tak má Avenger slušné nájezdové úhly (20 stupňů vpředu a 32 vzadu) a kromě běžného silničního módu má tři zvláštní režimy pro jízdu na štěrku, blátě a v písku. V praxi to vypadá třeba tak, že když se jedno z poháněných kol ocitne v terénu ve vzduchu, auto pošle veškerý výkon na to, co zůstalo na zemi.
V běžných podmínkách je nejmenší Jeep vláčné, příjemně odpružené auto, které se v zatáčkách přehnaně nenaklání a vše, co dělá, je pro řidiče čitelné. A to včetně dávkování brzd. Do začátku přijíždí výhradně jako předokolka, výhledově se však chystá i silnější verze s pohonem všech kol.
Pochvalu si Jeep zaslouží i za zbrusu nový asynchronní motor. Ten je nejen o něco výkonnější než motor, který Stellantis dosud používal, zjevně má i lepší energetickou účinnost. Avenger do své spíše menší baterie napěchuje maximálně 51 kWh energie a jeho krátká a vysoká karoserie nepatří k aerodynamickým přeborníkům, přesto je udávaný kombinovaný dojezd přesně na hranici 400 kilometrů a po městě dokonce ještě o 150 víc. V praxi je sice z tohoto čísla nutné ubrat přibližně 50 kilometrů, i tak jde ale o velmi slušný výsledek. Svou zásluhu na něm má nepochybně i energeticky úsporné tepelné čerpadlo sloužící k vytápění interiéru, které je navíc u všech výbav součástí standardní výbavy. Je to ze strany Jeepu poměrně netypický krok, protože za věc , která dokáže prodloužit dojezd auta zhruba o 10 procent, si většina automobilek účtuje peníze navíc. A najdou se i taková auta, pro která čerpadlo není vůbec k dispozici.
Pokud jde o nabíjení střídavým proudem, Avenger je schopen zpracovat vcelku standardní výkon 11 kW, avšak ve třech fázích, což snižuje nároky na velikost domácího jističe při instalaci wallboxu. Udávané maximum DC dobíjení je podle výrobce 100 kW; daleko větší vypovídací hodnotu však má časový údaj nabití baterie z 20 na 80 procent. Avengeru to trvá 24 minut, což není právě málo a zejména na dlouhých cestách by posádka patrně uvítala o něco svižnější výkon. Když už je řeč o baterii, ta v Avengeru váží 340 kilogramů a skládá se celkem ze 17 modulů, které lze měnit samostatně. V případě, že se někdy objeví vadný bateriový článek, půjde o opravu v řádu desítek a nikoliv stovek tisíc korun.
Když už přišla řeč na peníze, na poměry elektromobilů není Avenger na první pohled drahý, i ve vrcholné výbavě Summit se jeho cena jen lehce přehoupne přes milion korun. Neznamená to ale, že už by nebylo za co utrácet. Jednotlivé příplatky navíc nejsou právě z laciného kraje. Kdo třeba nechce základní červenou barvu, musí si na jakoukoliv jinou připravit nejméně 23 tisíc korun. Panoramatické střešní okno s roletkou vyjde na 25 tisíc, potahy z umělé kůže na jedenatřicet, připlácí se i za infotainment s větší obrazovkou. S trochou fantazie lze snadno skončit na sumě, za kterou se dá pořídit auto o třídu či dvě větší. Takže je nakonec o čem přemýšlet.
Technická data
Délka – 4084 mm
Šířka – 1776 mm
Výška – 1528 mm
Rozvor – 2562 mm
Kufr – 355 l
Hmotnost – 1535 kg
Výkon – 115 kW / 156 k
Točivý moment – 260 Nm
Kapacita baterie – 51 kWh
Dojezd – 400 km
Max. rychlost – 150 km/h
Zrychlení 0–100 km/h – 9,0 s
Základní cena – 899 900 Kč
