Banky čeká další vlna úspor. V boji o nižší náklady sehrají hlavní roli opět technologie

České banky se po dvou letech rekordních zisků připravují na složitější období. Budou se muset vyrovnávat s poklesem úrokových sazeb, slabým hospodářských růstem a zvýšenými náklady, například na nesplácené půjčky. Podle expertů sáhnou po receptu, který se jim už v minulosti mnohokrát osvědčil: zrychlí zavádění digitálních řešení, které může přinést tolik potřebné úspory. 

Bankovní domy vydělávaly nejprve na boomu hypoték a posléze i na růstu úrokových sazeb. Podle analytika Jiřího Staníka, zakladatele datové agentury Helgi Library, bankám v minulosti nahrávalo, že konzervativní české domácnosti držely velkou část svého majetku na bankovních účtech více než jinde v Evropě. V době nízkých sazeb před dvěma lety proto ležela velká část těchto vkladů na běžných účtech s téměř nulovým úrokem, a když se pak sazby vydaly vzhůru, banky na neúročených depozitech vydělávaly miliardy. Zareagovaly až později, když je do toho dotlačila konkurence hlavně menších hráčů. 

Dosavadní výsledky za prvních devět měsíců roku ukazují, že letošek bude pro banky téměř stejně dobrý jako loňský rekordní. Podle dosud zveřejněných dat vygenerovalo celé odvětví za první tři čtvrtletí čisté zisky na úrovni asi 83 miliard korun, dokonce více než rekordních 81,7 miliardy za stejné období loni. 

V tom všem českým bankám pomáhala i digitalizace: většina z nich nasadila systémy, které umožní zjednodušení procesů, vzdálené podepisování smluv a odklon od poboček a papírových dokumentů. 

Nyní se banky musí připravit, že nadcházející období tak tučné nebude. Podle expertů se rentabilitu může bankám podařit udržet jen úsporami, kde právě technologie a digitalizace i nadále budou sehrávat klíčovou roli.

HN to potvrdil například i Roman Lux, partner pražské pobočky Deloitte, který vede poradenství pro finanční sektor: „Vnímám, že banky nyní zase hodně přemýšlejí o úsporách. Zejména hledají cesty, jak využít nové technologie, robotizaci nebo i umělou inteligenci ke snížení nákladů na vnitřní procesy či IT systémy a ke zvýšení kvality služeb. Zároveň pokračují dlouhodobé investice do produktových inovací ve snaze o maximální diferenciaci.“

Náskok se snižuje

Digitalizace českého bankovního sektoru se podle odborníků prudce zrychlila během covidu. Podle loňské studie Deloitte Digital Banking Maturity, zaměřené na vyspělost retailového digitálního bankovnictví, lze například pozorovat, že se úroveň digitalizace u tuzemských bank sbližuje. Tedy že náskok, který původně měli ti nejlepší hráči nad zbytkem trhu, je menší než dříve. 

Studie, jež hodnotila 304 bank ze 41 zemí, ale zároveň dokládá, že tuzemské banky mají v digitalizaci stále co dohánět, například v porovnání s těmi polskými. Většina českých bank se umístila v horní polovině žebříčku, ale do třicítky těch nejlepších – mezi takzvané digitální šampiony – se žádná z nich nedostala. Polské finanční instituce mezi těmito šampiony jsou. 

Banky do další digitalizace tlačí jednak snaha využít technologie ke snížení nákladů a administrativy, jednak tlak klientů, jejichž nároky rychle rostou. Klíčový je uživatelský zážitek a dostupnost většiny funkcí v aplikaci pro chytré telefony. Největší pokroky v digitalizaci banky vykazují v oblastech, jako jsou založení účtu a jeho obsluha, správa platebních karet a správa dalších bankovních služeb. 

Banky, které jsou v digitalizaci ve světovém měřítku nejdále, investují podle expertů hlavně do  novinek a funkcí, které jim pomáhají prohlubovat vztah se zákazníky. Například jim přes mobilní aplikaci nabízejí bankopojištění nebo služby z oblasti investování. Díky tomu mají digitální šampioni podle Deloitte v průměru o třetinu vyšší zisk než ostatní banky. 

Za hranice tradičních bankovních služeb 

Analytici upozorňují, že digitální bankovní šampioni se spíše stávají fintechy – platformami, nabízejí celou škálu nebankovních služeb: nákupy jízdenek, placení parkovného či služby spojené se zdravím, jako je objednávání ke specialistovi a podobně. Do hry také před časem vstoupily fenomény jako Open Banking či bankovní identita Bank ID. Ty zase zákazníkům dávají možnost využít bankovní aplikaci pro služby třetích stran. 

Svět 2024

Většina bohatých lidí chce jmění jen zhodnotit, peníze se ale dají využít smysluplněji

14. 12. 2023 ▪ 8 min. čtení

Banky také musí reagovat na rozmach nákupů na internetu a též na rostoucí problémy s podvody a kyberzločinem. Bank ID například usnadňuje identifikaci klienta nejen na on-line tržištích, ale též při komunikaci s úřady a podobně. 

To vše podle expertů dává bankám možnost se vymezit vůči konkurenci a poskytnout zákazníkovi přidanou hodnotu, která pak slouží i jako cesta ke zvýšení interakcí nebo ke zlepšení loajality. A také to umožňuje získávat od klientů cenné údaje, které pak banky mohou použít k lepší personalizaci své nabídky. Týká se to nejen služeb pro retail, ale též bankovnictví pro malé a střední podniky a pro korporáty.

Technologie a digitalizaci jako klíč ke snižování nákladů bank zdůrazňuje i studie Bankovnictví v roce 2035 (Banking in 2035: Three possible scenarios), kterou v roce 2022 vydal časopis The Economist. Její autoři vidí jednu z hlavních příležitostí v možnostech lépe analyzovat data, zejména data zákaznická či compliance (dodržování předpisů). „Jak se banky stále více digitalizují a propojují se službami třetích stran, potřebují se také chránit před zvýšenými bezpečnostními hrozbami, aby si zajistily stabilitu a udržely si důvěru zákazníků. Náklady na dodržování předpisů proti praní špinavých peněz a financování terorismu lze snížit účinnějším sledováním a prověřováním transakcí,“ napsali autoři studie.  

Digitalizace také umožňuje lépe poznat potřeby firemních i retailových zákazníků a zlepšit tak jejich zákaznickou zkušenost: poskytnout služby více personalizované a lépe šité na míru.

Studie Bankovnictví v roce 2035 upozorňuje, že do fungování bankovních institucí bude stále více nasazována umělá inteligence, která prostřednictvím automatizace sníží náklady na produkty a služby.

„Banky zaměřené na budoucnost by mohly využít technologie ke zjednodušení a automatizaci základních procesů, produktů, služeb. Tím sníží provozní náklady a jejich nabídka bude konkurenceschopnější,“ vysvětlují autoři studie. 

Přechod na cloud a bolestivá transformace starých IT řešení  

Podle Piotra Kuska, výkonného ředitele obchodu v mezinárodní softwarové skupině Comarch, je významným trendem v digitální transformaci bank využívání cloudu. To souvisí s nástupem řešení prostřednictvím různých platforem, kde nejen klienti, ale i sami zaměstnanci banky získávají přístup k datům odkudkoli prostřednictvím mobilních zařízení. 

Comarch je polský systémový integrátor poskytující služby v různých sektorech, včetně bank. Pro banky například vyvíjí řešení Comarch Open Platform. Tato platforma poskytuje cloudovou architekturu a sadu již připravených řešení, jež banky mohou rychle nasadit, a ušetřit si tak zdlouhavý vývoj vlastních nástrojů. To může být podle Kuska výhodou v době, kdy rychlost v zavádění inovací je klíčovým prvkem při soupeření s konkurenty na neustále se měnícím trhu. 

Digitalizace procesů uvnitř bank ale naráží na skutečnost, že IT systémy jsou často roztříštěné a různého stáří, což je zejména u tradičních bank dědictví mnohaletého vývoje jejich IT řešení. Transformace starých systémů je proto nesmírně složitý, často mnohaletý proces, který navíc banky musí provádět tak, aby interní změny retailový nebo firemní zákazník ani nezaznamenal. Jak před časem řekl jeden generální ředitel velké banky: „Je to, jako byste u letadla měnili za letu oba motory, část křídla i ocasní plochu.“  

Podle Kuska integrátor Comarch právě řešením Open Platform reaguje na poptávku bankovních domů, neboť platforma je v mnoha případech vhodná právě pro nasazení do jejich stávajících IT ekosystémů. „Naše platforma poskytuje prostředí, kde můžete bez problémů instalovat nové funkce integrované se staršími systémy, které stále poskytují přidanou hodnotu. Následně může banka klíčové systémy migrovat postupně podle toho, jaké má potřeby a schopnosti. Tím minimalizuje rizika spojená s masivní transformací a zabraňuje ztrátě provozních schopností ve všech obsluhovaných oblastech,“ vysvětluje Kusek.

AI na obzoru

Rychle se rozvíjející obor umělé inteligence (AI) přináší nové možnosti i bankovnímu odvětví. Jako o důležitém fenoménu pro další digitalizaci a optimalizaci provozu o AI hovoří i sami šéfové tuzemských bank. Generální ředitel české Raiffeisenbank Igor Vida například v nedávném rozhovoru pro HN zmínil využití AI pro interní zpracovávání a kategorizaci dokumentů a například i pro komunikaci se zákazníkem. „Do budoucna chceme testovat chatboty, kteří by ještě více přebrali práci call center. Ale bude třeba vyřešit i problematiku a bezpečnosti dat, abychom mohli AI využívat na klientských datech. I tak lze ale umělou inteligenci využít v řadě jiných procesů, kde citlivá data nepotřebujete,“ řekl Vida. 

Studie The Economist Bankovnictví v roce 2035 vidí v digitálním bankovnictví ještě jednu důležitou výhodu: levnější služby by mohly být přínosem pro tu část populace, kterou banky zatím obsluhují jen málo: mládež, přistěhovalci či různé menšiny. „Příjmům bank by pomohl širší přístup k úvěrovým a digitálním službám a nástrojům. Banky by mohly vyladit úvěrové hodnocení a přizpůsobit nové finanční produkty zákazníkům, kteří byli dříve považováni za příliš riskantní,“ uvádí studie.

Text vznikl ve spolupráci se společnostní Comarch.