Trh se zahraničními platbami je jedním slovem džungle, říká Petr Herzmann z Fidoo

Platby v eurech se pro mnoho firem staly standardem. Výhrou to ale pro ně není. „V důsledku nevýhodných směn přicházejí ročně o statisíce korun,“ říká Petr Herzmann, spolumajitel a CEO českého fintechu Fidoo, který prostřednictvím chytrých řešení automatizuje správu zaměstnaneckých výdajů a nabízí jednoduché, rychlé, výhodné a bezpečné zahraniční platby a směnu měn.

Ještě před dvěma lety jste tvrdil, že o skutečné digitalizaci českých firem v oblasti firemních výdajů nemůžeme hovořit. Jaká je situace nyní?

Situace se postupně zlepšuje. Ekonomická nejistota nutí firmy mít své náklady a výdaje pod kontrolou. Některé společnosti ale stále spoléhají na papírové zpracování nebo tabulky v Excelu. Zaměstnanci v nich tráví hodiny vyplňováním cestovních příkazů, lepením účtenek, manažeři jejich schvalováním a opravou chyb, místo, aby se věnovali úkolům s přidanou hodnotou. Obchodníci mají prodávat, a ne vyplňovat papíry.

Po čem je nyní největší poptávka? Digitalizují firmy celé procesy nebo jen určité části, například cestovní příkazy?

Největší zájem je o digitalizaci účtenek. Neustále jsme svědky toho, že se v Česku vypíše výběrové řízení na jednu oblast, například na platební karty, a už nikdo neřeší, že by mohl zároveň integrovat fotografování účtenek, jejich schvalování a jednodušší zaúčtování. Devadesát procent firem začne s jednou agendou a k ní nabaluje další. Problém je v tom, že každé oddělení si hlídá jen tu svoji.

Co je příčinou? Nevědomost?

České firmy zatím velmi málo vědí o tom, že všechny tyto procesy by mohly mít pohromadě na jednom místě a mohla by je obsluhovat jedna aplikace. V zahraničí je pojem „expense management“ běžný a firmy vypisují výběrová řízení přímo na tento typ řešení. U nás musíme v prvním kroku firmy edukovat o tom, že se to vůbec dá dělat jinak. Někdy je lepší přijít do firmy, která ani netuší, že něco takového potřebuje, a představit jí možnost sjednocení všech procesů na jednom místě. Často nastává překvapení, jak jednoduše to může fungovat.

Jaká jsou nejčastější bolavá místa v českých firmách?

Jedním z hlavních problémů je touha firem efektivně řídit své náklady, ale neznalost dostupných nástrojů. Ve velkých městech a firmách možná technologie, jako je Power BI, jsou známé a manažerům chodí reporty a tabulky na mobil, ale není to běžná praxe po celé České republice. Mnoho firem si nedokáže představit, že existují řešení, která jim mohou poskytnout denní přehledy v reálném čase přímo na počítači, tabletu nebo telefonu. Stále probíhá objevování technologických možností, které mohou šetřit čas a poskytovat přesnější informace.

Začínali jste s digitalizací cestovních příkazů. Můžete nám na jeho příkladu ukázat, jak je důležitá digitalizace?

Cesťák je krásný příklad, v zákoníku práce se mu věnují desítky stran plných variant, které mohou u služebních cest nastat a dodnes můžete koupit v papírnictví papírový formulář. Zaměstnanec má za úkol ho vyplnit. Na začátku neví, jak to udělat, naseká spoustu chyb, a když se formulář dostane do účtárny, účetní si hned myslí, že podváděl, protože nezapočetl snídani, nezapsal přerušení cesty. A nejbizarnější je, že se pak cestovní příkaz vezme a ručně se naťuká do účetního systému, což opět zvyšuje chybovost.

Dalším problémem mnoha firem je, že mají oddělené systémy pro správu cestovních příkazů a firemních výdajů, i když zákon o účetnictví vyžaduje, aby byly tyto položky propojené.

Podle jedné z vašich tiskových zpráv jste ušetřili tisícovce českých firem čtvrt miliardy korun, v čem konkrétně jsou ty úspory?

Ukazují nám to pravidelné průzkumy mezi našimi klienty, které dokládají, jak lepší kontrola nákladů dokáže ušetřit finance. Například, pokud má firma nastavenou politiku, že zaměstnanci mohou rezervovat pouze tříhvězdičkové hotely a někdo si zarezervuje hotel se čtyřmi hvězdami, systém to rychle odhalí. Stejně tak, pokud jsou zakázány jízdy taxíkem a najednou se objeví účtenka za taxi. Díky těmto kontrolním mechanismům firmy rychle zjistí, kde došlo k porušení pravidel a mohou jim v budoucnu předejít.

Hotovo, vyřízeno, hlásí ke svým úkolům vláda. Experti ale nesouhlasí, místo reforem přišla kosmetika

31. 10. 2024 ▪ 7 min. čtení

Vyplatí se digitalizovat firemní výdaje všem firmám?

Vyplatí. I malé firmy mohou z tohoto řešení těžit, podobně jako těží z nástrojů pro správu faktur, které jim usnadňují základní účetní úkony a následně odesílají informace externím účetním. V Česku však některé menší firmy k digitalizaci přistupují opatrněji, často kvůli existenci šedé ekonomiky. Snadněji se ztratí cesťák v papíru než v aplikaci. A ne každý cesťák je cesťák, někdy je to doplacení mzdy. Na Západě, například v Německu či Rakousku, menší firmy digitální systémy přijímají rychleji, protože jim výrazně ulehčují práci. U nás menší firmy často váhají, zda se do digitalizace pustit, protože se někdy pohybují v šedé zóně.

Podle průzkumu agentury Ipsos má do dvou let polovina českých firem začít podnikat na zahraničním trhu. Jak jim může pomoci digitalizace?

Česká republika, vzhledem ke své velikosti, potřebuje být otevřená dalším trhům a mnoho českých firem má obrovský prostor se posouvat v míře otevřenosti. Je důležité si uvědomit, že produkty a služby, které vyrábíme a nabízíme, nemusí být omezeny jen na náš trh. Stejné potřeby mohou mít zákazníci v Německu, Rakousku, Polsku, Maďarsku a dalších zemích. Jakmile si to firmy uvědomí, zjistí, že potřebují mít určitou míru standardizace a automatizace. To zahrnuje nejen optimalizaci interních procesů, jako je řízení výdajů a cestovních příkazů, ale také efektivní zpracování zahraničních plateb, směny měn a jejich propojení s účetnictvím.

Můžete mi na konkrétních příkladech ukázat, kde firmám utíkají při směně zahraničních měn peníze?

Dnešní trh je velmi divoký. Řada firem si v bankách může vyjednat lepší kurz, ale často o této možnosti nevědí. Fungují na kurzovním lístku, aniž by tušily, že si mohou sjednat lepší podmínky. Nebankovní subjekty často lákají firmy na velmi nízké přirážky ke středovým kurzům, ale většinou je nedodrží po celou dobu spolupráce. Postupně utahují šroubky a co začalo půlprocentní přirážkou na euru, je najednou procento.

Další věcí je, že i přes dostupné technologie a aplikace firmy stále volají na dealingová oddělení. Jenže operátor ví, že volá pan Novák, a také ví, že pan Novák unese deset, dvacet haléřů nad střed. Klient skončí hovor s dobrým pocitem, že se mu někdo na lince věnoval a popovídal si s ním, a nakonec ani neví, jestli má výhodný kurz. Některé firmy se snaží zjistit výhodnost nabídek tím, že si je porovnávají mezi různými poskytovateli, ale nedomýšlejí, že se kurz může mezitím změnit, a výsledkem je, že porovnávají jablka s hruškami. Trh je jedním slovem džungle. Cílem Fidoo je přinést transparentní řešení s férovým směnným kurzem a také osvětu a vzdělávání v této oblasti.

Fidoo přišlo s nabídkou multiměnového firemního účtu. Co všechno umožňuje?

U nás čím více klient smění, tím lepší sazby získává. FX sazby se odvíjí od celkového objemu směněných peněz za posledních 90 dní. To vše je podpořeno maximální transparentností.

Vedle úspor a transparentnosti přinášíme na trh i inovace. Jako jediná nebankovní instituce se s našimi klienty podělíme o výnos z jejich eurových zůstatků díky jejich zúročení – za minulý měsíc byla úroková sazba 0,75 procenta p.a. Nabízíme také prodlouženou dobu pro směnu měn, kdy naši klienti mohou obchodovat 24 hodin denně, pět dní v týdnu.

Mnozí majitelé a finanční ředitelé firem mají během dne řadu schůzek a večer teprve řeší administrativní záležitosti. Zjistí, že potřebují směnit peníze, ale už nemají kde. Náš flexibilní přístup může být nový standard, který mnoha firmám výrazně ulehčí život. Snažíme se rovněž šetřit čas našich klientů. Umožňujeme kompletní online založení účtu a onboarding nebo asistenci po telefonu, případně osobní pomoc obchodníka. Naše aplikace je navržena tak, aby klientům umožnila maximální obsluhu jejich účtu samostatně, bez zbytečného papírování, které je často vyžadováno v bankách či jiných institucích.

Jakou vidíte budoucnost firemních výdajů a jaké trendy přicházejí ze zahraničí?

U firemních výdajů vidíme několik trendů. Jedním z nich je úsilí o automatizaci a digitalizaci účtenek a faktur pomocí OCR technologie. Ale zatímco u faktur tato technologie funguje relativně dobře, u účtenek stále dochází k potížím kvůli jejich velké rozmanitosti. Zajímavý trend přichází ze Slovenska nebo Rakouska, kde každá účtenka má QR kód, který udělá kompletní digitální otisk účtenky. Karetní sítě zase pracují na tom, aby v budoucnu byla každá karetní transakce přímo propojena s digitální účtenkou. Dalším velkým trendem je snaha o rozšíření bezhotovostních plateb. Nejdál je Skandinávie, kde se už diskutuje o úplném zrušení fyzické měny a přechodu na čistě digitální platby.

Text vznikl ve spolupráci s Fidoo.