Jaderné elektrárny ČEZ nyní posílají do sítě více elektřiny, než vyrobily jako nové. Modernizace pomáhají navyšovat výkon

Když se v 80. letech minulého století spouštěla jaderná elektrárna v Dukovanech, disponoval každý ze čtyř bloků instalovaným výkonem 440 megawatt. Postupně však energetici díky rozsáhlým modernizacím dokázali toto číslo zvýšit na více než 500 megawatt. Tři bloky už dokonce jedou na 512 megawatt. „Je to řada na sebe navazujících kroků. Navýšením výkonu v Dukovanech jsme dokázali nahradit výkon tří standardních uhelných bloků,“ říká v podcastu HN člen představenstva a ředitel divize jaderná energetika v ČEZ Bohdan Zronek.

Energetici podle něj mohou využít část provozních rezerv, aniž by se dotkli základů projektu či ohrozili bezpečnost provozu. „Kouzlo navýšení výkonu spočívá v tom, že neměníme skoro nic. Pouze přenastavíme některé parametry. Musí tomu pochopitelně předcházet pečlivá analýza,“ vysvětluje Zronek. Elektrárny dodávají do sítě více elektřiny i díky další inovaci – prodloužení palivového cyklu, tedy doby mezi jednotlivými výměnami paliva z 12 na 18 měsíců.

Navýšení výroby ovšem není jediná inovace, kterou ČEZ v tuzemských jaderných elektrárnách provedl. Místo původního analogového spojení nyní pracovníci uvnitř areálu používají ke komunikaci novou interní 5G síť. Ta umožňuje také rychlé datové přenosy.

Ke kontrole povrchu chladicích věží se nyní využívají drony s kamerou, která dokáže odhalit případné praskliny. Není už nutné, aby po věžích slaňovali horolezci a vše kontrolovali fyzicky. Zronek v podcastu také vysvětluje, kdy se v Dukovanech a Temelíně přestane využívat jaderné palivo od ruského dodavatele TVEL a proč se ČEZ pustil ve spolupráci s dalšími partnery do vývoje vlastního paliva. Jednou z významných inovací jsou i dodávky přebytečného tepla z elektráren do Českých Budějovic a výhledově i do Brna.

Podcast vznikl ve spolupráci se společností ČEZ.