Ohlédnutí za konferencí Future Secured: Experti v oboru radili, jak přestěhovat data obří firmy do cloudu nebo zajistit hladký chod fotbalového šampionátu

Eventový prostor sousedící s karlínskou restaurací Spojka je zaplněn téměř do posledního místa. Premiérová kyberbezpečnostní konference Future Secured přilákala druhé listopadové úterý více než 200 účastníků – od manažerů velkých firem až po odborníky z veřejné správy. Cílem bylo ukázat, jak se lépe připravit na kybernetické hrozby, které nabírají na síle. Jako první účastníky přivítala Melinda Szabó, CEO pořádající společnosti T-Mobile. Následně vystoupil Luboš Lukasík, ředitel divize pro firemní zákazníky a veřejnou správu společnosti T-Mobile, který hosty ujistil, že smyslem konference rozhodně není někoho vyděsit, ale naopak by si měli z akce odnést praktické tipy, zkušenosti a inspiraci od expertů, kteří se dnes na kybernetickou bezpečnost zaměřují.

V době výrazného rozvoje digitalizace se kybernetická bezpečnost stává neodmyslitelnou součástí podnikání – a to nejen v klíčových sektorech, jako je bankovnictví nebo zdravotnictví. Počet kybernetických útoků v Česku i ve světě dramaticky roste a terčem útoků jsou stále častěji i menší firmy. Podnikatelé přitom dosud svou kybernetickou ochranu často podceňují.

Během konference Future Secured se na pódiu vystřídalo přes deset řečníků z různých oborů, aby ukázali, že kybernetická ochrana je v době digitalizace naprostá nutnost. Zazněla tak celá řada příkladů z praxe – od přechodu obřích firem do cloudu až po zajištění hladkého průběhu globálních sportovních akcí.

Konference o kyberbezpečnosti Future Secured

Dalších 7
fotografií

Útok přijde, otázkou je kdy

Například šéf týmu IT infrastruktury ve skupině Zentiva Hynek Ruta vysvětloval, jak farmaceutická společnost převedla svá data z datového centra do cloudu. „Není otázka, jestli na nás někdo zaútočí, ale kdy. I to byl argument pro stěhování dat do cloudu. Pokud by došlo k prolomení bezpečnostních opatření, tak by obnova po kyberútoku byla v případě datových center podstatně delší, než když máme data v cloudu,“ uvedl Ruta. „Teď jsme schopni vše obnovit do tří týdnů,“ dodává.

Přesun do cloudu prý firmě zabral celkem rok a půl, během kterého bylo několik odstávek výroby. Ajťákům se k nákladnému přechodu na cloud povedlo přesvědčit vedení farmaceutické firmy i díky tornádu, které před třemi lety zasáhlo jižní Moravu a zároveň i jedno z datacenter společnosti. Současně přiblížil i specifika zdravotnického byznysu – kvůli výrazné státní regulaci je kladen extrémní důraz na dokumentování všech postupů. „Ochota nás pojistit není právě kvůli hrozbě dopadů kyberútoků příliš velká,“ řekl Ruta.

Brigádní generál Václav Žid, který je zástupcem ředitele Vojenského zpravodajství, posluchače přenesl pro změnu do kosmu. „Vesmír nikdy nebyl přátelské místo. Je dobré se ptát, jestli u satelitu, přes který komunikujete, náhodou není zaparkovaný ruský satelit,“ uvedl Žid. „Ačkoliv mluvíme o demilitarizaci vesmíru, trend je přesně opačný,“ dodal.

HN BeNative

Digitalizace se vyplatí i malým zemědělcům. Investice do dronu se jim vrátí za pár měsíců

▪ 1 min. čtení

Žid, který se v rámci Vojenského zpravodajství zaměřuje na informační technologie a informační bezpečnost, zároveň přiblížil, jak vojenští zpravodajové využívají technologie z vesmíru. Pomocí satelitních snímků například odhalili, jak se korálový ostrov uprostřed oceánu proměnil během necelých dvou let na vojenskou základnu. Vojenské zpravodajství dodalo v minulosti snímky například tuzemským hasičům, kteří se podíleli na záchranných akcích po zemětřesení v Turecku či výbuchu v libanonském hlavním městě Bejrútu.

Přiměřená regulace bezpečnosti

Jedním z řečníků byl rovněž ředitel Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) Lukáš Kintr. Právě jeho úřad vypracoval novelu zákona o kybernetické bezpečnosti, která reaguje na požadavky evropské směrnice NIS2. Regulace stanovuje pro instituce a firmy minimální požadavky na jejich kybernetické zabezpečení. Návrh aktuálně projednávají poslanci, někteří zástupci byznysu novelu kritizují a bojí se příliš velkých dopadů na své podnikání. „Co se týká nákladů, snažíme se pracovat s principem přiměřenosti, aby na jednotlivé subjekty dopadla pouze ta regulace, jež je z pohledu jejich kybernetické bezpečnosti nutná,“ ujistil Kintr.

Během následné diskuse Kintr souhlasil s tím, že kyberbezpečnost by měla být do určité míry ponechána v rukou soukromého sektoru. „Ale například u hrozby čínských technologií je regulace potřeba. Měli bychom vytěžit to nejlepší z obou sfér, stát se může dobře dostat k informacím o hrozbách a může je se soukromým sektorem konzultovat,“ uvedl šéf NÚKIB.

Odpoledne se o své zkušenosti podělil také Martin Rehák, jehož společnost Resistant AI využívá umělou inteligenci k ochraně bank a dalších finančních institucí před podvody. „Ve finanční kriminalitě, která se páchá pomocí AI, se ročně protočí stovky miliard dolarů, v praní špinavých peněz pak zhruba jeden až dva biliony dolarů,“ řekl Rehák.

V závěru programu pak konzultant z STC Saudi Arabia Michal Žilka poodhalil zákulisí zavádění datové komunikace během fotbalového mistrovství světa v Kataru. „Ano, byli jsme napadáni. Každý den a několikrát. Dobré na tom je, že to nikdo neviděl. Vstával jsem každý den ve čtyři ráno a chodil spát po půlnoci,“ popsal svou zkušenost Žilka.

Kyberbezpečnostní konference Future Secured má ambici stát se pravidelnou platformou pro sdílení znalostí a zkušeností. Organizátoři ze společnosti T-Mobile již nyní plánují její další ročník. „Digitalizace jde ruku v ruce s kyberbezpečností a musí být bezpečná, na to ale potřebujeme dostatek kvalifikovaných lidí,“ zdůraznil na závěr Zdeněk Grmela, ředitel pro oblast kyberbezpečnosti divize pro firemní zákazníky společnosti T-Mobile. Podobné akce mohou výrazně přispět nejen ke vzdělávání profesionálů, ale i k posílení zabezpečení tuzemských firem v digitálním prostředí.