Mladí Češi stavějí biometanové impérium. Do výstavby bioplynek má jít přes tři miliardy, otevíráme investiční fond, říká šéf EFG Tomáš Voltr

Energy financial group je průkopníkem bioplynového byznysu v Česku, postavila jedny z prvních bioplynových stanic, které zpracovávají bioodpad, nikoli cíleně pěstovanou biomasu. Do bioplynek skupina EFG jen loni investovala přes 300 milionů korun. Nyní chce síť svých stanic ještě rozšířit, k tomu přidá služby vyrovnávající množství energie v síti. Na konci března otevírá investiční fond EFG SICAV, minimální vstupní investice je jeden milion korun. „Stanice s výrobou biometanu může průměrně vydělat 50 milionů hrubého provozního zisku ročně, stát bude solidní výkupní ceny biometanu garantovat,“ říká Tomáš Voltr, třiatřicetiletý spoluzakladatel skupiny EFG.

Do čeho konkrétně bude tento nový fond investovat?

Aktivy fondu budou bioplynové stanice, a to zejména odpadové. Tedy ty, které zpracovávají biologický komunální odpad a také gastroodpad. V Česku je více než 500 bioplynových stanic, ale většina zpracovává zemědělské suroviny, například kukuřici. Pouze jednotky z nich jsou odpadové. Naší strategií je zaměřovat se vyloženě na biologicky rozložitelné odpady a z nich vyrábět biometan. Fond bude investovat do stávajících i připravovaných bioplynových stanic skupiny EFG. Nyní máme v portfoliu tři stanice, biometan vyrábějí dvě z nich. Jejich celková výrobní kapacita je 70 gigawatthodin ročně, což pro představu odpovídá roční spotřebě plynu zhruba deseti tisíc domácností. Tyto dvě bioplynky zpracují zhruba šedesát tisíc tun odpadu ročně.

Co je to přesně za odpady a odkud pocházejí?

Jsou to jednak odpady z potravinářské produkce, ale také například neprodané a zkažené zboží ze supermarketů a gastroodpad. V EFG máme i projekt Třídím gastro, ve kterém jsme jako první v Česku začali svážet kuchyňský odpad přímo z domácností do našich bioplynek. Spolupracujeme na tom s 25 českými městy a obcemi.

Tento nový fond bude investovat také do služby výkonové rovnováhy. Co to přesně je?

Ano, přibližně 80 procent financí půjde do výroby biometanu, 20 procent do této služby. Zjednodušeně řečeno, když máme přebytek elektřiny v distribuční síti, potřebujeme ji zpracovat či uložit – to se bavíme o záporných službách. Pakliže je elektřiny nedostatek, máme kladné zdroje energie, ty jsou v případě potřeby aktivovány na pokyn ČEPS a začínají elektřinu do sítě dodávat. Nyní připravujeme elektrokotel u bioplynky ve Vyškově, který bude poskytovat dvanáct megawattů záporné služby, dále zde budou kogenerační jednotky, které dodají osm megawattů kladné služby. Budeme tam také mít akumulační nádobu na teplo, které vytvoříme. Toto teplo plánujeme využít částečně v bioplynové stanici a také v místním průmyslovém areálu.

Do kolika bioplynových stanic prostřednictvím fondu EFG SICAV plánujete investovat a na jaký výkon cílíte?

Už nyní vyhledáváme lokality, které jsou zajímavé z hlediska dostupnosti odpadu a také co nejblíže vysokotlakému plynovodu, do nějž vyrobený biometan vtláčíme. Vhodné bioplynové stanice koupíme a přebudujeme je ze zemědělských na odpadové tak, aby vyráběly biometan. Do roku 2030 chceme zvýšit produkční kapacitu ze současných 70 gigawatthodin biometanu ročně na 500 gigawatthodin. Už letos cílíme na 116 gigawatthodin v již rozběhlých projektech. Co se týče služeb výkonové rovnováhy, na konci letošního roku budeme mít až 35 megawattů, do roku 2030 cílíme až na 75 megawattů flexibilního výkonu (výkon, jímž lze energii do sítě dodávat či z ní odebírat, pozn. red.). Například zmíněný projekt ve Vyškově vyžaduje investici okolo 250 milionů korun.

Kolik peněz celkem chcete na rozvoj vašeho portfolia pomocí tohoto fondu získat?

V součtu cílíme na částku přesahující tři miliardy korun. Kromě fondového kapitálu samozřejmě přijde na řadu i bankovní a částečně dluhopisové financování. Kalkulujeme to ale raději bez investičních dotací. V novele energetického zákona lex OZE III letos v březnu byla schválena nová forma podpory biometanu – jedná se o aukční systém, kdy ministerstvo průmyslu a obchodu bude organizovat aukce a na nich se bude soutěžit takzvaná referenční cena biometanu. Výrobce navrhne cenu a snaží se potkat s poptávkou na straně kupujících. Operátor trhu energií (OTE) pak má výrobci vyrovnat rozdíl referenční aukční ceny biometanu a spotové ceny zemního plynu. Tyto aukce se mají týkat bioplynek postavených po roce 2026. Co je na tom zajímavé, je, že tahle podpora má být garantována na patnáct let. Tedy je to samozřejmě pozitivní z hlediska dlouhodobého nastavení byznysplánu bioplynových stanic, které teprve vybudujeme.

Cílíte na výnos osm až dvanáct procent ročně, což je ambiciózní plán. Jak jste k tomuto číslu došli a budete takový výnos garantovat?

Vycházíme ze současných zkušeností z trhu, dosavadního vývoje našich projektů a předpokládaného vývoje bioplynového sektoru. Garance tohoto výnosu tam není, ale performance fee počítáme od osmi procent. Tedy pokud fond nevygeneruje alespoň osm procent ročního výnosu, my jako zakladatelé nebudeme mít žádný zisk. Pokud se výnos vyšplhá nad osm procent, 25 procent nad výnos připadne zakladatelům a managementu fondu a 75 procent investorům.

Jak velký zisk dokáže vytvořit jedna bioplynová stanice za rok?

Až do loňska jsme do rozvoje našich bioplynek dost investovali, v součtu to bylo jen za minulý rok přes tři sta milionů korun. Letos už nabíhá provoz, při stoprocentním provozu se EBITDA (hrubý zisk před zdaněním a úroky, pozn. red.) na jedné bioplynce pohybuje kolem 50 milionů korun ročně, v závislosti na její velikosti.

Kdy ten fond reálně otevíráte a na jaký typ investorů cílíte?

Spouštíme jej v tomto týdnu, na ČNB byl zapsán už na začátku března. Veřejnou výzvu k úpisu akcií budeme teď vydávat, od tohoto týdne bude již otevřen investorům. Cílíme na kvalifikované investory, minimální vklad je jeden milion korun. EFG je s prvními investory v jednání, naši strategii jsme s nimi již diskutovali a počítáme s tím, že do fondu budou vstupovat i větší investoři s částkami v desítkách milionů korun. Vstup do fondu budou nabízet také investiční zprostředkovatelé nebo je možné kontaktovat nás jako zakladatele či investiční společnost.

Biometan je poměrně drahý, jeho cena dosahuje až 100 eur za megawatthodinu, stejné množství zemního plynu stojí 40 eur. Proč by tedy někdo měl biometan kupovat?

Takzvaný pokročilý biometan, tedy ten náš, vyrobený z biologicky rozložitelných odpadů, má výrazně nižší emisní stopu než takzvaně nepokročilý, vyrobený z cíleně pěstované biomasy, například už zmíněné kukuřice. Biometan se spotřebovává například v dopravě. Motivaci platit vyšší cenu mají odběratelé plynu hlavně z pohledu environmentálního, musí totiž plnit emisní závazky. Pokud by je neplnili, platili by pokuty. Nákupem biometanu si snižují emisní skóre.

Máte už dopředu nasmlouváno, že od vás biometan někdo odebere?

Poptávka po biometanu obecně roste, pozorujeme to již nyní. Poroste také v energetice – bavíme se o tom, že budeme utlumovat výrobu v uhelných elektrárnách, kdy by uhlí měly částečně nahradit plynové zdroje. Ono to do velké míry koresponduje i se strategií EU, a to nejen s environmentální politikou, ale také s geopolitickými aspekty. Biometan je alternativa zemního plynu, který si ale jsme schopni sami vyrobit, na rozdíl od plynu zemního. Tedy pomáhá nám snižovat závislost na importu. I proto jsou tu poměrně vysoké a ambiciózní cíle na navyšování produkce výroby biometanu (Podle ministerstva životního prostředí by se v Česku mělo do roku 2030 vyrábět 500 milionů kubíků biometanu ročně. Nyní činí domácí produkce šest milionů kubíků, pozn. red.). A kromě toho má samozřejmě EU nastavené emisní cíle a snižování množství emisí v dopravě i energetice je možné realizovat i pomocí využití bioplynu místo fosilních zdrojů.

Je přece jen něco, co vám v rozjetí tohoto fondu a celého projektu výstavby nových bioplynek dělá starosti a co vidíte jako možnou překážku?

Ano, legislativa. EFG je v pozici průkopníka na trhu s biometanem, v roce 2020 jsme zahájili jeho první komerční výrobu v Česku. Tři roky před tím, než se tady objevily další komerční výrobny. Tehdy na to česká legislativa nebyla připravená, neexistovala tu pro tenhle zdroj energie podpora. Jsou to poměrně složité cesty a musíme si je prošlapávat. Druhá věc je sektor odpadového hospodářství. Například když jsme uváděli naši první bioplynku v Rapotíně do provozu, počítalo se s tím, že se skládky budou uzavírat po roce 2024. Pořád se to posouvalo a nyní je konec skládkování naplánován až na rok 2030. Cesta k odpadům tak byla od začátku o něco složitější, na druhou stranu proto jsme založili společnost EFG Waste logistic, která sváží do našich bioplynových stanic převážné množství odpadů.

A nyní nemáte strach, že nebudete mít dost zdrojů na výrobu?

Nemáme, nicméně i proto jsme vytvořili tuto vlastní svozovou společnost na bioodpad z domácností. Nyní máme celou infrastrukturu – dokážeme bioplynku postavit, naplnit i provozovat a prodat energie z našich zařízení, a to jak biometan, tak elektřinu. V daném okamžiku jsme ale v situaci, kdy se legislativa konečně nějak vyvinula, máme tady v Česku na výrobu biometanu podporu. Nyní se jedná o novelizaci odpadového zákona, řeší se vyhláška, která by měla nařídit povinnou separaci gastroodpadu. Pro nás je to signál, že na trhu bude biologicky rozložitelného odpadu přibývat a samozřejmě bude nutné ho někde zpracovat. Z našich propočtů a analýz vyplývá, že pokud v roce 2028 skutečně vejde v účinnost tato vyhláška, mělo by v Česku být 500 až 700 tisíc tun bioodpadu ročně. A pak bude potřeba intenzivně budovat zařízení, ve kterých se ten odpad bude dát zpracovat. Nyní jsou na to v Česku vhodných bioplynek jen jednotky.

Článek vznikl ve spolupráci se společností Energy financial group.