Budou chybět školky, nebo děti? Obce by měly hledat řešení kapacity mateřských škol společně

Desetitisíce přihlášek do mateřských škol čeká každý rok smutná odpověď: zamítnutí. Česko dlouhodobě bojuje s nedostatkem volných míst ve školkách, v posledních letech se ale narodilo tak málo dětí, že to překvapilo i demografy. Do školek míří slabé ročníky dětí narozených v letech 2021 a 2022, kdy došlo k prudkému propadu porodnosti, a počet narozených dětí od té doby dál klesá závratným tempem. Znamená to, že kapacity školek už nebudou v následujících letech problém?

Podle celorepublikových čísel by to tak mohlo vypadat, populační prognóza ale nemusí platit pro jednotlivé obce a regiony. Navzdory plošné statistice jsou v Česku lokality, kde budou místa ve školkách chybět dál, případně je čekají demografické výkyvy, na které se musí z hlediska zajištění péče o předškolní děti připravit.

Loňská studie think-tanku IDEA vystavila státu účet za každé dítě neumístěné do mateřské školy z kapacitních důvodů a došla k částkám v rozmezí 46 až 64 tisíc korun ročně. To jsou výdaje, které stát vyplatí rodiči uvězněnému doma s dítětem, které se nevešlo do školky, namísto toho, aby od něj vybíral daň z příjmu a odvody na zdravotní a sociální pojištění. Počet takových případů nejde s přesností určit, každopádně se ale jedná přinejmenším o desetitisíce dětí a za to, že pro ně není místo ve školce, přichází stát ročně o miliardy korun.

Na nedostatek míst v českých školkách zacílily už v minulosti i evropské fondy. „Od roku 2014 jsme z prostředků Integrovaného regionálního operačního programu podpořili vznik 14 tisíc nových míst ve školkách,“ upozorňuje Helena Miškovičová, ředitelka Sekce IROP v Centru pro regionální rozvoj. Celkem Integrovaný regionální operační program spolufinancoval 535 projektů v celkovém objemu kolem 10 miliard korun, což u těchto projektů pokrylo 85 procent celkových investic. „Peníze samozřejmě směřovaly tam, kde byla a je pro mladé rodiny situace nejsložitější. Ve Středočeském kraji jde o více než 100 projektů,“ dodává Miškovičová.

Stavět nové školky se státu vyplatí, ukázala studie. Proč jich je v Česku tedy stále nedostatek?

15. 11. 2024 ▪ 5 min. čtení

Problém chybějících míst ve školkách je ekonomický, ale také sociální. Docházka do mateřinek zásadně zvyšuje šance dětí na lepší vzdělání a rodičům umožňuje dřívější návrat do práce. Oproti tomu dlouhá rodičovská dovolená může mít pro rodiče – zpravidla ženu – negativní dopad na kariérní růst a s ním spojené příjmy.

Zodpovědnost za předškolní péči má obec a ze zákona ji musí svým obyvatelům zajistit. Za tříleté dítě, které zůstane doma, protože se do školky nevešlo, dostane rodič podle nově schválené legislativy od roku 2026 alespoň finanční kompenzaci.

Šest obcí, jedna školka

Nedostatek školek není celoplošný problém, potýkají se s ním spíše jednotlivé lokality. Nejpostiženější jsou obce v okolí velkých měst, kam se stěhují větší počty mladých rodin. Výzkumná organizace PAQ Research našla napříč Českem 263 oblastí, kde by děti mimo školky zaplnily rovnou dvě a více tříd. „Nejvíc se objevují v okolí velkých měst jako Praha, Brno nebo Ostrava a v regionech trpících destabilizující chudobou – zejména v obcích Ústeckého a Karlovarského kraje,“ říká analytik PAQ Research Jiří Münich.

Jiným obcím naopak hrozí, že své stávající školky v budoucích letech nenaplní kvůli ubývajícímu počtu dětí a budou je muset provozovat za nevýhodných podmínek, nebo dokonce zavřít. Podle odhadů ministerstva školství se v následujících letech bude v Česku rodit jen zhruba 80 tisíc dětí ročně. Zatímco aktuálně jsou ve školkách ještě děti narozené před intenzivním propadem porodnosti, už za dva roky doroste do školkového věku populace, která bude o 30 tisíc dětí menší.

V roce 2027 bude v mateřských školách o deset procent méně dětí. Interaktivní mapa PAQ Research ukazuje počet narozených dětí za roky 2021–2024 po obcích. Zdroj dat ČSÚ, mapový podklad ČÚZK

Foto: PAQ Research

Demografické modely bohužel nedokážou pokrýt tak malé územní celky, jako jsou jednotlivé obce. Vývoj dětské populace proto nejde predikovat pro každé konkrétní místo přesně a pro rozhodování o jednotlivých školkách je nutné vzít v úvahu místní podmínky a možnosti. „Proto mají v plánování kapacit předškolní péče nezastupitelnou roli místní samosprávy,“ hodnotí situaci Münich.

Obce by podle něj neměly při plánování postupovat izolovaně, ale měly by se koordinovat v rámci společenství obcí. „Je běžné, že část obcí používá školky svých sousedů. Jeden ze způsobů, jak pojistit budoucnost hraniční školky, je užší spolupráce mezi sousedními obcemi. Ty mohou plánovat kapacity společně a hledat stabilitu ve větších číslech, která spolupráce přináší,“ doporučuje Münich.

Populační prognóza nemusí platit pro jednotlivé obce a regiony. Kapacity školek je proto třeba plánovat lokálně.

Malé obce s nižšími stovkami obyvatel si obvykle nemohou dovolit investovat do stavby nové mateřské školy za desítky milionů, pokud by do ní posílaly pouze jednotky dětí. Při spojení několika sousedních obcí už ale dává smysl společnou školku postavit a zajistit se tak proti demografickým výkyvům i závislosti na dojíždění do okolí.

Pro společné řešení se rozhodlo například šest obcí na Tišnovsku, které v roce 2019 založily svazkovou mateřskou školu Venkov. „Se zástupci šesti zúčastněných obcí jsme si sedli do hospody na pivo a začali se mezi sebou bavit, kolik si kdo myslí, že bude potřebovat míst ve školce. Například obec Šarkovice řekla, že jim stačí tři, tak zaplatili třikrát 60 tisíc jako investiční příspěvek na stavbu školky,“ popisuje princip spolupráce Radomír Pavlíček, starosta obce Železné, která je do projektu zapojena.

Z odhadovaných nákladů ve výši 20 milionů korun pokryla 17 milionů dotace, zbytek nákladů si rozdělily obce mezi sebou podle požadované kapacity. Výše investičního příspěvku teď zaručuje obci odpovídající počet míst ve společné školce. V případě, že se do obce například přistěhuje rodina s malými dětmi, může jim obec místa ve svazkové školce garantovat.

Dotační programy reagují na změny

Velkou část investičních prostředků pro stavbu a rozšiřování školek čerpají obce z evropských dotací. Integrovaný regionální operační program (IROP), který v Česku rozděluje evropské peníze na rozvoj regionů, rozšířil v posledních deseti letech kapacitu školkových míst o 14 tisíc, z toho 10 tisíc v minulém dotačním období a necelé čtyři tisíce v tom současném.

Peníze využila například mateřská škola v Doubravčicích na Českobrodsku, která v roce 2018 pokryla z evropské dotace téměř veškeré desetimilionové náklady na rozšíření své kapacity. „Otevřeli jsme třídu pro dalších 25 dětí. Kapacita je od té doby stále naplněna. V průběhu dalších let jsme ji navýšili o dalších sedm míst a stále máme plno,“ říká ředitelka doubravčické mateřské školy Jana Halaxová.

Obec se nachází v lokalitě, kde se propad porodnosti zatím neprojevil a pravděpodobně ho převáží příchod nových obyvatel. „Do Doubravčic se stěhují převážně rodiny s malými dětmi. Zatím to vypadá, že i v příštích letech budeme mít kapacitu školky naplněnou,“ odhaduje ředitelka.

Příklad ukazuje, jak je situace jednotlivých lokalit různá a vyžaduje individuální plánování. Zatímco dítě doroste do školkového věku za tři roky od narození, projekt na výstavbu mateřské školy trvá podstatně déle. Obce proto musí pracovat s lokální demografickou predikcí a vycházet z ní ve svých dlouhodobých strategiích. Ministerstvo školství k tomu vytvořilo mapovou aplikaci, která modeluje předpokládaný demografický vývoj na úrovni obcí s rozšířenou působností do roku 2035.

V aktuálním dotačním období 2021–2027 bylo v IROP podpořeno 162 projektů na rozšíření školek o 3889 míst, což je méně než polovina oproti předešlému období. „Evropské fondy reagují na dlouhodobé potřeby občanů. Proto jsme v předchozím programovém období měli pro mateřské školy více peněz. Ale i nyní se celková podpora počítá v miliardách korun,“ vysvětluje Miškovičová.

O podporu mohou obce přesto stále žádat v rámci dvou otevřených výzev programu IROP. Výzva číslo 20 s názvem Mateřské školy je aktuálně vyčerpaná z 84,3 procenta a výzva číslo 48 s názvem Vzdělávání jen z 54,7 procenta. Kromě rozšíření kapacit mateřských škol jsou peníze určené také na jejich modernizaci.

Text vznikl ve spolupráci s Centrem pro regionální rozvoj ČR.