Česko je co do pokrytí 5G sítí evropským premiantem, je v první desítce zemí EU, pokrytí má lepší než například Německo, říká technický šéf v O2 Jan Hruška. Je to díky charakteru terénu a husté síti vysílačů. Přesto je v Česku ještě asi 1600 bílých míst, kde signál není dostatečně silný. „Zaměřujeme se nejen na pokrytí těchto bílých míst, ale například i na zlepšení signálu podél železničních koridorů,“ uvádí Hruška.

Velkým tématem do budoucna je také využití satelitů coby vysílačů, k nimž by se dalo připojit běžně mobilem. Zajistilo by to signál kdekoliv na planetě. V O2 se připravují i na nástup 6G sítě, která by měla dosáhnout rychlosti připojení v desítkách gigabitů za vteřinu a zajistit pokrytí ve vodě i vysoko nad zemí, což využijí například drony.

Jak velká část Česka je pokryta 5G sítí?

Z hlediska území jsme na 90 procentech a z tohoto pohledu jsou na tom všichni tři místní operátoři velmi podobně. Co se týče populačního pokrytí, kde se berou v potaz adresy trvalého bydliště, má O2 asi 99 procent, což je nejvíc ze všech operátorů.

Jak je na tom Česko s 5G v porovnání s ostatními státy Evropy?

Velmi dobře, podle statistik jsme v top desítce a jsme nad průměrem. V porovnání se sousedními státy má Česko pokrytí 5G sítí nejlepší. Evropa je dnes kolem 95 procent pokrytí populace, Česko má 99 procent. Jsme na tom dokonce lépe než Německo. Největší rozdíl v pokrytí je mimo velká města, na venkově, tam je průměr EU kolem 80 procent, Česko dosahuje více než 90 procent všude.

Čím to podle vás je?

Jde o kombinaci více faktorů. Česko se hodně soustředilo na vybudování kvalitní sítě už od doby 2G a následně na zahuštění vysílačů pro 4G data. Pomáhá nám i geografická výhoda, máme celkem malé a kompaktní území, terén je tu relativně zvlněný, vysílače z kopců mají dobrý dosah, naopak vyšší hory, které se obtížně pokrývají signálem, v centrální části Česka nejsou.

Během zimní olympiády v Itálii jste dvakrát překročili rekord vytížení sítě z roku 2024. Jaká je maximální kapacita 5G sítě a do jak velké míry se běžně využívá?

Rekordy se týkaly videostreamu v mobilní i fixní síti a padaly při hokejových zápasech. A kdyby se Češi dostali dál, byly by jistě ještě výraznější. V posledním zápase s Kanadou jsme měli v síti datový tok přes 3,6 terabitu za vteřinu, celkem přes milion lidí, kteří se najednou dívali na hokej. Kapacita sítě je dynamická a škálovatelná, není to tak, že bychom se teď blížili nějakému maximu. Kapacitu plánujeme s předstihem a společně s tím, jak roste provoz, ji přidáváme.

V jádru sítě se připojují další servery, v rádiové části aktivujeme další bloky spektra, případně přidáváme antény či celé sektory antén, které směřují do prostoru z vysílače. Rádiová síť má dnes velkou kapacitu, protože mezi roky 2021 a 2024 jsme dělali velkou modernizaci sítě. Nově používáme technologii Ericsson a máme moderně vybavené vysílače. Když už technici na vysílač šli, instalovali kapacitu s jistou rezervou, z toho důvodu jsme připraveni na minimálně pět let dopředu.

Kolik peněz jste již do modernizace od roku 2021 investovali?

Přesnou částku nezveřejňujeme, ale jsou to miliardy korun. Ale nejde jen o technologické investice. Asi třetinu nákladů na provoz rádiové sítě tvoří elektřina, v datovém centru je to přes padesát procent. Takže když před pár lety přišla energetická krize a rostly ceny energií, mobilní operátoři to pocítili velmi intenzivně.

Získali jste ocenění za nejlepší a nejrychlejší 5G síť. Co konkrétně tento žebříček hodnotí?

Je to ocenění od společnosti Ookla. Zákazníci si spustí Speedtest, provedou měření a jejich výsledky se ukládají a vyhodnocují. Měří se maximální rychlost, kterou aplikace dokáže „vytlačit“ ze sítě, odezva, kvalita videa, rychlost načítání webových stránek a další faktory. Z toho se skládá celkové skóre kvality mobilního připojení. Když v Ookle porovnávali data za rok 2025 za všechny tři operátory v Česku, O2 vyšlo v tomto skóre nejlépe.

V Česku existují takzvaná bílá místa pokrytí. Co konkrétně značí a co znamenají pro vás jako pro operátora?

Bílá místa definuje Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Má na to svá měřicí zařízení, jejich auta projíždějí celou republiku. Když například starosta nějaké obce oznámí, že obec má nekvalitní signál, jedou to tam přeměřit. Pokud místo nedosahuje předepsaných parametrů, označí se za bílé. Dnes máme v Česku zhruba 1600 těchto lokalit. Jsou to většinou odlehlé části s relativně nízkou hustotou obyvatel, kde se operátorům ekonomicky nevyplatí posílit síť a zlepšit tak pokrytí. Proto to stát pomocí ČTÚ hlídá a zajišťuje motivaci pro operátory.

ČTÚ například do podmínek k prodloužení licence kmitočtů dal jako povinnost pokrýt určitý počet bílých míst. Nyní máme my jako operátoři ve druhé vlně pokrýt šest set míst, každý dvě stě a celkem tři sta můžeme společně sdílet. Tím získáváme možnost vylepšit si ekonomiku v dané lokalitě, když tam vysílač postavíme společně a umístíme na něj technologii všichni tři.

Kolik vysílačů se v Česku ročně postaví a co většinou jejich výstavbě brání?

Ročně CETIN pro O2 postaví zhruba sto vysílačů. Jejich rychlejší výstavbě brání komplikované územní a stavební řízení. Narážíme na překážky u vlastníků pozemků, v územních plánech obcí, také na rozumné vybalancování s ochranou přírody, zachování krajinného rázu a tak dále. Povolování bývá ta nejdelší a nejsložitější etapa výstavby. Jakmile jsou všechna povolení hotová, vlastní výstavba už bývá rychlá.

Jaké technologické inovace plánujete v blízké době?

Pracujeme na dokončení pokrytí vedlejších železničních koridorů. To je známá bolest, podobná jako ta bílá místa. Železnice často prochází odlehlými lokalitami, v nichž signál nikdo z komerčních subjektů nezajistí. Kolem trati totiž široko daleko nikdo nebydlí, takže se tam vysílače nestaví. I proto ČTÚ zajišťuje, aby operátoři měli ekonomickou motivaci zde vysílače stavět a mohli je například sdílet. Operátoři společně pokrývali i metro v Praze.

Na čem dalším pracujete?

Zajímavá inovace, která brzy přijde a hodně se o ní mluví, je využití satelitů na nízké oběžné dráze jako přístupové sítě. Můžete si je představit jako takové létající základnové stanice, vysílače, které nejsou na stožáru, ale pohybují se dvě stě až tisíc kilometrů nad Zemí. Ta technologie se za poslední dva tři roky velmi rozvinula. Asi všichni znají Starlink, který se dá již několik let koupit jako řešení pro domácí internet s bezdrátovým připojením přes satelit.

Dnes už se začínají objevovat a testují se i satelitní systémy, ke kterým se dá připojit přímo mobilní telefon. Jde o zajištění připojení v podstatě úplně kdekoliv. Výhodou je, že jakmile máte viditelnost na oblohu, pokrytí je všude, mimo obydlené oblasti, v horách, v poušti a tak dále. Například pro střední Asii nebo Afriku, kde mají pokrytí jen nějakých šedesát procent území, jsou satelity naprosto revoluční řešení, protože se signál dostane i tam, kde třeba není elektřina, tudíž by se tam vysílače nikdy nepostavily.

My jako O2 spolupracujeme s největšími poskytovateli satelitních sítí a prověřujeme možnosti této technologie, jak pro bezdrátový domácí internet, tak pro přímé připojení k mobilní síti. Cílem je dotažení pokrytí v Česku do absolutní stovky procent i na místech, kde by nikdy nikdo vysílač nepostavil a kde právě satelit představuje alternativu.

Dokážete odhadnout, kdy se první Češi připojí mobilem přes satelit?

V Evropě se už začínají první projekty objevovat. Nedávno ohlásila značka O2 ve Velké Británii spolupráci se SpaceX, se Starlinkem a zhruba do poloviny tohoto roku tam službu chtějí spustit. Tedy je to blízko, už nikoli jen ve Spojených státech, kde s těmito projekty začali. Myslím, že v řádu několika příštích let to určitě přijde i do střední Evropy.

Velké téma je 6G síť. Pracujete na ní?

Zatím studujeme, co bude umět. 6G síť je ještě poměrně daleko před námi – jak operátoři, tak standardizační organizace, které definují, co je to vlastně 6G a jak se liší od 5G, i výrobci telekomunikačních prvků se shodují, že je třeba nejdříve maximálně využít 5G. Navíc 5G+, jako druhou etapu 5G, jsme oznamovali nedávno, teprve v loňském roce. Tedy někdy po roce 2030 by mohla nastoupit generace 6G.

Jan Hruška

  • Narodil se roku 1970 v Chrudimi.
  • Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze.
  • Začínal jako softwarový vývojář, několik let pracoval jako management konzultant a v roce 2004 nastoupil do společnosti Eurotel, předchůdce dnešního O2 Czech Republic.
  • V O2 pracoval na mnoha pozicích, například jako manažer online prodeje, ředitel obchodní strategie, ředitel marketingu pevných služeb, od roku 2018 působí v roli technického ředitele O2.
  • Jeho profesní specializací je řízení vývoje a provozu IT systémů, řízení agilní organizace v O2 a řízení vývoje a provozu telekomunikačních sítí.

A v čem bude lepší než současná generace sítě?

Bude spíše evolucí 5G než něčím kompletně novým. Technologie se budou prolínat a postupně se rozvíjet z 5G+ do 6G. Ve specifikacích, které se dnes objevují, je pár zajímavých věcí – očekávají se další frekvenční pásma, která bude síť umět využít, to znamená další kapacita a ještě vyšší rychlost. Síť 6G také přinese standardizaci pokrytí nejen tradičně po povrchu, ale objevuje se i specifikace pokrytí ve vzduchu třeba pro drony. Tedy standard již bude zahrnovat pokrytí do výšky několika kilometrů nad zemí.

Dnes se vysílače typicky se staví na pokrytí ve výšce jeden a půl metru nad zemí, tedy do výšky člověka držícího telefon. Součástí 6G má být i pokrytí pod hladinou, například pro podmořská autonomní zařízení. Dále jsou tam další a lepší standardizace pro satelity, o nichž jsme mluvili. Zajímavé může být i to, že od 6G se očekává výrazné snížení energetické náročnosti sítě. Technologie by měla dodat stejný nebo lepší výkon za výrazně nižší spotřeby elektřiny.

Když mluvíme o vyšší rychlosti v 6G síti, kolik to má být ve srovnání s dnešní sítí?

V současnosti, pokud 5G síť využívá frekvence, které jsou pro ni určené, dokáže dosahovat tisíců megabitů za vteřinu. V naší síti v Praze naměříte jeden gigabit za vteřinu na normálním telefonu vyšší třídy. U 6G by to měly být desítky gigabitů za vteřinu. Ale ono je to vždy něco za něco, jsme omezeni fyzikou ve využití elektromagnetického vlnění a rádiového spektra. Většinou vyšší kapacity a vyšší rychlosti jsou umožněny na vyšších frekvencích, které ale mají daleko menší dosah na vzdálenost od vysílače. Takže vyšší rychlosti budou dostupné spíše lokálně, například uvnitř nějaké výrobní haly, kde se připojují celé systémy, výrobní linky a podobně.

Pro běžné pokrytí, které máte i mimo obce, v krajině a tak dále, je rychlost hodně daná sítí vysílačů. Tam přidávání vyšších frekvencí už nepomůže, protože dosah je jen pár desítek metrů od vysílače.

Takže 6G naplno poběží jen ve městech?

Síť 6G jako taková poběží všude, jen tu obrovskou kapacitu bude možné využít na menší vzdálenosti. 

 

Text vznikl ve spolupráci s O2 Czech Republic.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist