Smart cities fungují díky komunikaci aut s infrastrukturou: chytré křižovatky zkracují kolony, když se blíží auto, přechod se rozbliká

Proč se pořád nedaří zbavit se ve městech kolon a nehod?

Je to souhra několika věcí. Lidí i zboží, které se každý den potřebují dostat z místa na místo, přibývá. Silnice a dálnice ale nejsou nafukovací. Mají své limity a ty navíc často snižují opravy, uzavírky, plánovaná údržba, nehody nebo porouchaná auta. Stačí pak jedna komplikace na vytížené trase a provoz se začne velmi rychle zpomalovat. V Česku sice máme dobře rozvinutou městskou hromadnou dopravu, ale zájem o jízdu autem je pořád vysoký. Do toho v posledních letech výrazně přibyla městská logistika: rozvoz potravin, jídla, balíků z e-shopů a dalších služeb. To všechno se potkává na stejné infrastruktuře.

Změnil se i rytmus dopravy během dne. Dřív bylo snazší vidět klasickou ranní a odpolední špičku a mezi nimi klidnější období. Dnes je provoz rozložený rovnoměrněji a města jsou zatížená po delší část dne. S hustým provozem pak souvisí i nehody. Když se k velkému množství aut přidá nepozornost řidičů, riziko kolizí roste. A každá nehoda znovu vytvoří překážku, která zatíží už tak plnou dopravní síť. Do budoucna se očekává, že situaci může výrazně zlepšit i nástup autonomních vozidel. Doprava by díky nim měla být bezpečnější, lépe organizovaná a mělo by ubývat nehod způsobených lidskou chybou.

INTENS Corporation mimo jiné představuje vizi, ve které se nehody a kolony ve městech stávají minulostí. Jak toho docílit?

Dopravu už dnes nestačí řídit pouze tak, jak jsme byli zvyklí. Poptávka po přepravě je vysoká a města proto hledají způsoby, jak provoz lépe usměrnit a jak omezit zbytečné průjezdy nejzatíženějšími částmi. Může jít například o dražší parkování v ulicích, jednosměrky, které ztíží jednoduché projíždění centrem, poplatky za vjezd do vybraných částí města, regulaci podle emisí, podporu městské logistiky poslední míle nebo zklidněné a pěší zóny. Aby ale taková opatření fungovala, nemohou vznikat jen pocitově. Město potřebuje vědět, jak se doprava v čase mění, kde vznikají zdržení, jak velká je poptávka po dopravě v konkrétních lokalitách a která místa jsou pro lidi nejpřitažlivější. Právě v tom pomáhají naše softwarová řešení. Umíme propojit data z různých zdrojů a ukázat, jak se doprava ve městě skutečně chová. Díky tomu se města mohou lépe rozhodovat, jaké opatření zvolit, kam ho nasadit a jak si následně ověřit, jestli opravdu pomohlo.

Jaká konkrétní technická řešení mohou města kolon a nehod zbavit nejúčinněji?

Jedním z rychle použitelných řešení je přednost pro MHD a vozidla integrovaného záchranného systému na semaforech. Autobus, tramvaj, sanitka nebo hasiči dají systému vědět, kde jsou, kam míří a zda mají případně zpoždění. Semafor pak může upravit signalizaci tak, aby vozidlo nemuselo zbytečně zastavovat. U veřejné dopravy to znamená přesnější jízdní řády, kratší cestovní dobu a spolehlivější MHD. A pokud lidé věří, že autobus nebo tramvaj přijede včas, je větší šance, že nechají auto doma. Tato technologie už funguje v řadě evropských i českých měst a postupně se stává běžnou součástí moderní dopravy.

Dalším příkladem jsou semafory, které nejedou jen podle pevného časového plánu, ale umí reagovat na aktuální provoz, a to i s využitím umělé inteligence. Když je někde větší nápor aut, systém přizpůsobí délku zelené. Díky tomu se mohou zkracovat kolony, křižovatky zvládnou více aut a doprava lépe reaguje i na mimořádné situace.

Důležitým směrem jsou také systémy, ve kterých spolu komunikují auta, semafory, dopravní značky a dopravní centra. Řidič pak dostává důležité informace přímo do vozidla a může reagovat dřív, než se z rizikové situace stane nehoda. Tyto technologie už se v řadě evropských zemí nasazují a jsou jedním ze základů budoucí propojené a částečně autonomní dopravy. Vedle přednosti pro MHD dnes řešíme například přednost pro vozidla záchranných složek na křižovatkách, varování před nehodami a překážkami, upozornění na práce na silnici a uzavírky, informace o ideální rychlosti pro průjezd na zelenou nebo sdílení dopravních informací mezi infrastrukturou a vozidly.

Cíl je ve všech případech stejný – méně času v kolonách, bezpečnější provoz a lepší využití silnic, které už města mají.

Podobně fungují zelené vlny řízené podle skutečného provozu…

Ano, dřív se nastavovaly napevno, moderní řešení je ale dokáže měnit podle denní doby, hustoty dopravy nebo mimořádné události. Řidiči tak mohou projet více křižovatek bez zastavení, což šetří čas i emise. Důležité je také včasné informování řidičů. Pokud se auto dozví o koloně, nehodě, uzavírce, objížďce nebo vhodné rychlosti pro průjezd na zelenou dřív, než do problémového místa dojede, může řidič reagovat včas. U nehod je zásadní právě předstih. Vozidla mohou prostřednictvím digitální infrastruktury dostávat upozornění třeba na nehodu za zatáčkou, stojící vozidlo, práci na silnici, náledí nebo jinou překážku.

Brno má automatické zásuvné sloupky v centrální části města. Díky tomu může regulovat vjezd do vybraných míst a chránit chodce například během vánočních trhů nebo dalších akcí, kdy je v ulicích hodně lidí.

Foto: INTENS Corporation

Další oblastí jsou chytré přechody a ochrana chodců nebo cyklistů. O co se konkrétně jedná?

Senzory nebo kamery mohou rozpoznat chodce či cyklistu v rizikovém místě a upozornit řidiče i systém, který řídí křižovatku. To dává smysl hlavně u škol, nemocnic nebo dopravních uzlů. Zároveň se v ulicích některých českých měst objevují systémy, které naopak varují chodce před blížícím se vozidlem v místech pro přecházení či na přechodech. Chodci jsou varováni pomocí blikajících LED pásků instalovaných přímo v chodníku či ve vozovce. Toto je zvláště účinné pro takzvané mobilní zombie, tedy chodce, kteří mají oči přibité na displej svého mobilního telefonu. I v tomto případě se využívá komunikace mezi vozidly a infrastrukturou.

Letos v květnu jste představili zajížděcí sloupky, které poznají, že se blíží sanitka, policie nebo hasiči a vpustí je do dané oblasti. Jak přesně fungují?

Klasické výsuvné sloupky většinou fungují tak, že se otevřou na základě nějakého oprávnění a s ním spojeného manuálního úkonu. Může to být vjezdová karta, čip, dálkové ovládání či telefonát operátorovi. Takové řešení funguje, ale vozidlo musí o otevření požádat až ve chvíli, kdy se ke sloupku blíží. U běžného provozu to nemusí vadit, ale u hasičů, záchranky nebo policie může každé zdržení komplikovat zásah. Naše řešení jde dál. Vozidlo záchranného systému průběžně komunikuje s dopravní infrastrukturou. Zjednodušeně řečeno: sloupek ví o blížícím se vozidle dřív, než k němu dorazí. Ověří, že má oprávnění, včas se zasune a po průjezdu se opět vrátí nahoru. Nejde tedy jen o dálkové otevření. Systém dopředu pracuje s tím, kde vozidlo je, jakým směrem jede, jak rychle se pohybuje, o jaký typ vozidla jde a jakou má prioritu. Reaguje tedy dřív, než vozidlo dorazí ke kritickému místu. Pro hasiče, sanitky nebo policii je hlavním přínosem úspora času během zásahu. Vozidlo nemusí před sloupkem zastavit, nemusí čekat na operátora. Jde o stejnou technologii, která se používá i pro komunikaci se semafory, takže vozidlo záchranného systému může dostat přednost nejen u jednoho sloupku, ale na celé trase. Z obyčejné fyzické zábrany se tak stává chytrý prvek, který pomáhá zrychlit zásah a zároveň zvyšuje bezpečnost.

Sloupky jste instalovali v Brně. Praha a další velká česká města mají také zájem?

Brno má automatické zásuvné sloupky v centrální části města. Díky tomu může regulovat vjezd do vybraných míst a chránit chodce například během vánočních trhů nebo dalších akcí, kdy je v ulicích hodně lidí. Podobné bezpečnostní sloupky fungují také ve vybraných lokalitách na Praze 1. Používají se i mimo veřejný prostor, například u nemocnic, logistických areálů nebo dalších objektů, kde je potřeba řídit vjezd vozidel. Zájem dalších měst vnímáme. Řada z nich si zjišťuje, co by takové řešení obnášelo a jak náročná by byla realizace. Věříme, že podobných systémů bude v Česku v příštích letech přibývat.

Kolik času průjezdu IZS takový sloupek uspoří?

Přesnou hodnotu ušetřeného času k dispozici nemáme, ale kolegové z Brna odhadují jednu až tři minuty. Podstatné ale je, že systém je spolehlivý a nevyžaduje další zásah operátorů.

Kolik zhruba stojí takový sloupek a na kolik vyjde jeho provoz?

Cena za jeden sloupek se nedá jednoduše určit. Vždy se řeší celá lokalita. Ta se obvykle skládá z pevných sloupků, které brání průjezdu, a jednoho spouštěcího sloupku uprostřed ulice. Ten umožní projet oprávněným vozidlům včetně záchranných složek. Projekt v Brně zahrnoval 13 lokalit a celková cena realizace, včetně přípravných a podpůrných prací, činila přibližně 19 milionů korun. Provozní roční náklady nejsou v současné chvíli přesně známé, systém běží v pilotním provozu a na základě jeho vyhodnocení dojde k bližšímu odhadu nákladů.

Jak může mobilní operátor přispět k chytré infrastruktuře měst?

Chytré město stojí na tom, že spolu jednotlivá zařízení umí rychle a spolehlivě komunikovat. A právě v tom hrají operátoři důležitou roli. S příchodem 5G sítí se otevřely možnosti, které dříve nebyly reálně dostupné. 5G umožňuje rychlé připojení velkého množství zařízení, krátkou odezvu, přenos velkých objemů dat a zároveň bezpečné prostředí. Díky tomu je možné připojit nejrůznější prvky ve městě. Může jít o senzory počasí, parkovací senzory, informace o plnosti popelnic, semafory, dohledové kamery, systémy ve vozidlech MHD, platební terminály a další zařízení. Možnosti jsou opravdu široké. Moderní funkce označovaná jako 5G slice navíc umožňuje vyhradit část sítě pro potřeby města. To může městům zajistit soukromou rádiovou síť pro připojení různých zařízení, včetně například VoIP telefonů (využívají internetové připojení namísto klasických pevných telefonních linek, pozn. red).

Jak se k tomu stavějí obce a města, když jim chytrá řešení představujete?

Nejlépe se vysvětlují řešení, u kterých je hned vidět praktický přínos. Třeba když technologie pomůže hasičům, sanitce nebo policii dostat se rychleji k zásahu a může jim ušetřit až minuty na cestě. Města zajímá také přednost pro MHD na semaforech, parkovací řešení nebo další systémy, které pomáhají plynulosti a bezpečnosti dopravy. V současnosti jsou hodně žádané také systémy, které pomáhají hlídat pravidla silničního provozu. Jde například o měření rychlosti, jízdu na červenou nebo dohled nad parkováním, předjížděním či otáčením v místech, kde je to zakázané.

Co většinou bývá při instalaci chytrých řešení do měst a obcí největší zádrhel?

Na začátku je nejdůležitější dobře pochopit, co konkrétní město trápí. Někde jsou hlavním problémem kolony, jinde parkování, emise, nehody nebo něco úplně jiného. Teprve podle toho dává smysl hledat řešení, které bude opravdu užitečné. Většina měst už má zpracované strategické dokumenty, například dopravní generely. Ty se mohou týkat parkování, cyklistiky nebo dalších oblastí. Na jejich základě pak města často žádají o dotace na konkrétní projekty. Technické podmínky ani signál 5G většinou nebývají hlavní překážkou. Častěji rozhodují peníze nebo politická vůle projekt skutečně prosadit.

Která česká města jsou podle vás opravdu smart?

Některá města jsou v zavádění chytrých řešení hodně daleko. Brno, Ostrava, Hradec Králové nebo Plzeň jsou v této oblasti aktivní a v řadě řešení se rozsahem i pokrytím mohou srovnávat s vyspělými západními metropolemi.

Brno je dobrým příkladem hlavně v oblasti systémů, které umožňují komunikaci mezi vozidly a dopravní infrastrukturou. Patří mezi nejpokročilejší města v jejich zavádění a své zkušenosti pravidelně sdílí i s dalšími evropskými městy. Má vybavené křižovatky potřebnými jednotkami, do systému jsou zapojené vozy MHD, vozidla záchranných složek i další vozidla. Součástí jsou také bezpečnostní sloupky a další prvky, na kterých se dají stavět různé praktické dopravní scénáře. Důležité je, že nejde o izolované řešení jednoho města. Tyto technologie jsou sjednocené na evropské úrovni, takže zapadají do širšího směru, kterým se chytrá a propojená doprava v Evropě ubírá.

Článek vznikl ve spolupráci se společností O2 Czech Republic.