I v době umělé inteligence musí auditoři dokázat obhájit svoji hodnotu

Jak zajistit důvěru v auditory v době umělé inteligence? Kde získat novou generaci auditorů? A jak nastavit pravidla pro technologie, které se vyvíjejí rychleji než legislativa? Nejen těmto otázkám se věnovalo setkání zástupců Komory auditorů ČR, Accountancy Europe (AE), International Federation of Accountants (IFAC) a auditorských komor zemí visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko), které se uskutečnilo 3. a 4. června v pražském sídle Komory auditorů ČR.

Jedním z hostů byl také Manuel Arias, globální vedoucí oddělení pro vztahy s členskými organizacemi v IFAC. Podle něj stojí auditorská profese na prahu významných a zásadních změn. Vedle dlouhodobé snahy zajistit důvěryhodnost finančních informací se musí vyrovnávat s rychlým nástupem nových technologií, proměnou trhu práce i rostoucími požadavky v oblasti ESG.

Hledání nové generace auditorů

Jednou z největších výzev pro profesi auditorů je získávání nových talentů. IFAC sleduje pokles zájmu o studium účetnictví a příbuzných oborů, zároveň se mění i očekávání lidí, kteří již v profesi působí. Mnozí z nich dnes nevidí tak silný důvod pokračovat v tradiční kariérní cestě a usilovat o vyšší pozice, jako tomu bývalo v minulosti.

„Přitahování a udržení talentů je jednou z našich hlavních priorit,“ říká Manuel Arias. Podle něj bude schopnost oslovit novou generaci odborníků rozhodovat o tom, jak úspěšně se profese dokáže přizpůsobit budoucím změnám.

Kromě talentů je klíčové soustředit se v následujících letech také na technologie a na oblast ESG, kterou významně ovlivňují regulatorní změny. Právě kombinace těchto tří témat bude podle Manuela Ariase určovat budoucnost auditorské profese.

Technologie mění pravidla hry

Diskuse o budoucnosti auditu se dnes prakticky neobejde bez témat, jako jsou automatizace, datová analytika nebo umělá inteligence. Profesní organizace proto hledají způsoby, jak svým členům pomoci nové nástroje využívat a zároveň zachovat kvalitu a důvěryhodnost jejich práce.

Sdílení zkušeností napříč Evropou ukazuje, že auditorská profese vnímá AI nejen jako příležitost ke zvýšení efektivity, ale také jako oblast, která vyžaduje nové postupy a nové kompetence.

Podle Jense Polla, prezidenta Accountancy Europe, již evropská profesní organizace účetních a auditorů pracuje na praktických příkladech využití automatizovaných auditorských nástrojů a technik. Prvními oblastmi, na které se zaměřuje, jsou nástroj DataSnipper a využití velkých jazykových modelů (LLM) v auditorských firmách.

Umělá inteligence však přináší i nové otázky týkající se kvality a spolehlivosti auditorské práce. „Nyní jsme ve fázi, kdy musíme stávající auditorské standardy aplikovat na takzvanou ‚černou skříňku‘, kterou pro nás umělá inteligence představuje, protože do jejích vnitřních procesů jako uživatelé zvenku nevidíme, a to tak, abychom zabezpečili kvalitu auditorských zpráv,“ upozorňuje prezident Komory auditorů ČR Ladislav Mejzlík.

Podle Manuela Ariase musí profesní organizace reagovat nejen na samotný technologický vývoj, ale také pomoci auditorům orientovat se v prostředí, které se mění bezprecedentním tempem. Současně upozorňuje, že regulatorní instituce často čelí nedostatku kapacit i zdrojů potřebných k tomu, aby držely krok s vývojem technologií.

Naše hlavní hodnota je důvěra

Přesto Manuel Arias za největší výzvu nepovažuje samotné technologie. Podle něj musí auditorská profese mnohem aktivněji vysvětlovat svou hodnotu veřejnosti, regulátorům i dalším účastníkům ekonomického prostředí.

„Musíme vyjít ven z našich uzavřených komor a začít s lidmi komunikovat o tom, v čem je naše hodnota. Nejsme zaměřeni jen na plnění předpisů, jsme odborníci, kteří jsou zárukou důvěry, která je nezbytná pro fungování trhů, institucí i veřejné správy,“ zdůrazňuje.

Právě proto je podle něj důležité, aby profesní organizace více komunikovaly s regulátory, akademickou sférou, médii i širokou veřejností. Pokud má profese přilákat nové talenty a udržet si své postavení, musí být její přínos srozumitelný i lidem mimo odbornou komunitu.

Regulace nesmí překážet

S rozvojem umělé inteligence se stále častěji diskutuje také o regulaci. Manuel Arias upozorňuje, že tempo technologických změn je mimořádně rychlé a pro regulátory je obtížné rychle reagovat na změny a upravovat podle nich dosud platné předpisy a standardy.

V této souvislosti je třeba myslet na to, kdy je nová regulace skutečně potřebná, a zároveň se vyhnout přeregulování. Ještě důležitější je zabránit roztříštěnosti pravidel mezi jednotlivými zeměmi a regiony.

„Potřebujeme globální řešení a globální diskusi,“ říká Manuel Arias. Pokud budou jednotlivé jurisdikce přijímat vlastní pravidla bez širší mezinárodní koordinace, může to podle něj vytvářet další překážky pro rozvoj technologií i pro fungování profesí, které je využívají.

Pražské setkání ukázalo, že auditoři napříč Evropou i na globální úrovni řeší velmi podobné otázky. Jak přilákat nové odborníky do profese nebo jak bezpečně a efektivně využívat umělou inteligenci. Základní poslání auditorů se však nemění. I v době umělé inteligence a digitalizace zůstává jejich hlavním úkolem udržovat a budovat důvěru, na níž stojí fungování ekonomiky, protože důvěra snižuje celospolečenské náklady.

Text vznikl ve spolupráci s Komorou auditorů ČR.