Udržitelnost je pro řadu lidí už samozřejmostí. Snaha šetřit přírodní zdroje se promítá do všech oblastí života a stále výrazněji se vztahuje i k textilu. Evropská unie proto reaguje na skutečnost, že staré oblečení nebo bytový textil často končí v komunálním odpadu. Od ledna loňského roku uložila obcím povinnost zajistit jeho oddělený sběr. Důraz se přitom neklade jen na třídění, ale také na větší možnost dalšího využití a návratu materiálu zpět do oběhu.
Přestože řada měst a obcí v Česku textil sbírala již dříve dobrovolně, nová legislativa a související povinnosti vedly k výraznému nárůstu množství sesbíraného textilu, a zároveň upozornily na klíčovou otázku: co se s vytříděným textilem děje dál a jak zajistit jeho smysluplné využití v souladu s principy cirkulární ekonomiky.
Textil svezený z jednotlivých obcí prochází několika fázemi třídění a zpracování. Nejprve jsou odstraněny nežádoucí příměsi a odpady, které do kontejnerů nepatří. Následně dochází k detailnímu třídění podle typu, kvality a možností dalšího využití.
Zachovalé oděvy a obuv nacházejí nové majitele prostřednictvím second-hand prodejen v Česku, na Slovensku i v zahraničí. Významnou roli hraje také spolupráce s charitativními organizacemi a vlastní nadační aktivity společnosti.
„Nejudržitelnější výrobek je ten, který nemusí být vyroben znovu. Každý kus oblečení, který dostane druhou šanci, představuje úsporu energií, vody i dalších přírodních zdrojů. Právě opětovné použití je proto nejvyšší formou cirkulární ekonomiky,“ vysvětluje Anna Smolíčková, předsedkyně představenstva společnosti TextilEco.
Druhá šance pro miliony kusů oblečení
Společnost TextilEco patří mezi nejvýznamnější subjekty působící v oblasti sběru, třídění a využití textilu ve střední Evropě. Prostřednictvím rozsáhlé sítě tisíců sběrných kontejnerů a vlastních zpracovatelských kapacit každoročně přijímá a zpracovává významné objemy použitého textilu. Jen v roce 2025 společnost v Česku a na Slovensku zpracovala přibližně 18 000 tun textilu a použitého šatstva.
Textil, který již není vhodný k přímému opětovnému použití, ale stále má materiálovou hodnotu, směřuje k dalšímu zpracování. Využívá se například při výrobě nových textilních vláken, izolačních materiálů, technických textilií nebo dalších průmyslových produktů.
Z celkového objemu přibližně 18 000 tun textilu a použitého šatstva, které TextilEco každoročně zpracovává v Česku a na Slovensku, se daří nacházet další využití pro přibližně 80 procent materiálu. Zbývající část lze využít alespoň energeticky při výrobě tuhých alternativních paliv.

Povinný sběr přinesl nové výzvy
Podle Anny Smolíčkové zavedení povinného sběru textilu znamenalo pro celý obor zásadní změnu. Množství sesbíraného textilu výrazně vzrostlo, zároveň se však změnila jeho kvalita.
„V minulosti využívali kontejnery především lidé, kteří chtěli své oblečení poslat dál a prodloužit jeho životnost. Dnes se sběr textilu stal běžnou součástí odpadového hospodářství, a proto se stále častěji setkáváme s textilem, který je silně opotřebený nebo znehodnocený,“ vysvětluje.
Zatímco dříve tvořily významnou část obsahu kontejnerů oděvy vhodné k okamžitému opětovnému použití, dnes roste podíl textilu určeného k materiálovému zpracování. To je přirozený důsledek masového rozšíření sběru mezi širokou veřejnost.
Problémem bývá také nesprávné ukládání znehodnoceného textilu. Vlhké, plesnivé nebo silně znečištěné kusy mohou poškodit celý obsah kontejneru.
„Stačí přitom jednoduché opatření. Pokud je textil mokrý nebo znečištěný, doporučujeme jej před vložením do kontejneru zabalit do uzavřeného sáčku. Tím lze zabránit znehodnocení dalších kilogramů textilu, které je možné znovu využít,“ radí Smolíčková.
Podívejte se, jak se rozebírá bývalá budova Sazky. KKCG se daří drtivou většinu materiálů opět využít, prodat nebo darovat
Trh se mění rychleji než kdykoliv předtím
S rostoucím množstvím sesbíraného textilu se podle Smolíčkové mění také ekonomika celého odvětví. Náklady na logistiku, třídění a další zpracování rostou. Současně se zvyšuje nabídka materiálů určených k recyklaci, což vytváří tlak na jejich výkupní ceny.
„Evropa dnes sbírá výrazně více textilu než v minulosti. Trh ale zatím nedokázal vytvořit dostatečné kapacity pro jeho další využití. Nestačí textil pouze sesbírat. Potřebujeme rozšiřovat recyklační technologie, vytvářet nové trhy a hledat další způsoby využití materiálů,“ upozorňuje Smolíčková.
Právě omezené možnosti následného zpracování a rostoucí náklady patří podle odborníků mezi největší výzvy současného textilního hospodářství.
Nadějí je systém EPR
Významným milníkem pro celý sektor by mělo být zavedení systému rozšířené odpovědnosti výrobců, známého pod zkratkou EPR (Extended Producer Responsibility).
Princip systému spočívá v tom, že výrobci textilu budou přispívat na financování sběru, třídění, opětovného použití a recyklace výrobků, které uvádějí na trh. Podobný model již dnes funguje například u obalů, elektrozařízení nebo pneumatik.
„Nacházíme se v období, kdy povinnost sběru textilu již existuje, množství odpadu výrazně roste, ale systém financování ještě nebyl spuštěn. Proto jej očekávají nejen zpracovatelé, ale také samotné obce,“ vysvětluje Smolíčková.
TextilEco se na budoucí fungování systému připravuje již nyní. Společnost vybudovala rozsáhlé evidenční a kontrolní mechanismy, díky nimž mohou obce získat přesný přehled o tom, jak bylo s textilem pocházejícím z jejich území naloženo. Transparentnost a dohledatelnost toku odpadu budou v budoucím systému jedním z klíčových požadavků.
„Jsme přesvědčeni, že budoucnost patří společnostem, které dokáží garantovat legální, transparentní a dohledatelné nakládání s textilem od okamžiku jeho sběru až po jeho finální využití,“ dodává Smolíčková.
Digitalizace přináší novou úroveň služeb
Vedle samotného zpracování textilu investuje společnost významné prostředky také do digitalizace a modernizace služeb.
„Nejnovější generace kontejnerů je vybavena systémem monitoringu, který v reálném čase sleduje míru naplnění. Zároveň testujeme možnost sdílení těchto dat se samosprávami, aby mohly v reálném čase sledovat naplněnost kontejnerů a získat lepší přehled o fungování sběrné sítě,“ říká Smolíčková. „Významnou naší novinkou jsou také sestavy Penguin Box, které propojují sběr textilu s moderními logistickými službami. Vedle části určené pro textil obsahují také multifunkční schránkový systém zapojený do sítě Balíkovna,“ dodává.
Součástí projektu je také iniciativa EKO-VÝZVA, která umožňuje lidem vracet nositelné oblečení zpět do oběhu prostřednictvím online second-hand prodeje a aktivně se zapojit do cirkulární ekonomiky.
Budoucnost patří cirkulární ekonomice
Od července letošního roku navíc vstoupila v platnost další významná změna. Velké společnosti již nesmějí neprodané textilní kolekce likvidovat nebo spalovat. I tato legislativní změna povede k hledání nových cest využití textilu a k dalšímu rozvoji recyklačního průmyslu.
Podle oslovených odborníků bude význam opětovného využívání textilu v následujících letech dále růst. Kromě legislativních změn tomu napomáhá také rostoucí zájem veřejnosti o udržitelnost a odpovědnou spotřebu.
„Vnímáme pozitivní změnu v přístupu lidí. Stále více domácností přemýšlí o tom, co se s textilem stane po jeho vyřazení. To je pro budoucnost celého oboru zásadní. Pokud chceme zachovat hodnotu materiálů a snižovat množství odpadu, musíme textil vnímat jako zdroj, nikoliv jako problém,“ uzavírá Smolíčková.
Text vznikl ve spolupráci s TextilEco.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah HN.cz
- Mobilní aplikace
- Bez reklam
- Odemykejte obsah pro přátele
- Články v audioverzi + playlist
- Možnost kdykoliv zrušit









