Humanoidi už umí dělat salta vzad, tančit, boxovat, řídit dopravu, a dokonce i vařit kávu nebo čepovat pivo. Jejich velký potenciál je ve skladech a u výrobních linek, kde budou vykonávat rutinní a manuální úkoly. Do roku 2050 by takovýchto pomocníků měla být až jedna miliarda. Alespoň podle americké investiční banky Morgan Stanley. Podle jejího výzkumu by měl trh s humanoidy do téhož roku překročit hodnotu pět bilionů dolarů.

Na dobu, kdy budeme běžně používat humanoidy v domácnostech, si ještě chvíli počkáme. Jejich masovější zavádění bude brzdit cena. Stále častěji ale budou vidět ve skladech a továrnách a podle některých prognóz by trh s humanoidy mohl v následujících desetiletí dvakrát převýšit automobilový průmysl.

Měli bychom se začít připravovat na velkou vlnu humanoidů. „Otázka už není, jestli přijde, ale jak rychle. Směr vývoje je jasný, od pilotů ve výrobě a logistice dnes přes široké průmyslové nasazení v horizontu tří až pěti let až po služby a postupně i domácnosti v dalším desetiletí. Za pět let je realistické čekat humanoidy ve výrobě, ve skladech, v hlídání objektů, postupně i ve zdravotnictví a retailu,“ říká Jiří Pálka, zakladatel společnosti Robot George.

V oblasti výzkumu dominují trhu s humanoidními roboty Čína a Spojené státy. Mezi humanoidy, kteří udávají směr, patří Optimus od Tesly, Atlas od Boston Dynamics nebo několik modelů čínské firmy Unitree. Tvorba humanoidů láká díky nedávným pokrokům v robotice a umělé inteligenci i evropské společnosti. „Evropa má rozjetých projektů dost, ale objem peněz, který jde do oboru, je řádově nižší než v USA a Číně. Tam jdou do humanoidů miliardy dolarů, u nás se pohybujeme ve stovkách milionů eur,“ Jiří Pálka.

Podle Pálky v Evropě chybí systematická státní podpora pro hardware, investoři, kteří umí financovat velké průmyslové projekty, a evropský dodavatelský řetězec na klíčové komponenty, které se dnes z velké části vozí z Asie. „My konkrétně narážíme hlavně na rozdíl ve financování, na odliv talentů, kdy nejlepší robotici a AI inženýři odcházejí za penězi ven, a na evropskou regulaci a byrokracii, která je dvojsečná. Na jedné straně přidaná hodnota pro zákazníky citlivé na bezpečnost, na druhé brzda pro rychlost vývoje a expanzi, kterou americká ani čínská konkurence nemá. Pokud Evropa nezasáhne, vyrobí si závislost na cizí fyzické AI a tu pak těžko vykoupí zpět,“ říká Jiří Pálka.

Ve skladech i v zdravotnictví

Právě Robot George pracuje na českém humanoidním robotu. Jmenuje se George a aktuálně umí autonomně používat pouze horní část těla. Chodit by měl začít už letos. Výsledný model by měl mít výšku 175 centimetrů a měl by si poradit s manipulací s díly, tříděním položek, montáží, překládáním či balením. Uplatnění najde ve výrobě, skladové logistice a v průmyslové inspekci.

George pro orientaci v prostoru používá kameru integrovanou v hlavě. Vše nové se učí v digitálním dvojčeti, ve kterém si může dovolit udělat miliony chyb bez následků, nebo přes virtuální realitu, v níž ho člověk navádí, jak má úkol provést. Naučené chování se následně přenese do reálného hardwaru. Firma ho učí prostřednictvím trénování neuronových sítí na kartách a softwaru od Nvidia.

Kamera integrovaná v hlavě poskytuje Georgovi obrazová data, díky nimž vnímá...
Kamera integrovaná v hlavě poskytuje Georgovi obrazová data, díky nimž vnímá okolí, rozpoznává objekty a lépe se orientuje v pracovním prostoru.
Foto: Robot George

Mozkem a nervovou soustavou George je umělá inteligence. Ta se podílí na každé činnosti robota, od porozumění řeči, vnímání okolního světa, plánování až po samotné řízení pohybů. George tak dokáže přijmout zadání v běžném jazyce, pochopit, co se děje kolem něj, rozhodnout se o nejvhodnějším postupu a následně ho fyzicky vykonat. „AI je nejen v robotovi, využíváme ji ve všech fázích vývoje, od konstrukčního návrhu přes softwarový vývoj a průmyslový design až po marketing. Je to dnes pro nás stejně přirozený pracovní nástroj jako notebook,“ zdůrazňuje Jiří Pálka.

Oproti americkým a čínským humanoidům vidí výhodu evropských modelů v bezpečnosti. „Američané jsou napřed v penězích a nasazení v továrnách. Číňané dominují cenou a objemy výroby. My nemůžeme soutěžit ani jedním, takže jdeme jinou cestou: stavíme robota, kterému evropská firma může věřit, s vlastními daty. Data zůstávají v Evropě, neodtékají do třetích zemí a celý vývoj jede s ohledem na evropskou regulaci a kybernetickou bezpečnost. K tomu nabízíme něco, co americká ani čínská firma neumí. Lokálního partnera, na jehož další vývoj má zákazník reálný vliv,“ říká Jiří Pálka.

Jedním z důvodů, proč firma staví evropského humanoida, je podle Pálky i dění ohledně nejnovějších velkých jazykových modelů od Anthropicu. Americká vláda společnosti nařídila okamžitě vypnout modely Fable 5 a Mythos 5 pro všechny zahraniční uživatele „Chtěli jsme, aby Evropa nebyla odkázána na zbytek světa. Doteď všichni vnímali, že problém přestavuje Čína, případ Fable 5 ukázal, že i USA dokážou zastavit přísun technologií do Evropy. Proto v Evropě musíme stavět své humanoidy a dělat vlastní AI,“ zdůrazňuje.

První nasazení u zákazníků

Z vlastních zdrojů už firma do vývoje investovala více než milion eur. Aktuálně má otevřené první investiční kolo a chce získat čtyři miliony eur. Peníze půjdou na rozšíření týmu, nákup a testování hardwaru, vývoj AI platformy a dalšího softwaru. Získané peníze by měly dovést George k prvním kusům nasazeným u platících zákazníků.

„Vývoj George probíhá ve třech velikostních variantách. Klíčové technologie a pohybové mechanismy jsme již ověřili na menší verzi, která úspěšně funguje v simulaci i na fyzickém prototypu. Paralelně dokončujeme hlavní průmyslovou verzi a právě s ní chceme letos na podzim zahájit pilotní nasazení u zákazníka. Hlavní výzvou před námi je samostatná chůze menší velikosti robota vysokého 135 cm na konci roku 2026 a samozřejmě financování. Spolupracujeme s logistickou skupinou HOPI, s pneumatikářskou firmou Continental Barum a strojírenskou společností Preciz. Na budoucí sériovou výrobu máme hardwarového partnera TNS Servis. Peníze aktuálně sháníme na dokončení funkčních prototypů a přípravu na malosériovou výrobu,“ vysvětluje Jiří Pálka.

Návrh všech částí probíhá interně. Každou část humanoida si tým vytváří sám.
Návrh všech částí probíhá interně. Každou část humanoida si tým vytváří sám.
Foto: Robot George

„Naší ambicí je nejen vyrábět humanoidní roboty, ale podílet se na vzniku zcela nového průmyslového odvětví postaveného na fyzické AI. Jsme přesvědčeni, že stojíme na začátku transformace, která v příštích desetiletích zásadně změní způsob, jakým se pracuje ve výrobě, logistice i dalších oborech. Chceme být mezi společnostmi, které tuto změnu aktivně vytvářejí, ne pouze mezi těmi, které ji přebírají,“ dodává.

Pálka předpokládá, že Robot George bude vyrábět humanoidní roboty v objemech tisíců kusů ročně a dodávat je do celé Evropy i dalších částí světa. „Začínáme v Česku a zaměřujeme se především na výrobu a logistiku. Postupně chceme rozšiřovat využití i do dalších oblastí. V dlouhodobém horizontu počítáme také s expanzí do USA a Asie, Evropa však pro nás zůstává přirozeným domovským trhem a místem, odkud chceme tuto novou technologickou éru pomáhat formovat. Věříme, že Evropa má příležitost stát se nejen uživatelem těchto technologií, ale také jejich tvůrcem,“ říká Jiří Pálka.

Text vznikl ve spolupráci se společností Robot George.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit