Penzijní úspory by měly směřovat i do českého zdravotnictví a sociální péče. Reforma třetího pilíře k tomu však optimální podmínky nedává

Stárnutí české populace nabere v příštích desetiletích rychlý spád. Do roku 2040 se má více než zdvojnásobit počet obyvatel ve věku 80 let a více. Nejrychleji poroste skupina osob ve věku 85+, tedy populace s nejvyššími nároky na zdravotní, ošetřovatelskou a sociální péči, jak upozornil začátkem letošního roku ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR Ladislav Dušek. Současně Česko čelí propadu porodnosti, takže na trhu práce budou chybět mladí lidé, což zasáhne také pečující profese. 

Jak se na dopady demografického vývoje a výrazný růst poptávky po dlouhodobé péči, sociálních službách a zdravotnických kapacitách připravit? Také o tom diskutovali experti na ekonomiku se zástupci veřejné sféry, obcí i poskytovatelů péče u kulatého stolu Hospodářské komory ČR, který se zaměřil na investice do zdravotnictví a sociální péče v rámci připravované reformy třetího pilíře penzijního systému.

Shodli se na tom, že současný systém založený na provozních dotacích nedokáže budoucím výzvám čelit a že bude nezbytné otevřít sektor zdravotnictví a sociální péče strategickým investicím a soukromému kapitálu. „Klíčovým přispěvatelem k nastartování ekonomického růstu by mohly být penzijní společnosti. Při zachování podmínek odpovědného investování mohou české penzijní úspory pomoci financovat projekty, které bude země v příštích desetiletích nezbytně potřebovat,“ řekl v úvodu prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

Provozní dotace není byznysplán

Problém nedostatku míst ve zdravotnických zařízeních a pečovatelských domech dopadne nejdřív na místní samosprávy. Dan Jiránek ze Svazu měst a obcí v debatě upozornil na to, že stávající systém finanční podpory postrádá kontinuitu a předvídatelnost. „Potřebujeme dlouhodobé finanční zdroje a hlavně přestat s tím, že jeden rok se vypíše dotace na tohle a příští rok na něco jiného,“ řekl Jiránek.

K tomu se připojil i František Vlček, ředitel rozvoje a inovací zdravotnického holdingu Akeso. „Provozní dotace není byznysplán,“ zdůraznil s tím, že nepredikovatelnost aktuálního úhradového systému brání rychlejším investicím nejen do kapacit a vybavení nemocnic, ale také do personálu a služeb.

Řešením by mohly být právě penzijní fondy, kde je k dispozici dlouhodobý kapitál, v současném modelu je ale uzavřený v transformovaných, konzervativních a povinně konzervativních fondech. Z hlediska investora to přitom není jen pomoc rozvoji tuzemské ekonomiky, investice do české infrastruktury nabízí i zajímavé výnosy. „Profitabilita se dlouhodobě pohybuje mezi pěti a osmi procenty a riziko, že by se tento sektor nefinancoval, je velmi nízké,“ potvrdil prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR Jiří Horecký. Atraktivní je také stabilní dlouhodobá poptávka, kterou vzhledem k současnému vývoji můžeme s velkou mírou pravděpodobnosti předpokládat.

Investice do zdravotnictví a sociálních služeb, ale také třeba do dopravní infrastruktury, nejsou žádná charita. Když jsou dobře připravené, tak mají vysoký výnos, měřitelnou rizikovost, dlouhodobé cash flow.

Debaty se zúčastnila také zástupkyně ministerstva pro místní rozvoj Dominika Hovančáková. Podle ní je změna financování zdravotních a sociálních služeb logickým pokračováním předchozí novely zákona, která umožnila financovat z prostředků penzijních společností bydlení. Současně zdůraznila, že k tomuto modelu financování budou směřovat i nová dotační pravidla pro období od roku 2028.

Penzijní společnosti se brání: půlprocentní poplatek nás dostane do ztráty, omezí to nábor nových klientů

18. 6. 2026 ▪ 6 min. čtení

Chybí flexibilita

Co tedy investicím do rozvoje zdravotnictví a sociálních služeb z penzijních fondů brání? Odborníci varují, že připravovaná reforma třetího pilíře penzijního systému nastavuje pravidla, která tento typ investic sice umožňují, ale neposkytují mu výhodné ekonomické podmínky.

Aktuálně připomínkovaný návrh ministerstva financí zhodnotil v debatě ekonom a předseda představenstva investiční společnosti Avant Vladimír Bezděk. „Některé složky toho návrhu míří správným směrem. Zaprvé motivuje mladé lidi, aby do systému penzijního spoření vstupovali co nejdřív, což je výhodné, protože v dlouhém investičním horizontu lépe funguje efekt složeného úročení,“ ocenil Bezděk. Pozitivně hodnotil i zaváděný model životního cyklu, díky kterému jsou účastníci automaticky motivováni k dynamickým investičním strategiím v mladším věku a k těm konzervativním v pozdější fázi spoření.

Co ale podle Bezděka vzbuzuje nejvíc otazníků, je přísné snížení poplatků, které ministerstvo financí navrhuje zafixovat na maximální výši 0,5 procenta. „Podle mého názoru to povede ke konsolidaci trhu, protože pro řadu dnešních poskytovatelů to bude představovat ztrátu. A ti, kteří na trhu přežijí, nebudou mít motivaci hledat pro klienta nejlepší možný výnos, protože hlavním kritériem budou nízké náklady,“ popsal své obavy Bezděk. 

Právě investice do tuzemské infrastruktury – ať už se jedná o bydlení, zdravotnictví nebo třeba dopravu – se do takto nastavených poplatkových limitů těžko vejdou, protože vyžadují aktivní správu, odborné posouzení, strukturování, regulatorní plnění, řízení rizik a další služby třetích stran.

Problematickou situaci shrnul Libor Vošický, předseda představenstva České spořitelny – penzijní společnosti: „Možnost investovat do české infrastruktury je v tomto případě jen deklarativní. Ministerstvo financí sice říká, že penzijním společnostem umožní investovat v podstatě do čehokoliv, ale ekonomicky nevytvoří podmínky k tomu, aby to bylo možné.“

Dalším problematickým bodem je podíl akcií v portfoliu penzijního spoření. Podle předkládaného návrhu musí u lidí do 50 let povinně tvořit minimálně 80 procent portfolia. „Myslím, že tohle by mělo být ponecháno na penzijních společnostech, protože ty dokážou mnohem lépe zajistit vysoké zhodnocení,“ uvedl Vošický.

Vyjádřil také naději, že by prostředky penzijních fondů mohly přispět k rozhýbání kapitálového trhu v Česku. „Obecně se totiž děje, že když investoři vědí o kapitálu, který je k dispozici, tak začnou projekty vznikat,“ řekl Vošický.

Investice do reálných aktiv mají v penzijním spoření své místo i kvůli diverzifikaci. „Je to jiný typ nástroje než akcie a dluhopisy, takže má smysl je do portfolií dávat,“ doplnil Aleš Rod, výkonný ředitel Centra ekonomických a tržních analýz a člen Národní ekonomické rady vlády. Pokud však budou muset 80 procent portfolia tvořit akcie, a navíc budou investice omezené půlprocentním poplatkovým limitem, penzijní společnosti je podle odhadu expertů nebudou chtít do portfolia zahrnout.

To může mít přímý dopad na množství a kvalitu projektů připravovaných v oblasti zdravotnictví a sociálních služeb v Česku. „S vidinou soukromého kapitálu se připravují kvalitnější projekty,“ podotkl Rod.

Chystaná reforma by tedy podle účastníků debaty potřebovala otázku poplatků a povinného podílu akcií přehodnotit, aby peníze z českých penzijních úspor nekončily jen v zahraničních akciích a ETF fondech, ale mohly být zainvestované do projektů, které pomohou Česku připravit se na výzvy, kterým bude v souvislosti se stárnutím populace čelit.

Text vznikl ve spolupráci s Českou spořitelnou.