Konec dlouhého čekání na vyšetření s rakovinou. Spádovost center má pomoci vyrovnat zátěž onkologických pracovišť a zkrátit čekání

Ministerstvo zdravotnictví plánuje zavést spádovost komplexních onkologických center (KOC). Znamená to, že pacienti si i nadále budou moci vybrat, kde se chtějí léčit, ovšem o ty ze svého spádu, kteří do jiného zdravotnického zařízení jít nechtějí, se bude muset postarat příslušné KOC. Informace zazněla v diskusi u kulatého stolu, kterou na konci června pořádala Onkologická platforma Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Konference se věnovala otázce, jak připravit českou onkologii na výzvy další dekády. V Česku je celkem 16 vysoce specializovaných center na léčbu rakoviny, kde se podává nejmodernější léčba – téměř v každém kraji jedno, a z toho dvě se specializují i na dětské pacienty.

Jedním z benefitů, které by měla do budoucna lepší organizace onkologické péče přinést, je zkrácení čekací doby na vyšetření a léčbu. „Zavádíme takzvanou centrovou zodpovědnost, kdy centrům určíme v klíčových diagnózách jasnou zodpovědnost za svůj spád a stanovíme, jak spolu mají komunikovat v případě, že se zahltí. Jsou to situace, kdy se třeba čekací doba na operaci slinivky někde blíží až ke třem týdnům. Určíme podmínky, jak automaticky přeposlat pacienta do jiného centra s volnou kapacitou,“ řekl v diskusi Tomáš Hauer, předseda pracovní skupiny pro specializovanou zdravotní péči a centra vysoce specializované péče Ministerstva zdravotnictví ČR.

Již dnes musí nemocnice provádějící chirurgii u rakoviny jater, slinivky a jícnu na týdenní bázi reportovat čekací doby na operaci. „Zavádíme řadu jednoduchých pravidel tak, abychom všem pacientům a všem účastníkům v procesu léčení dali jistotu, že je nenecháme viset v systému a čekat nekonečně dlouhou dobu. Stručnými a jasnými pravidly vymezujeme podmínky pro všechny hráče,“ ujistil Hauer. Ministerstvo zdravotnictví bude cyklicky přepočítávat spádovost a výsledky jednotlivých onkochirurgických center. A když třeba zjistí, že některé centrum již dlouho naráží na třítýdenní čekací dobu na operaci zmíněných závažných typů nádorů a v jiném centru se čeká jenom týden, spádové oblasti upraví ministerstvo tak, aby zátěž rozložilo rovnoměrně, a tím pádem čekací dobu v přetížených pracovištích zkrátilo. Stejným způsobem chce u vybraných onkologických diagnóz ministerstvo přistoupit ke všem KOC.

Školí se desítky nových koordinátorů péče

Komplexní onkologická centra mají podle ministerstva zdravotnictví koordinační a organizační roli, zastřešují ve svém spádu regionální onkologická centra (ROC), na která mohou již dnes část péče o nemocné s rakovinou, pokud to je možné, delegovat. Dosud nicméně převažovala snaha pacienty na moderní onkologické léčbě centralizovat do KOC. Ministerstvo zároveň bude po centrech chtít, aby u zvláště závažných diagnóz, jako například rakoviny plic nebo slinivky, zajistilo sloty, tedy vyhradilo časové a lidské kapacity na potřebná vyšetření. A nejde jen o sloty na samotné operace, ale i na CT vyšetření, endoskopická a sonografická vyšetření a podobně.

Již nyní se také školí desítky koordinátorů onkologické péče, kteří mají pacienta systémem vyšetření a zákroků provést tak, aby byla jeho cesta co nejrychlejší a kolečko vyšetření i léčba co nejefektivnější. „Ti lidé jsou skvělí. Viděl jsem účastníky kurzu a musím říct, že bude radost, až začnou koordinovat,“ ujistil Marian Rybář z odboru zdravotní péče Ministerstva zdravotnictví ČR. Dodal, že v jedné fakultní nemocnici se již pracuje na pilotním projektu softwaru pro tyto koordinátory. Program bude obsahovat i pomyslné červené tlačítko, které se stiskne ve chvíli, kdy vyšetření odhalí zvlášť závažný nádor, který je nutné operovat bezodkladně. „To nebude telefon nebo e-mail, bude to varování prostřednictvím koordinačního softwaru,“ dodal Rybář. Koordinátoři péče však již nyní v KOC fungují a kontakty na ně je možné dohledat na webových stránkách center.

Odborníci lepší organizaci péče vítají

Jiří Tomášek z Masarykova onkologického ústavu a člen výboru České onkologické společnosti s koordinací v rámci komplexních onkologických center plně souhlasí. V debatě však připomněl, že v případě centralizace musí pro regionální centra zůstat dostatek péče. „Aby práce v regionálních onkologických centrech byla smysluplná i pro lékaře,“ uvedl. Za nutné mimo jiné považuje přesně definovat pacienty, kteří nepotřebují, aby jejich léčbu posoudil multidisciplinární tým z KOC. Ten je jinak klíčovým prvkem pro určení diagnózy a léčebného protokolu.

„Zjistili jsme, že komplexní onkologická centra nejsou z kapacitních důvodů schopna poskytovat veškerou potřebnou onkologickou péči,“ uvedla Kateřina Kopečková z Onkologické kliniky Fakultní nemocnice Motol a Homolka. Upozornila také na personální problémy, se kterými se onkologie potýká. „A nejsou to jenom lékaři, je to i střední zdravotnický personál, na kterém mnohdy dostupnost onkologické péče závisí. Bude celospolečenský problém zajistit péči o stárnoucí populaci,“ varovala Kopečková.

Počet zhoubných nádorů vzrostl o třetinu

A statistiky její slova potvrzují. Demografická realita je nekompromisní – stoupající křivka počtu seniorů znamená nejen, že Česko bude stárnout, ale že onkologických onemocnění, která úzce souvisí s vyšším věkem dožití, bude rovněž výrazně přibývat. „Počet žijících seniorů ve věku 85+ se do roku 2040 znásobí 2,4krát. Ponese to nárůst incidence nových onemocnění. Za posledních deset let vzrostla prevalence (celkový počet případů onemocnění v populaci v daném čase – pozn. red.) zhoubných nádorů o 30 procent. Není bohužel nejmenší důvod se domnívat, že se to teď dvakrát nezopakuje, tedy budeme na dvojnásobku tohoto nárůstu,“ řekl Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Dušek to ilustroval na predikci růstu počtu nových zhoubných nádorů prsu, který rovněž stoupne minimálně o třicet procent každých deset let.

Přitom lékařů, kteří rakovinu léčí, tedy klinických onkologů a radiačních onkologů, je již teď málo. Například klinických onkologů je v Česku necelých 500 a z toho 156 je již starších než 60 let. „Podařilo se jim tak dokonale zestárnout, že budou do deseti let čelit masivnímu odchodu do důchodu. Jejich produkce v atestačním vzdělávání nevykryje ani odchody do důchodu. Ale my bychom ji potřebovali zvednout o 30 procent,“ upozornil Dušek.

Na datech dále ukázal strmě stoupající křivku počtu pacientů na léčbě ve specializovaných centrech a s tím i stoupající náklady. „Ta křivka nevyhnutelně pojede dál nahoru. Bez úspor v systému a důslednější prevence vzniku nádorového onemocnění, respektive jeho včasné diagnostiky, a to i u sekundárních nádorů, kdy jsou pacienti již pod dohledem lékaře, to prostě nepůjde ufinancovat,“ varoval Dušek. Přitom právě moderní centrová léčba u některých typů nemocí výrazně zvyšuje šanci na přežití. Například u chronické myeloidní leukemie, což je nádorové onemocnění krvetvorné tkáně, se počet pacientů, kteří tuto nemoc přežijí déle než pět let, zvýšil oproti 90. letům téměř o polovinu.

AIFP: Některé moderní léky by se mohly podávat i mimo specializovaná centra

Všechny nové, moderní léky, které se do Česka v posledních letech dostávají, jsou pacientům dostupné pouze ve  specializovaných centrech, jež mají se zdravotní pojišťovnou smlouvu o úhradě takového léku. V současnosti se takto léčí skoro 162 tisíc pacientů v různých terapeutických oblastech. „Jsme rádi, že si současná vláda dala jako prioritu revizi toho konceptu. Je načase, abychom se podívali, které léky v takzvané centrové léčbě mají zůstat a z jakých důvodů a které by mohly být pacientům dostupné i mimo centra. Český systém zná jen centrovou léčbu a pak léčivé přípravky vázané na předpis. Zatímco před deseti lety převažoval podíl léků na předpis, s přibývajícím počtem nových léků se to logicky otočilo,“ zmínila Eva Karásková, předsedkyně Onkologické platformy AIFP a moderátorka debaty.

Podle dat ÚZIS o léčbě rakoviny slinivky, plic a prsu v letech 2017 až 2022 bylo léčeno v centrech 61 až 77 procent pacientů s rakovinou prsu, 75 až 84 procent s rakovinou slinivky a více než 80 procent s rakovinou plic. V některých regionech, například v Karlovarském a Libereckém kraji nebo na Vysočině, je podle analýz dostupnost center nižší.

Podle odhadů odborníků bude rakovina v roce 2035 nejčastější příčnou úmrtí v EU. V Česku je v současnosti druhá nejčastější, hned po nemocích srdce a cév, u lidí do 65 let první. Zkušenost s rakovinou má v Česku 700 tisíc obyvatel. Léčba nádorů stojí veřejné zdravotní pojištění desítky miliard korun ročně.

Článek vznikl ve spolupráci s Asociací inovativního farmaceutického průmyslu.