V Česku jsme byli v oblasti akumulace a agregace energie dlouho pozadu oproti ostatním evropským zemím. Jaká je situace nyní?
Akumulační trh je jen jedna část energetického trhu. Na dlouhé roky jsme prakticky zastavili výstavbu obnovitelných zdrojů. Po vlně solárních elektráren kolem roku 2010, kdy bylo vše přepálené a bez konceptu, jsme místo podpory malých instalací, jako bylo běžné ve světě, vše na několik let úplně zastavili. A ještě jsme z lidí, kteří elektrárny stavěli nebo vlastnili, udělali strašáky. Návrat výstavby obnovitelných zdrojů vidíme až v posledních čtyřech letech a baterie k tomu představují jen další krok. Nemyslím si ale, že bychom za Evropou výrazně zaostávali. Rozdíl je spíše v tom, že se u nás realizují výrazně menší projekty. V Rumunsku je například běžné, že se realizuje projekt, který má 500 megawatthodin, u nás už mluvíme o velkém projektu s 30 megawatthodinami. Velkých projektů je navíc v Česku jen zlomek a je otázka, jestli se vůbec postaví, a pokud ano, zda je to vůbec dobře.
V jakém smyslu?
Česko potřebuje zhruba jednu gigawatthodinu kompenzační energie. Pokud někdo postaví jednu baterii o této kapacitě, trh ovládne a může ho do určité míry manipulovat. Baterie by měly fungovat v režimu obchodní flexibility.
Bateriová úložiště jsou jedny z nejrychleji rostoucích energetických technologií. Jak se v posledních letech technologie změnila?
Dnes máme materiál, který vydrží a je relativně levný. Před čtyřmi lety stála baterie čtyřikrát tolik co dnes. Bez dotačních titulů byla ekonomika návratnosti špatná, ale dnes už jsou ceny baterek takové, že projekty dokážou obstát i při tržní ceně elektřiny. My jsme montovali první dvoumegawatthodinový kontejner ve 20stopém kontejneru před čtyřmi lety a dnes má ten samý výrobce ve stejné velikosti více než trojnásobnou kapacitu.
Jakými změnami prošel řídicí systém?
Mluvíme o dvou systémech. První je BMS – Battery management systém, který se stará o to, aby byla baterie v pořádku. Je to takový vnitřní „doktor“. Velký kontejner je složený z tisíců malých bateriových článků a je nutné hlídat zdraví každého z nich. Při nabíjení nenabíjíte tisíc baterií zvlášť, ale nabíjíte celé série. BMS kontroluje, jestli se všechny články nabíjejí rovnoměrně, jestli se některý nepřehřívá, nebo mu naopak „není zima“. Řídí celý proces nabíjení a vybíjení tak, aby se baterie nedostala do problémů. Čím kvalitnější BMS je a čím lokálněji řídí chlazení i nabíjení/vybíjení, tím déle baterie teoreticky vydrží. To je ale jen samotný kontejner.
Druhý systém musí říkat, co má kontejner v danou chvíli dělat – například: „teď vybíjej 70 procent po dobu 15 minut“, „teď zvedni výkon na 90 procent“. Jedná se o EMS – Energy management system. EMS může mít různé úrovně. Je rozdíl, jestli baterie poskytuje službu obchodní flexibility nebo výkonové rovnováhy. V takovém případě dostane od agregátora jednoduchý signál: „nabíjej na 50 procent výkonu po dobu šesti minut“. To je jako zapnout jeden program na pračce. Baterie ale může fungovat i v komplikovanějších režimech. V areálu může ukládat fotovoltaické přebytky, kompenzovat spotřebu, dělat peak shaving. Tam už EMS musí neustále počítat a právě jejich vývoj jde dopředu mílovými kroky.
Nedávno jsme realizovali jedno z největších bateriových úložišť na Slovensku, jehož vybudování přišlo na 17 milionů eur. Můžete nám celý projekt více přiblížit?
Samostatně stojící bateriové úložiště vzniklo mezi obcemi Nižná a Veľké Kostoľany v blízkosti elektrárny Jaslovské Bohunice. Má kapacitu 20 megawatthodin a výkon 20 megawattů. Dokáže pokrýt výkyvy v distribuční síti a umožní skladovat elektřinu, která se vyrobí zejména z obnovitelných zdrojů. Jádrem systému je deset bateriových kontejnerů. Technologie využívá sto výkonových střídačů, čtyři technologické transformátory a hlavní VN transformátor připojený do distribuční sítě 110 kilovoltů. Investorem je slovenská společnost ZSE (Západoslovenská distribuce).
Takto rozsáhlé bateriové úložiště určitě není jen o samotné instalaci technologie. Co dalšího takový projekt obnáší?
Před uvedením do provozu následovala řada náročných funkčních, bezpečnostních a výkonových testů, během nichž se ověřovala správná komunikace všech technologií, chování systému při různých provozních stavech i jeho připravenost pro poskytování podpůrných služeb elektrizační soustavě. Teprve po úspěšném dokončení tohoto komplexního testování mohlo být úložiště uvedeno do ostrého provozu.
Jaká je odhadovaná životnost projektu?
Odhadovaná životnost je minimálně 6000 cyklů, což odpovídá období až 15 letům, v závislosti na provozních cyklech. Při průměrném odběru domácnosti na úrovni 0,5 až 1 kW a plném vybíjení po dobu jedné hodiny dokáže BESS Nižná zásobovat až 40 tisíc domácností.
V Košickém kraji jste zase postavili tři bateriová úložiště v jednom. Můžete nám celý projekt více přiblížit?
Jedná se o tři bateriová úložiště současně – v Kysaku, Barci a Košických Olšanech. Dohromady nabídnou kapacitu 12,7 megawatthodiny a výkon zhruba šest megawattů. Jde o tři nezávislé projekty, které budou vystupovat jako jeden energetický celek, i když jsou od sebe vzdálené asi deset kilometrů. Největší výzvou u tohoto projektu byla logistika. Dostat vše na správné místo a ve správný čas. Museli jsme včas zajistit všechny komponenty. Samotná baterie představuje jen jednu část. Potřebujete také vysokonapěťové kiosky, předávací místa, transformátory. Bateriové kontejnery váží 30 až 50 tun. Nestačí je pouze přivézt na stavbu. Musí být připravené příjezdové cesty, jeřáb, základové konstrukce i přesný postup skládání. Stavěli jsme tři úložiště najednou, prakticky ve stejném termínu. Místo jednoho realizačního týmu jsme potřebovali tři a práci jsme museli mít naplánovanou do nejmenších detailů.
Roste poptávka po bateriových úložištích?
Roste zájem zejména o velké stand‑alone projekty pro retailové parky nebo menší firmy, kde baterie zajišťují energetickou soběstačnost provozu, typicky u výrobních podniků. Osobně si myslím, že velké stand‑alone bateriové projekty pro vlastní byznys projdou rychlou vlnou a následně se trh ustálí. Dominantní budou projekty pro střední a větší firmy, které budou řešit kompenzaci spotřeby, a hlavně propojení baterií s elektromobilitou.
Pozorujete profesionalizaci trhu?
Trh se dnes jednoznačně profesionalizuje. Je na něm silná skupina lidí, kteří nabízeli fotovoltaiku, umějí s ní pracovat a přirozeně přecházejí k akumulaci. Vedle nich se sice objevují i investoři, kteří by rádi vstoupili do „super byznysu“ baterií a ve skutečnosti o něm nic nevědí, ale takových je jen pár.
Kde vidíte největší potenciál?
V nejbližších dvou letech se budeme soustředit hlavně na výstavbu velkých kontejnerových bateriových úložišť. Chceme se také zaměřit na složitější projekty. Máme aktuálně dokončený projekt, který kombinuje dvoumegawatthodinovou baterii, zhruba čtrnáct pomalých nabíječek, jednu rychlonabíječku a fotovoltaiku. Celý systém funguje na lokální úrovni uvnitř areálu fabriky, aniž bychom se museli dotýkat venkovní distribuční sítě. Zákazník chtěl původně přejít na elektromobilitu, ale distribuce mu neposkytla silnější připojení. Neměl tedy ani teoretickou možnost nabíjet všechna auta současně. Díky baterii už to proveditelné je.
Bateriová úložiště stavíte v Česku, na Slovensku i v Rumunsku. Jaké jsou rozdíly mezi jednotlivými zeměmi?
V Česku je situace relativně dobrá. Připravují se velké projekty, ale zároveň vzniká i mnoho menších. Stále je tu mnoho spekulantů a distribuční společnosti mají rozdané smlouvy o připojení v řádu několika gigawattů a nikdo neví, jestli se projekty skutečně postaví. Situace se ale zlepšuje.
Slovensko je většinou rok až dva za Českem, pokud jde o obnovitelné zdroje a bateriové systémy. Legislativně tam baterie zatím nejsou úplně dořešené a osobně si myslím, že se slovenský trh nebude zaměřovat na velká bateriová úložiště, ale spíše na hybridní fotovoltaické elektrárny, u kterých je zdroj doplněný baterií. Rumunsko je úplně jiný extrém. Má ambici stát se exportérem energie, a proto v něm vznikají projekty několikanásobně větší než u nás.
Nevyužíváme tedy potenciál?
Myslím, že ho využívat budeme, ale zatím na to stále nejsme připraveni.
Jakou vidíte budoucnost bateriových systémů?
Postupně se všechno optimalizuje – chlazení, konstrukce kontejnerů i hustota materiálů v článcích. Přijdou nové typy bateriových článků a celkově bude baterií mnohem víc. Relativně brzo se dostaneme do stavu, kdy budeme mít dostatek energie z obnovitelných zdrojů a zároveň dost baterií na její ukládání. S elektromobilitou se ale spotřeba elektřiny výrazně zvýší. Postupně se proto naučíme s energií mnohem lépe hospodařit. Největší posun přijde v oblasti řízení energie. Ještě před několika lety jsme přitom řízení energie vůbec neřešili. Prostě se vyrobila a někam poslala. A až tohle všechno zvládneme, očekávám, že se začneme přesouvat k vodíkovým technologiím.
Článek vznikl ve spolupráci se společností PV Service Plus.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah HN.cz
- Mobilní aplikace
- Bez reklam
- Odemykejte obsah pro přátele
- Články v audioverzi + playlist
- Možnost kdykoliv zrušit
