Jak může rodič na první pohled poznat kvalitní školní batoh do nekvalitního?
Měl by hledat ergonomický zádový systém, tedy dostatečně široké měkké ramenní popruhy, které lze nastavit nahoře i dole, doplněné hrudním páskem. Měl by se podívat, zda má batoh reflexní prvky v dostatečném množství na všech pohledových stranách a zda je batoh certifikovaný. Tyto informace zpravidla výrobci uvádějí na visačce. Dále si v detailu může prohlédnout, jaký materiál je na batohu použitý, zda je pevný, odolný a jak pevně šité jsou švy. To je podstatné zejména u ramenních popruhů a u zipů.
Důležité také je, zda má batoh dostatečný počet kapes i celý vnitřní prostor, aby se tam dítěti vešly všechny školní potřeby. Takový rychlý test lze udělat, když se do kapes podíváte – jeden ze základních znaků kvalitnějšího batohu totiž je, že má všechny kapsy s podšívkou, u levných batohů nebo tašek podšívka často chybí. Kvalitní batoh by měl mít zipy, které lze snadno rozepnout po celé délce, stejně tak manipulace s různými typy přezek nebo stahování by měla být jednoduchá.
A jak má dítěti školní batoh sedět na zádech?
Dobře padnoucí batoh nepřesahuje ramena dítěte a současně nepadá pod bedra. Zádový systém přiléhá k zádům dítěte po celé ploše. Vždy patří na obě ramena a hrudní pásek má být zapnutý. Vhodné je batoh vyzkoušet i se zátěží. Taška sama o sobě by měla být lehká, pro nejmenší děti maximálně do 1,2 kilogramu, většina však váží pod kilo. Materiály na ramenních popruzích a zádovém systému by měly být pevné, ale současně příjemné na dotek. Dno má být odolné – ať už z tkaniny doplněné plastovými prvky nebo lisované v pevném tvaru.
Všechny batohy pro první stupeň se mi zdají na dětská záda moc velké. Nemohou dítěti nějak uškodit?
Batoh na zádech prvňáčka může často působit nepatřičně a budit takový dojem. Ale na trhu existuje celá řada různých modelů školních batohů i aktovek a pokud se rodič bude řídit tím, co už jsme si řekli, věřím, že najde vždy takový batoh, který bude pro jeho dítě vhodný. Děti ve věku šesti let mají velmi rozdílné postavy, liší se nejen výškou a hmotností, ale i poměrem trupu k délce nohou nebo třeba šířkou ramen. Velký batoh sám o sobě dětským zádům uškodit může, ale to může i batoh správné velikosti, pokud je špatně nastavený a nošený na jednom rameni.
Školní batohy pro děti stojí kolem 2000 korun a více. Proč bývá cena tak vysoká?
Je to produkt náročný na výrobu. Při jeho šití bychom napočítali více než 100 jednotlivých kroků. Navíc se při výrobě používají stále nové materiály a technologie – například k barvení či impregnaci. Pokud chceme koupit kvalitní batoh z kvalitních materiálů, cena kolem 2000 korun a více bude odpovídající.
Jaké trendy sledujete v posledních letech v prodejích batohů? Jaké barvy, vzory, designy frčí?
Designy u batohů pro nejmenší se příliš nemění – líbí se jasné i pastelové barvy, odstíny růžové, fialové, modré nebo zelené. I motivy jsou u malých dětí předvídatelné – jsou to zvířátka, pohádkové postavy, sportovní témata jako třeba fotbal nebo auta či vlaky. Určitá část rodičů i dětí hledá licencované motivy, které jsou zrovna in. Výběr takového motivu ale může snížit jeho výdrž. Je vyšší pravděpodobnost, že se proti konkrétnímu motivu dítě dříve vymezí. U starších dětí se líbí jednoduchý styl, černá barva nebo kombinace s abstraktními motivy. Hodně oblíbené jsou i netradiční materiály – například manšestr nebo látky s leskem. Zajímavé jsou detaily – přívěsky nebo potištěné části popruhů.

Jak se vlastně vyvíjí školní batoh, kdo jej navrhuje, podle jakých kritérií?
Návrh batohu vzniká v designérském týmu, kde první návrh zohledňuje ergonomii, praktické detaily a funkční prvky a samozřejmě barevnost a samotný motiv. Tento návrh je odeslán s detailními poznámkami designéra do výroby a vzniká první vzorek. Ten je pak posouzen v širším týmu, vyzkoušen na dětech – zapůjčen k reálnému nošení a používání. Provedou se požadované změny a kolečko se opakuje – vznikne upravený návrh a z výroby je odeslán další vzorek zohledňující změny. Takto postupuje vývoj až do vzniku finálního vzorku, který se pak objedná k výrobě celé šarže. Než jdou batohy do prodeje, jsou testovány přímo v Česku.
Výrobce vašich batohů je v Číně. Jak se k tomu staví zákazníci, je čínská výroba vždy strašákem?
Batoh je výrobek s mnoha komponenty – zipy, přezkami, popruhy různé síly, plastovými doplňky. Při jeho výrobě se používá řada materiálů s různými vlastnostmi včetně těch recyklovaných. U dětských modelů je ve výrobě potřeba velmi kvalitního barevného potisku materiálu. Stejně jako v jiných odvětvích i v tomto se Čína na výrobu batohů a zavazadel specializuje desítky let a v rámci Evropy je velmi složité najít dodavatele pro všechny komponenty i specialisty na šití těchto produktů. Osobně si myslím, že není Čína jako Čína a stejně jako jinde na světě i tady najdete vysoce kvalitní produkci. Se zákazníky komunikujeme transparentně – naše batohy vznikají pro český a evropský trh, navrhované a kontrolované u nás doma. Batohy certifikujeme více než 20 let v ITC Zlín. V minulém roce jsme navíc přidali mezinárodní certifikaci dle standardu GRS pro recyklované materiály. Auditem prochází každoročně i náš výrobce v Číně. Osobně se domnívám, že strašákem pro evropský trh je spíše masová výroba a hlavně dovoz obrovského množství produktů na trh prostřednictvím čínských e-shopů.
Jak konkrétně výrobu v Číně kontrolujete?
Naše výroba v Číně je založena na dlouhodobém partnerském vztahu, vyrábíme zde 25 let. Výrobu kontrolujeme prostřednictvím auditů prováděných nezávislou autoritou v rámci certifikačních procesů a výrobu také sami pravidelně navštěvujeme. Osobně tam jezdíme, pracujeme přímo na místě s týmem vývojářů. Práce na vývoji vzorků v místě výroby celý proces výrazně zrychluje a současně nám umožňuje navštívit i subdodavatele, poznat nové možnosti výroby, najít na trhu nové materiály a komponenty. Návštěva produkce v Číně je vždy naplněná prací, ale současně přátelská a milá.
Je vůbec ekonomicky životaschopné vyrábět takovýto typ zboží v Česku? Kolik by stál jeden batoh, kdybyste jej vyráběli na domácí půdě?
Výroba batohů v Asii, kromě Číny také ve Vietnamu nebo Bangladéši, má své důvody. V Evropě nemáme plně vyvinutý dodavatelský řetězec a nejsou zde bohužel dostupné veškeré komponenty ani technologie. Finální výroba, z velké části ruční práce, je u nás výrazně nákladnější. Vzhledem k množství zboží, které každoročně prodáme, si nedovedu představit, že bychom našli v Česku partnera s dostatečnou kapacitou výroby, který by současně nabídl to, na co jsme zvyklí od našeho dodavatele. Cenu bych opravdu střílela od boku, ale odhaduji, že by mohla být o 50 až 100 procent vyšší než aktuální.
Již druhým rokem pořádáte projekt Pošli batoh dál, kdy své použité, ale stále plně funkční batohy darujete dětem, jež je potřebují. Jak to konkrétně funguje?
Našim zákazníkům, kteří mají doma školní batoh Topgal a už ho nepotřebují, nabízíme, aby nám ho poslali zpět. Zkontrolujeme jej, případně drobně opravíme a pak pošleme dál spolupracujícím organizacím, zejména brněnskému spolku Vesna a pražskému Šatníku Nory Fridrichové, které se postarají o to, aby batohy posloužily dalším dětem. Projekt je reakcí na časté dotazy našich zákazníků, co mají dělat s batohem, ze kterého děti odrostly, ale je ve výborném stavu. Pošli batoh dál jsme spustili ve zkušební verzi už minulý rok, kdy jsme se spojili se spolkem Vesna a vybrali pro děti asi 60 batohů prostřednictvím výzvy na sociálních sítích. Lidé darovali batohy v super stavu a zpětná vazba od dětí a rodičů z obdarovaných rodin byla skvělá. Proto jsme letos oslovili i Šatník Nory Fridrichové a na propagaci projektu vyčlenili částku v rozpočtu. Hradíme také náklady na poštovné, aby darování nestálo nic v cestě. Letošní sbírku jsme ukončili k 2. srpnu a za deset týdnů jejího trvání jsme vybrali od našich zákazníků více než 1300 batohů, což je úspěch, ve který jsme nedoufali. Batohy k nám často přicházejí nejen vyprané a voňavé, ale i s malým dárkem nebo osobním vzkazem. Úspěch projektu je pro náš tým odměnou.
Vyrábíte z recyklovaného materiálu rPET. Proč jste se k tomu rozhodli a co to pro výrobu znamená?
Batoh je složitý výrobek a naším cílem je vyrobit takový, který bude sloužit léta. A proč nepoužít recyklovaný materiál, když ho máme k dispozici? Přidanou hodnotou je, že veškeré výrobky z recyklovaných materiálů nabízíme s certifikací GRS (Global Recycled Standard). Tato certifikace deklaruje, že se opravdu jedná o recyklovaný materiál, a sleduje celý výrobní řetězec. Každý, kdo je v tomto řetězci zahrnutý, musí dodržovat standardy výroby ve smyslu minimalizace znečištění životního prostředí až po rovné podmínky pracovníků včetně zakázané dětské práce. Z hlediska výroby není rozdílu mezi použitím klasického polyesteru a toho recyklovaného, vlastnosti těchto materiálů jsou stejné. Před uvedením do produkce jsme si nechali klasický a recyklovaný polyester nezávisle otestovat v ITC Zlín a výsledky vycházely pro oba materiály shodně, není tedy třeba se koupě batohu z recyklovaného materiálu obávat. Jedinou malou nevýhodou je snad o něco náročnější administrativa, která se váže ke splnění podmínek standardu GRS, ale to pro nás není překážka.
Článek vznikl ve spolupráci se společností Topgal.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah HN.cz
- Mobilní aplikace
- Bez reklam
- Odemykejte obsah pro přátele
- Články v audioverzi + playlist
- Možnost kdykoliv zrušit








