Specialista na práškovou metalurgii Gevorkyan roste, další impuls přináší italská akvizice

Mezinárodní společnost Gevorkyan ročně vyrobí přes sto milionů kovových součástek pomocí práškové metalurgie. Zakázky jí rostou, včetně těch z obranného průmyslu. Díky letošní akvizici v Itálii dodává i pro skupinu Rheinmetall a další výrobce v segmentu. Souběžně s implementací AI v rámci skupiny aktuálně pracuje na vývoji unikátních řešení pro datová centra. „Pražská burza nám otevřela dveře do světa kapitálu, rozvoj ale pokračuje dál. Nyní máme továrnu v Itálii, tak proč by italští investoři nemohli mít zájem o naši firmu?,“ naznačuje možný směr zakladatel firmy Artur Gevorkyan.

V posledních letech jste hodně investovali. Už se to projevuje na číslech?

Investice nám umožnily růst i v době, kdy se celý evropský průmysl potýká s poklesem zakázek. Primárně byly zaměřené na rozšíření našeho portfolia, abychom mohli dodávat do jiných odvětví, kde jsme dříve nepůsobili, nebo je v omezené míře.

Měl jste pocit, že je třeba diverzifikovat?

V životě jsem už zažil tolik krizí, že mi bylo jasné, že situace na trhu nebude dobrá a že přichází turbulentní období. A když se chystá bouře, musíte loď zpevnit, zbavit se zbytečných věcí, ale také lidí, a připravit rezervy. Čím jsme si jistí, je, že budeme muset být flexibilní, abychom přeplavali bouři. Proto velká část investic šla do automatizace, digitalizace a nových technologií. Díky tomu náš růst teď táhnou všechny segmenty průmyslu. Evidujeme také výrazný příliv zakázek od evropských zákazníků odklánějících se od Asie.

BeNative

Naše know‑how nyní předáváme v Itálii

23. 7. 2026 ▪ 6 min. čtení

V letošním roce jste převzali italskou továrnu Sinteris. Jak se vyvíjí fungování italského závodu po jeho začlenění do skupiny?

V první řadě je to pro nás velmi zajímavá zkušenost. Přinesla i potvrzení toho, že kroky, které jsme podnikali na Slovensku, včetně velkých investic do automatizace a zefektivnění výroby, byly správné. Hned od začátku pracujeme na tom, jak tamní výrobu zefektivnit a maximálně využít stroje. Připomíná mi to naše začátky, když jsme s minimem peněz vstupovali na trh a jako neznámá firma jsme se udrželi jen díky maximalizaci efektivity. Firmy, které v té době byly na trhu už řadu let a měly stálé zákazníky, nebyly pod žádným velkým tlakem. Nás dopředu posouval hlad. A přesně to se snažíme přenést i do fungování italského závodu. Plánujeme přemisťovat celé výrobní linky, investujeme do oprav strojů a automatizace a naši kolegové z IT právě propojují plánovací a informační systémy italského a slovenského závodu.

Co dalšího v Itálii měníte?

Plánování materiálu je potřeba změnit úplně od základu. Hned na začátku jsme narazili na to, že některých materiálů bylo nadbytek a jiné naopak chyběly. Úpravy jsou nutné i v plánování výroby a v plánování servisu strojů. V Itálii mají na některých obřích lisech velmi dobrou automatizaci, dokonce lepší než my na Slovensku. Na jiných strojích ale automatizace chybí úplně, takže ji postupně doplňujeme. Změny děláme také v oblasti lidských zdrojů, například na lisovně jsme zavedli třísměnný provoz, aby stroje nestíhaly vychladnout. Dobrou zprávou je, že se do firmy vracejí nejlepší seřizovači strojů, kteří před lety v krizovém období odešli. Po našem převzetí vidí, že firma má jasnou strategii, majitelé investují do efektivity na všech úrovních, otevírají se nové zajímavé projekty, a proto se rozhodli vrátit.

Na jaké rozdíly narážíte?

Představte si, že pijete víno. Když na Slovensku nasazujeme umělou inteligenci napříč celým podnikem, je to jako celý den pít skvělé pití. Ale když v Itálii narazíme na oddělení, kde fungují po starém s odůvodněním, my jsme to tak dělali vždycky, tak je to jako by vám do sklenky nalili levné stolní. Mnoho věcí se tam dělá jen proto, že se tak dělaly desítky let. U nás změny vnímáme jako každodenní nezbytnost, protože jinak bychom nepřežili. Není to však ve firmách běžné a lidi to zpočátku překvapí a vystresuje. To je úplně stejné v Itálii i na Slovensku, jenomže na Slovensku jsou už lidi na můj styl zvyknuti. Zároveň se ale v Itálii v mnohém inspirujeme, například v oddanosti firmě, zápalu pro řešení technických problémů a obecnou přátelskostí, obzvlášť k novým kolegům ze Slovenska. Nepřijeli jsme tam jako „starší bratr“, ale jako partneři.

Kromě změn v Itálii máte rozběhnutých i několik projektů na Slovensku včetně nové výrobní haly.

Ano, výrazně se nám rozšiřuje portfolio produktů. A rozšiřuje se tak, že projekt nové výrobní haly jsme museli několikrát předělávat. Nakonec jsme se rozhodli, že už nemůžeme výstavbu dál odkládat. Postavíme halu tak, aby byla víceúčelová a detaily dořešíme později podle potřeb.

Jaké další obchodní příležitosti vidíte?

Jednou z nich jsou projekty spojené s umělou inteligencí. Naše technologie jsou užitečné tam, kde je potřeba vyrábět specifické věci, ale také ve velkých sériích. To je naše doména. Neděláme deset kusů ročně, ale stovky tisíc až miliony. Datová centra jsou proto pro nás zajímavou oblastí. Dokonce už pracujeme na vývoji určitých produktů, víc ale prozradit nemohu.

Připravujete další akvizice?

Ano, ale nejsou to akvizice v běžném slova smyslu. Oslovují nás firmy, které si uvědomují potenciál spolupráce v aplikování našeho know-how do nových příležitostí na trhu. Přelomovým bodem ve vnímání naší akvizice na italském trhu byl fakt, že jsme firmu nezavřeli, nestáhli do „levnějšího“ Slovenska, ale naopak investujeme do zefektivnění a pronikáme na nové trhy. Nevyhledáváme v Evropě budovy ani výrobní linky. Rádi vidíme partnery, kteří na trhu zůstanou dlouhodobě a budeme mít příležitost společně strategicky růst. Máme rozpracované projekty i v německy mluvících zemích.

Netajíte se tím, že vám vstup na burzu pomohl v růstu. V jednom rozhovoru jste dokonce zmínil, že litujete, že jste na ni nevstoupil dřív. Plánujete nějaký jiný vstup na finanční trhy?

Přemýšlíme nad tím. Pražská burza nám otevřela dveře do světa kapitálu. Rozvoj ale pokračuje dál. Nyní máme továrnu v Itálii, tak proč by italští investoři nemohli mít zájem o naši firmu? To samé bude platit i v případě, když začneme fungovat na německém trhu. Naše strategie je být flexibilní. Ale zdůrazňuji, že první, kdo o našich plánech bude vědět a s kým to budeme diskutovat, je pražská burza.

Vstupy na tyto burzy už aktivně řešíte?

Už jsme komunikovali s německou i s polskou burzou. Ohlasy jsou velmi pozitivní, ale myslím, že by to chtělo nějaký silnější příběh. Něco konkrétního, jako byla akvizice v Itálii. Nejen říct, jsme tu a chtěli bychom být u vás na burze. Kdybychom byli v Polsku v podobné situaci jako v Itálii, byli bychom na tamní burze do týdne.

Chápu tedy dobře, že nejdříve vstoupíte na milánskou burzu?

Spíše bych řekl, že nic nevylučujeme. Pokud to půjde, tak ano. Když už mluvíme o burzách, chci dodat to hlavní, co jsme si stanovili pro tento rok. Otáčíme loď a po letech významných investic chceme dosáhnout pozitivní cashflow a otevřít prostor pro zpětný odkup akcií, dividendy a podobně.

Text vznikl ve spolupráci se společností Gevorkyan.