Kopřivnická automobilka Tatra Trucks v posledních třech letech představila tři prototypy nákladních vozů s různými druhy alternativního pohonu. Jeden využívá vodíkové palivové články, druhý kombinuje elektřinu se vznětovým motorem a třetí spoléhá výhradně na baterie. Další projekty připravuje.

Současně zkoumá také automatizované řízení a dálkové ovládání nákladních vozů. Zatím jde především o ověřování technologií, které by se v budoucnu mohly uplatnit například ve stavebnictví, těžbě, komunálních službách, ale i u záchranářů nebo v bezpečnostních či ozbrojených složkách.

Těžké terénní nákladní vozy pracují ve specifickém v prostředí. Jezdí v dolech, lomech, na stavbách nebo při údržbě měst. Potřebují vysoký výkon, zvládnout velké zatížení a pokud možno neztrácet čas dlouhým dobíjením. V takových podmínkách chce Tatra ověřit, zda mohou alternativní pohony fungovat.

Zatím ovšem nejde o sériově vyráběná auta. Tři dosavadní prototypy vznikly v rámci řady Tatra Force e-Drive, která vychází z třetí generace modelové řady Tatra Force, představené v roce 2023. Ta slouží především armádě, hasičům a záchranářům, ale také zákazníkům ve stavebnictví a těžebním průmyslu.

Vodík, hybrid, nebo velká baterie

První zkoušenou cestou je vodík. Prototyp Tatra Force e-Drive FCEV 8x6 s celkovou hmotností 45 tun, představený už na podzim 2023, využívá elektrický pohon. Elektřinu si vyrábí přímo na palubě. Zdrojem jsou dva vodíkové palivové články, každý s výkonem až 100 kW. Kromě nich má také trakční baterii s kapacitou 171 kWh a nádrže na stlačený vodík.

Synchronní elektromotor s permanentními magnety poskytuje trvalý výkon 480 kW, krátkodobě až 580 kW. Točivý moment dosahuje 2300 Nm. Energii lze doplňovat také nabíjením baterie z externího zdroje.

Hlavní výhodou tohoto řešení má být rychlejší doplnění energie. Zatímco bateriový nákladní vůz potřebuje na nabíjení určitý čas, vodíkové nádrže lze podle výrobce naplnit během několika minut. To může být důležité zejména v provozech, kde auto pracuje většinu dne a delší odstávka znamená prodražení. Na druhou stranu tento pohon je závislý na dostupnosti plnicích stanic a na ceně samotného vodíku.

O rok později, tedy v listopadu 2024, Tatra představila odlišné řešení. Model Force e-Drive PHEV 8x8 využívá paralelní plug-in hybrid, který kombinuje klasický vzduchem chlazený osmiválcový diesel Tatra s elektromotorem.

Tatra Force e-Drive PHEV 8x8 využívá paralelní plug-in hybrid.
Tatra Force e-Drive PHEV 8x8 využívá paralelní plug-in hybrid.
Foto: Tatra

Dieselový motor poskytuje výkon 300 kW a točivý moment 2100 Nm. Elektromotor Danfoss má trvalý výkon 300 kW, maximálně 500 kW a točivý moment až 2400 Nm. Energie se ukládá do trakční baterie s kapacitou 89 kWh.

Čtyřnápravový valník s celkovou hmotností až 38 tun může jezdit třemi způsoby: pouze na elektřinu, pouze na naftu nebo kombinací obou pohonů. V čistě elektrickém režimu má podle Tatry dojezd až 70 kilometrů. To umožňuje například tichý provoz v místech, kde je nežádoucí hluk a lokální emise. Jakmile se baterie vybije nebo je potřeba delší dojezd, nastupuje spalovací motor.

Třetí prototyp už naftový či jiný spalovací motor vůbec nepotřebuje. Tatra Force e-Drive BEV 8x8 je plně bateriový elektromobil, který automobilka představila v listopadu 2025. Jde o sklápěč určený pro ověření elektrického pohonu v podmínkách stavebnictví a těžebního průmyslu.

Tatra Force e-Drive BEV 8x8 je plně bateriový elektromobil.
Tatra Force e-Drive BEV 8x8 je plně bateriový elektromobil.
Foto: Tatra

O pohon se stará elektromotor Danfoss s trvalým výkonem 330 kW a maximálním výkonem 550 kW. K dispozici je dvanáct trakčních baterií s celkovou kapacitou 480 kWh. Tatra uvádí dojezd 300 až 400 kilometrů podle terénu a způsobu nasazení.

Vůz může mít celkovou hmotnost až 44 tun, užitečné zatížení činí 22 tun. Kromě samotného nákladu dokáže táhnout také přívěs o hmotnosti 18 tun. Prototyp tak má ověřit, zda se velká baterie dokáže uplatnit i u vozidla, které musí zvládat náročné pracovní podmínky a terén a převážet těžké náklady.

Kromě elektrického pohonu jsou na voze také další konstrukční změny. Dvoudveřová kabina je vybavena ochranou proti převrácení a padajícím předmětům. Klasická zpětná zrcátka nahrazuje kamerový systém. Výbava zahrnuje také bezpečnostní prvky jako například hlídání mrtvého úhlu nebo tlaku v pneumatikách.

„Budoucí směřování pohonných systémů v segmentu těžkých nákladních vozidel nelze v současnosti jednoznačně určit. Každá z dostupných technologií má své specifické výhody pro odlišné provozní podmínky a naším cílem je být připraveni na všechny scénáře. Proto vyvíjíme různé prototypy. Nejedná se však o pouhé technologické demonstrátory, ale o reálné stroje navržené pro konkrétní nasazení u zákazníků, které tvoří přímý základ budoucích sériových vozidel,“ říká Radomír Smolka, člen představenstva Tatra Trucks zodpovědný za výzkum a vývoj.

Baterie mohou dávat smysl tam, kde lze vůz pravidelně dobíjet, vodík zase v provozech s vysokým denním nájezdem. Hybrid představuje řešení pro zákazníky, kteří potřebují část práce zvládnout bez lokálních emisí, například stavební práce v tunelech či v městských aglomeracích, nebo bez hluku a se sníženou infračervenou stopou – třeba nasazení vojenských vozidel v bojových a rizikových zónách. Potřebují ale zároveň vozidlo, které je závislé na infrastruktuře co nejméně.

Vodíková Tatra do města

Dalším projektem je druhý vůz s vodíkovými palivovými články, a to Tatra Force e-Drive FCEV 6x4, jehož vývoj Tatra oznámila v říjnu 2025. Tentokrát se zaměřuje na komunální služby. Využití by mohl najít při svozu odpadu, úklidu ulic, zimní údržbě nebo při práci na skládkách a v průmyslových areálech. Dokončený prototyp by se měl veřejnosti představit v polovině roku 2028.

Tatra Force e-Drive FCEV 6x4 se zaměřuje na komunální služby.
Tatra Force e-Drive FCEV 6x4 se zaměřuje na komunální služby.
Foto: Tatra

Nový vůz má využívat podvozek 6x4 se dvěma hnanými zadními nápravami. Zajímavostí bude přední nehnaná lichoběžníková náprava, která umožní nižší umístění kabiny a lepší výhled řidiče. Plánovaná maximální rychlost činí 85 km/h, dojezd má přesáhnout 200 kilometrů. Automobilka počítá se stoupavostí přes 30 procent a celkovou hmotností přes 25 tun.

V tomto případě ovšem nejde pouze o změnu pohonu. Tatra chce vůz vybavit také systémem automatizovaného řízení. Při svozu odpadu by se například mohl pohybovat zcela bez řidiče na skládkách nebo při sběru odpadu v průmyslových areálech. Podobné řešení by mohlo zjednodušit i další práce, při nichž se vozidlo opakovaně posouvá na krátké vzdálenosti.

I bez člověka v kabině

Na vývoji systému automatizovaného řízení pro svá vozidla kopřivnická automobilka spolupracovala například s Technickou univerzitou Ostrava a společností Valeo. Ze spolupráce s nimi již například vznikl prototyp nákladního automobilu Force 4x4 třetí generace, který je vybaven systémem dálkového ovládaní. Prototyp má klasický dieselový motor Cummins L9 o výkonu 291 kW a automatickou převodovku Allison 4500P.

„Hlavním cílem projektu je postupně dosáhnout vysoké úrovně autonomního řízení a vybavit vozidlo špičkovými technologiemi. Vedle samotného systému automatizovaného řízení a možnosti dálkového ovládání bude vůz disponovat také pokročilými asistenčními prvky známými z běžného silničního provozu, jako jsou adaptivní tempomat, systém nouzového brzdění či asistent pro změnu jízdního pruhu,“ říká Jakub Pončík, technický ředitel Tatra Trucks. Vývoj zahrnuje také integraci lidaru a dalších senzorů, které dokážou vytvářet prostorový obraz okolí a rozpoznávat překážky.

Důležitou součástí automatizovaného řízení je systém Drive by Wire Truck Interface. Ten umožňuje elektronicky přenášet povely do základních systémů vozidla, včetně pohonu, převodovky, řízení a brzd. Právě díky němu je možný autonomní provoz vozidla, ale také jeho ovládání na dálku.

Prototyp nákladního automobilu Force 4x4 třetí generace je vybaven systémem...
Prototyp nákladního automobilu Force 4x4 třetí generace je vybaven systémem dálkového ovládaní.
Foto: Tatra

Tatra vidí možné využití především v těžebních a průmyslových areálech nebo při zásazích hasičů a záchranářů. Vůz by se mohl dostat do míst, kam by bylo pro posádku nebezpečné vjíždět. Tatra Trucks společně s partnery již například dodala první speciální hasičské vozidlo Tatra Force 8x8 s pancéřovanou kabinou a systémem dálkového ovládání propojeným s pozorovacím dronem hasičům české armády. Další možností je provoz v uzavřených areálech, kde lze lépe kontrolovat pohyb dalších osob.

Automatizované řízení se má propojit také s připravovaným vodíkovým vozem FCEV 6x4. Ten má dostat soustavu senzorů, radarů, lidarů a výkonný řídicí počítač. Počítá se rovněž s integrací doprovodného dronu, který bude vůz sledovat z ptačí perspektivy.

Vodík potřebuje infrastrukturu

U vodíkových vozidel není problémem jen samotná technika. Zásadní otázkou zůstává také to, kde a za jakých podmínek budou moci doplňovat palivo. Síť vodíkových plnicích stanic je zatím omezená. Provozovatelé těžkých vozidel navíc potřebují zařízení, které zvládne plnit velké nádrže a bude dostupné přímo v místě nasazení.

Proto Tatra Trucks a česká firma Devinn vyrobily mobilní vodíkovou plnicí stanici umístěnou v běžném kontejneru, který lze převážet na jakémkoliv nákladním voze s hákovým nakladačem. Kapacita stanice je 100 kg vodíku při tlaku 500 bar. Stanice tak zvládne naplnit až tři vozidla Tatra Force e-Drive FCEV a v současnosti je testována na zkušebním polygonu Tatry společně se zmiňovaným vodíkovým prototypem.

Mobilní vodíková plnicí stanice je umístěna v běžném kontejneru, který lze...
Mobilní vodíková plnicí stanice je umístěna v běžném kontejneru, který lze převážet na jakémkoliv nákladním voze s hákovým nakladačem.
Foto: Tatra

Spalovací motory mají budoucnost

„Přes vývoj alternativních pohonů Tatra nadále počítá s dalším vývojem spalovacích motorů,“ upřesňuje Smolka. Tatra nově nabízí modernizované vlastní vzduchem chlazené osmiválce T3D-928 RE a dvanáctiválce T3D-930 RE s novým elektronickým řízením v provedení vyhovujícím emisním normám Euro 0, Euro III a Euro V. Výkony osmiválců se pohybují od 300 do 368 kW, u dvanáctiválců od 440 do 515 kW. Motory splňují legislativní podmínky pro provoz u hasičů, záchranářů a také u bezpečnostních a ozbrojených sil.

Automobilka zároveň staví novou zkušebnu motorů v kopřivnickém areálu a investuje prostředky do jejich vývoje. Spolupracuje například na vývoji spalovacích motorů splňujících budoucí emisní normu Euro VII a testuje možnosti spalování plynného vodíku ve vzduchem chlazených motorech.

„Výsledkem vývoje bude široká nabídka různých pohonů podle toho, k čemu a kde bude vůz sloužit,“ uvádí Smolka a dodává: „Pro těžební provoz může být vhodnější jedno řešení, pro městské komunální služby jiné, pro hasiče a vojáky další, přičemž minimálně u dvou posledně zmíněných bude diesel ještě dlouho základní volbou.“

Zatím je však většina těchto projektů ve fázi prototypů a zkoušek. Teprve provozní zkušenosti ukážou, jaké budou skutečné náklady, spotřeba, životnost baterií či palivových článků a jak náročná bude údržba.

Text vznikl ve spolupráci se společností Tatra Trucks.

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace