Bohatí Češi víc důvěřují místním bankám

Bohatí Češi víc důvěřují místním bankám

Privátní bankéři, kteří spravují volné prostředky bohatých klientů, zaznamenávají v poslední době přesuny peněz českých milionářů z ciziny.
"Služby privátního bankovnictví v Česku jsou už srovnatelné a naši klienti se v zahraničí často cítí ztraceni," vysvětluje trend Miroslav Dvořák, vrchní ředitel privátního bankovnictví ČSOB.
S volnými aktivy v hodnotě jednoho miliónu dolarů nebo eur jsou podle něj i takto bohatí Češi například pro švýcarské banky spíše "drobnými" klienty. Typickým klientem švýcarských privátních bank je člověk s kapitálem 50 miliónů eur, říkají experti. "Nevýhodou může být i jazyková bariéra a vzdálenost mezi bydlištěm klienta a bankou. Zatímco my se s klientem můžeme potkat jednou týdně, švýcarského kolegu potká zpravidla jednou za půl roku," říká Dvořák.
Zlom v uvažování nejbohatších Čechů, kam s volnými penězi, sehrál i vstup Česka do Evropské unie. "Mnozí lidé přestali vnímat riziko možné nestability a přestali se bát svěřovat svá finanční aktiva bankám," dodal Dvořák.
I díky tomuto trendu roste objem majetku spravovaného privátními bankéři v Česku. V posledních dvou letech desetiprocentním tempem ročně. Podle expertních odhadů nyní dosahují kolem sedmdesáti miliard korun.
Potenciál pro další růst majetku, který by mohly tuzemské banky nejbohatším Čechům spravovat, je však mnohem vyšší.
"Služeb privátního bankovnictví nyní využívá pouze dvacet pět procent lidí, kteří by s ohledem na svůj majetek mohli takové služby potřebovat," tvrdí Michal Vančík, vrchní ředitel pro privátní bankovnictví Živnostenské banky, která se tradičně orientuje právě na správu majetku bohatých Čechů.
Experti ČSOB, která má na tomto trhu více než poloviční podíl, tvrdí, že v Česku je sedm až osm tisíc lidí, kteří mají finanční aktiva v hodnotě jednoho miliónu dolarů. Privat banking jich podle tohoto odhadu využívá jen zhruba polovina. Právě silný potenciál pro privátní bankovnictví vede některé banky, aby rozšiřovaly počet privátních bankéřů.
"Máme teď sedmdesát bankéřů a hned bychom vzali dva další," říká Dvořák. "Teď u nás pracuje dvacet privátních bankéřů, před třemi lety jich byla polovina. Zvažujeme, že jejich počet rozšíříme," říká Vančík.
Plány na posilování privátního bankovnictví mají dva hlavní důvody. Banky čekají, že mnozí podnikatelé, kteří založili své firmy v 90. letech, budou své firmy prodávat silnějším zahraničním investorům. Na správu peněz pak budou potřebovat privátní bankéře.
Rostoucí bohatství Čechů stále víc vábí i zahraniční privátní banky a jejich konkurence si vyžádá další zlepšování služeb českých bank. Prvním signálem byl loňský příchod nizozemské Fortis, která se na privátní bankovnictví specializuje. Od listopadu je v Česku také Sal. Oppenheim, největší nezávislá soukromá banka v Evropě, zatím ve formě reprezentace. "Už se na nás obrátilo dost lidí. Přitahuje je naše exkluzivita - existujeme 220 let," říká za ni Tomáš Končický. Podle něj banka zvažuje otevření pobočky během dvou tří let.