Město chce vlastní soud, pomoci má zákon o insolvenci

Město chce vlastní soud, pomoci má zákon o insolvenci

Uprostřed insolvenčního zákona, který pojednává o úpadku firem, stojí na první pohled nepatřičná věta. "V obvodu Okresního soudu v Uherském Hradišti se zřizuje pobočka v Uherském Brodě." Jedna jediná věta, na niž se nedočkavě čeká tři sta kilometrů východně od pražské Sněmovní ulice, na samém moravsko-slovenském pomezí.

Před volbami rychle přilepit

Nesouvisející paragraf prosadil do zákona, který minulý týden schválili poslanci, uherskohradišťský politik Antonín Seďa (ČSSD). "Ano, je to klasický přílepek," připouští.
K insolvenčnímu zákonu poslanci na poslední chvíli přilepili sérii norem, které dosud nestačili prosadit. Vedle zmínky o uherskobrodském soudu je tak možné v zákoně o úpadku najít změny maximálních vyměřovacích základů pro placení pojistného, novelizaci daňových zákonů či úpravu pravomoci notářů. Odborníci přitom dlouhodobě upozorňují, že poslanci svými přílepky mění český právní řád v těžko proniknutelnou džungli.
"Já také přílepky nemám rád a snažím se je nedělat. Toto byla ale výjimka. Šlo o poslední šanci, jak věc prosadit před volbami," říká napůl omluvně Seďa.
Prosadit soudní pobočku zkoušel stejnou fintou už jednou. Paragraf vložil do trestního zákoníku, u něhož se dlouho předpokládalo, že bude bez problému schválen. Nakonec ovšem celý kodex narazil kvůli tomu, že ze zákona vypadla zmínka o tunelování.
Jiný způsob, jak zařídit pobočku, není. Ministerstvo spravedlnosti se totiž staví proti. "Je to neekonomické, nehospodárné, aby jeden soud sídlil na dvou místech," tlumočí stanovisko resortu mluvčí Petr Dimun. Kolik by zřízení pobočky stálo, nikdo přesně vyčíslit nechce. Stát by si musel pronajmout další budovu, platit energie a nově přijmout přibližně třináct lidí. Podtrženo, sečteno: náklady by se počítaly v miliónech
Brodská pobočka by řešila pouze jednoduššími spory. Třeba rozvody a dědická řízení. Trestní kauzy by dál měli na starosti soudci v Uherském Hradišti.

Soud pro Želary

Uherský Brod leží na úpatí Bílých Karpat, v kraji, který proslavila spisovatelka Květa Legátová v knize Želary. Oficiálně městečko s přilehlým příhraničním regionem spadá pod okres Uherské Hradiště, kde sídlí i soud. "Zřízení pobočky jednak výrazně usnadní život místních obyvatel a jednak napomůže rozvoji podnikatelské sféry," myslí si Jiří Rosenfeld, ředitel Slováckých strojíren. Je považován za uherskobrodského patriota a za pobočku se už delší čas přimlouvá.
Je to vidět i z argumentů, které má hned po ruce. Jak ukazuje v tabulkách, na Uherskobrodsku žije přes 54 tisíc lidí, což je víc než v mnohých samostatných okresech.
Neoperuje jen čísly. Pokud lidé z bělokarpatských samot musí k soudu, čeká je do Hradiště takřka padesátikilometrová cesta. S přestupem v Uherském Brodě.

Hradiště versus Brod

V diskusi hraje roli ještě jeden fakt: řevnivost mezi Uherským Brodem a Uherským Hradištěm. Brod byl až do roku 1960 samostatným soudním okresem a snahy o oddělení od Hradiště se objevují po pádu komunistického režimu pravidelně. Uherskobrodští patrioti si uvědomují, že zápas o větší samostatnost není zdaleka u konce. Seďův přílepek musí schválit ještě Senát, který obecně nemá poslanecké pozměňovací návrhy rád.