Energetika: EU chybí jednota

"Politika strachu", "Rozdělení a zpanikaření", to jsou jen některé titulky článků, ve kterých evropské listy popisují závislost Evropské unie na ruském plynu a ropě. Němci se bojí nedostatku plynu, Středoevropané jsou na Rusku téměř stoprocentně závislí. A Moskva ostrými výroky z posledních týdnů k uklidnění nepřispívá. V paměti zůstává pokles tlaku v plynovodech v lednu, kdy Kreml zatlačil na Ukrajinu.
Je takový strach ale oprávněný? "Vidím to jako spíše slovní hry, kdy si Rusko a jeho firmy vytvářejí co nejvýhodnější podmínky pro budoucí kontrakty. V případě Ukrajiny podcenili Rusové dopad na jejich obraz důvěryhodného dodavatele," říká Jiří Schneider, programový ředitel Pražského institutu bezpečnostních studií, který se zabývá otázkami energetické bezpečnosti.
Hlavní problém "energetického" vztahu EU a Ruska je neschopnost unie vystupovat jednotně. Polsko například kritizuje společný německo-ruský projekt baltského plynovodu. Poslední zbraní, kterou polský premiér Kazimierz Marcinkiewicz vytáhl, byl návrh, aby unie plynovod financovala a dohlížela tak na dodávky společně.
"V zájmu středoevropských zemí jako Česko je, aby s Ruskem vyjednával co nejsilnější partner - tedy aby se vytvořila společná unijní energetická politika," říká Schneider.
Ta ale neexistuje. Italové jsou nervózní ze své závislosti, Britové zablokovali pokus Gazpromu o nákup největšího distributora. Relativně klidní jsou, díky síle svých jaderných elektráren, Francouzi.
Američané svádějí s Rusy strategickou bitvu o středoasijskou ropu a plyn tím, že aktivněji podporují vybudování alternativních ropovodů přes Kavkaz a Turecko. Rusové kontrují snahou smluvně si zavázat tamní dodavatele tak, aby nebylo jižní cestou co posílat.
Nejnověji Washington ústy viceprezidenta Dicka Cheneyho obvinil Moskvu, že pomocí energetiky vydírá své sousedy. Podle agentury Reuters tím Cheney ohrozil možnou spolupráci ruských a amerických firem při chystané těžbě plynu z obřího pole v Barentsově moři.
Je to ale také hra slov: Rusko si nemůže dovolit největšího světového spotřebitele plynu a ropy ignorovat.

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace