Malicherní manažeři demoralizují svůj personál

Malicherní manažeři demoralizují svůj personál

Někteří manažeři si libují v malichernostech. Když Scott Olsen pracoval jako investiční bankéř, jeho šéf při hodnocení analýz připravených pracovníky oddělení nevěnoval pozornost obsahu dokumentů, ale jejich úpravě. "Předložili jsme mu finanční analýzu, která měla význam pro naše klienty, zda vydělají, či ztratí milióny dolarů, ale on komentoval pouze to, proč některá slova byla napsána větším písmem nebo ztučněna," říká Scott Olsen. Čas, který šéf věnoval kritice grafické úpravy, mohl a měl využít k vybroušení formulací analýzy, pokračuje Olsen a dodává: "Bylo to rozhodně pod jeho platovou úrovní."
Ze všech malých kancelářských "zločinů" jsou tyto "prkotiny" na hranici příčin všech druhů pracovních neuróz. Jejich pravděpodobným motivem je perfekcionismus, egoismus, fetiš kontroly, značkování vlastního teritoria, potřeba ospravedlnit vysoký plat či strach z oslabení vlivu.
"Jedním z problémů managementu je naprostá neschopnost dohlédnout důsledky. Věnujete něčemu celý den tvrdé práce a čeho se vám za ni dostane?" uvádí profesor managementu Len Greenhalgh. "Neboť, když máte perfektně a hladce fungující oddělení, nikdo z podniku neví, že existujete," podtrhuje.

Takhle si image nevylepší

Čím malichernější je úroveň snahy manažera vylepšit si svůj image, tím citelněji pravděpodobně narušuje motivaci svých podřízených. Tim Orr, někdejší ředitel vzdělávacích programů televize, přiznává, že se provinil "zmrazováním" motivace podřízených. Jednoho z vyčerpávajících dnů, kdy přemýšlel o tom, co je třeba zase zlepšit, mu jeho kolega takřka vyhlásil vzpouru. "Proč se mícháte do práce jiných lidí a zanedbáváte tu svou?" řekl mu tento veterán a poukázal mu na to, kolik času Orr stráví při natáčení pořadů takovými věcmi, jako je adjustace osvětlení, umístění kamer či mikrofonů. Orr si uvědomil, že svými přímými zásahy do práce kvalifikovaného personálu ničí jeho motivaci.

Jak vyzrát na hnidopicha

Timothy Donovan kdysi pracoval pro advokáta, který měl zálibu opravovat v jeho textech třeba takové malichernosti, že místo "ale" napsal "nicméně", dodával interpunkční znaménka, ale k samotnému obsahu neměl žádné připomínky. Někteří zaměstnanci odpovídají na tyto ryze formální a nepodstatné zásahy svých bossů do jejich textů protiúdery. Když John Westropp pracoval v univerzitním časopise, jeho šéf mu často přeformuloval texty "avantgardními" větnými strukturami. Začal tedy tyto zásahy excerpovat a požádal katedru anglického jazyka o jejich rozbor. Jejich závěr: šéfovy věty jsou gramaticky zcela nesprávné. Když pak šéf zase začal zasahovat do jeho textu, Westropp mu ukázal tento verdikt a v měření sil vyhrál.
Joe Exposito, konzultant a bývalý šéf podniku, upozorňuje, že na první pohled malicherné zásahy do textů zaměstnanců nemusí vyplývat z nějaké vlastní posedlosti určitých manažerů, ale jsou snahou "ukázat" se svým nadřízeným.
Uvádí případ manažera, který k prezentaci podniku, která si vyžádala 300 hodin práce, "přispěl" tím, že změnil několik grafů. Přesto však svým nadřízeným celou úspěšnou akci prezentoval jako výsledek vlastní práce. "Dělal to všechno proto, aby se zdálo, že má nad prací větší kontrolu, než skutečně má," říká Esposito.