Analýza: Ropa zasahuje akcie jen málo

Ropa zasahuje akcie jen málo

Známý finanční guru Philip Carret v roce 1930 napsal, že ceny na burze v New Yorku ovlivňují francouzská politika, německé bankovnictví, válka na Blízkém východě, peněžní trh v Číně, sklizeň pšenice v Argentině i nálada v mexickém kongresu stejně jako další faktory.
Dnes by tento výčet obsahoval na předních místech pravděpodobně i cenu ropy, která v dubnu vyvolala pokles investičního optimismu nejbohatších amerických domácností a která nepochybně ovlivňuje celou globální ekonomiku. Jak na ní závisejí akciové trhy?

Které trhy jsou nejcitlivější

Bylo by mylné domnívat se, že akciové trhy rozvíjejících se ekonomik rostou rychleji než vyspělý svět, protože těží více ropy.
Od minima devíti dolarů za barel na konci roku 1998 patří mezi ekonomiky s nejvýkonnějšími akciovými trhy kupříkladu Jižní Korea, která žádnou ropu nemá a která je na jejím dovozu hodně závislá. Dále Egypt, jenž většinu své produkce spotřebuje a nevyveze nic, nebo Turecko, které vytěží jen velmi malé množství ropy a desetkrát víc jí doveze.
Z opačného pohledu akciový trh významného exportéra ropy, Venezuely, klesl v loňském roce o 20 procent, zatímco cena ropy vzrostla o více než 40 procent.
Společnost Schroders uvedla v roce 2000 ve své analýze, že akciové trhy Turecka, Malajsie a Indie jsou na ceně ropy nejzávislejší.
V následujícím roce klesaly s cenou ropy i akciové trhy, ale Turecko, Malajsie a některé další rozvíjejí se ekonomiky rostly.
Ne, analytici dané společnosti neudělali chybu. Číslo, které vyjadřovalo míru závislosti ceny akcií na ceně ropy, se za prvé často a poměrně v širokém rozpětí mění a za druhé ani u nejzávislejších ekonomik není vysoké.
Prakticky neexistuje ekonomika, jejíž akciový trh by byl v čase stále stejně závislý na ceně ropy. Navíc každá ekonomika prochází střídavě obdobími, kdy míra závislosti předpokládá jednou společný a jindy opačný pohyb cen akcií a ropy. Není tedy pravidlem, aby tato závislost s cenou ropy rostla. Při současných maximech je míra závislosti i u většiny rozvíjejících se ekonomik nízká a nižší, než byla před třemi čtyřmi lety, kdy se ropa obchodovala za cenu kolem 25 dolarů za barel.
Ani ropný cenový šok v roce 1973 nezpůsobil podle některých seriózních studií dramatický pokles akciových trhů.
Univerzitní profesor Chao Wei pomocí modelu spočítal, že tehdejší nárůst ceny energií o 80 procent vedl k poklesu akciových trhů pouze o dvě procenta.
Ve skutečnosti mohly za ztrátu akciových trhů, která během dvou let dosahovala 35 až 70 procent, jiné faktory jako zpřísňování monetární politiky, nové informační technologie a nepředvídatelnost embarga.
Důvod velmi malého vlivu ceny ropy na pokles akcií je podle profesora ve snížení reálných mezd, které v roce 1973 stačilo k tomu, aby firmy dostatečně kompenzovaly vyšší náklady za energií a udržely hodnotu svého kapitálu.
Svými závěry Wei snížil význam předpokladů, že dražší energie snižuje vyplácené dividendy a firmám zvyšuje náklady na nové energeticky úspornější technologie, což má za následek pokles hodnoty jejich akcií. Podle jiných výpočtů s použitím komplexnějších modelů, které kromě cen akcií zohledňovaly i zpomalení ekonomiky, způsobila vyšší cena energie a náklady na úspornější technologie pokles akciových trhů po roce 1973 o 25 procent.

Dlouhodobá nezávislost

Z dlouhodobého pohledu jsou závěry jednodušší. V horizontu deseti a více let se cena akciových trhů mění nezávisle na ceně ropy. Jinými slovy: neexistuje žádná významná pravidelnost, se kterou by se ceny ropy a akcií pohybovaly stejným, nebo opačným směrem.
Závislost nelze prokázat ani u akciových trhů ekonomik, které jsou současnými největšími čistými importéry nebo exportéry ropy.
Výkonnost akciového trhu Evropské unie nebo Japonska je na cenách ropy nezávislá stejně jako výkonnost akcií Saúdské Arábie. A to i přesto, že některé ropné ekonomiky vykazují regionálně značně vysoký podíl akcií petrochemických firem.
Podíl těžařského průmyslu na akciové burze v norském Oslu představuje 60 procent, což je asi šestkrát více než v Evropě. Přesto je závislost norského akciového trhu na ceně ropy asi tak slabá jako závislost akcií Egypta na ceně zlata (Egypťané naposledy těžili zlato za vlády faraóna).
Je snad 60 procent burzy v těžařském sektoru málo? Nikoli. Důvodem je, že ani akciový trh těžařských firem není s cenou ropy silně korelovaný, i když zpravidla více než jednotlivé ekonomiky.
Vyvozování důsledků vlivu ceny ropy na výkonnost regionálních trhů navíc komplikuje fakt, že složení akciového trhu nemusí vždy kopírovat ekonomickou strukturu země.
Na burze největšího exportéra ropy, Saúdské Arábie, nepřesahoval v dubnu podíl těžařského průmyslu 30 procent. Přitom ropa zajišťuje této zemi asi 90 procent příjmů z exportu a téměř polovinu HDP.
Vysoká cena ropy tedy v žádném případě nezjednodušuje prognózu dalšího vývoje akciových trhů žádné z ekonomik.
Autor je analytikem, působí v Pioneer Investments ČR