Práce v unii ano, ale s omezením

Po několikaměsíčních tahanicích je konečně jasno. Poskytovatelé nejrůznějších druhů služeb budou moci do budoucna nabízet svou práci i v ostatních zemích Evropské unie. Doposud se tomu řada států bránila. Některé služby však budou mít smůlu. Na tom se v pondělí večer shodli zástupci všech 25 členských zemí EU, kteří schválili nový návrh směrnice liberalizace služeb.

Směrnici ještě musí ve druhém čtení schválit Evropský parlament. Členské státy potom budou mít tři roky na převedení pravidel do národní legislativy. K faktickému otevření tak dojde zhruba na přelomu let 2009 a 2010.
Změna se bude týkat firem i živnostníků. Na práci v zahraničí se tak mohou těšit například právníci, architekti, řemeslníci, stavaři či kadeřníci. Naopak liberalizace se netýká různých "citlivých" oblastí, například poskytování zdravotnických a pečovatelských služeb, notářů či cestovního ruchu.

Kvůli odporu starých států EU se také nepodařilo prosadit princip země původu, podle kterého se měli poskytovatelé služeb řídit předpisy země, z níž pocházejí. Bohaté státy se však bály, že by jejich trhy zaplavili podnikatelé z nových členských zemí, kteří budou mít výhodu nižších mezd a méně přísných předpisů. Do budoucna se tak český řemeslník bude muset při práci v Rakousku řídit tamními mzdovými i sociálními standardy.

Bič na úředníky

I navzdory těmto omezením by ale liberalizace trhu měla unii prospět. "Pokud chceme ekonomiku popohnat dopředu, pak k tomu musí dojít právě v oblasti služeb," řekl komisař pro vnitřní trh Charlie McCreevy. Služby se na celkovém výkonu unijní ekonomiky podílejí 70 procenty a liberalizace by měla přinést vznik až 600 000 nových pracovních míst.
Velkou výhodou například pro české podnikatele by se měl stát i takzvaný princip tichého souhlasu. Ten znamená, že úřady budou mít nově stanoveny lhůty, ve kterých se budou muset vyjádřit k žádosti o udělení živnostenského oprávnění. Pokud tak neučiní v termínu, bude se to brát, jako kdyby souhlasily. To nebude platit jen vůči cizincům, ale i v národních zákonech. Dnes nemohou čeští zájemci o živnost začít podnikat, dokud se příslušné úřady nevyjádří.

Polovičaté řešení

Změny by se měly odrazit i v rychlejším růstu českého hospodářství. Tvrdí to studie poradenské společnosti KPMG, kterou si nechalo vypracovat Ministerstvo průmyslu a obchodu. Dva roky po otevření trhu, tedy v roce 2012, by mohl roční růst HDP zrychlit o 0,7 až 1,6 procenta a vzniklo by téměř devatenáct tisíc pracovních míst. Pokud by však prošel původní, ještě liberálnější návrh, byly by tyto efekty o třetinu až polovinu vyšší.

Český export by se díky snazšímu poskytování služeb v zahraničí mohl zvýšit až o 12,5 miliardy korun ročně. Nyní se služby na celkovém vývozu podílejí jen zhruba jednou desetinou. "Na jednoho obyvatele se z Česka vyveze zboží za 6300 dolarů, ale služby jen za 760 dolarů. Plán ministerstva je tuto částku do konce dekády zvýšit na 1140 dolarů," tvrdí náměstek ministra průmyslu Martin Tlapa.
Největší šanci uplatnit se v zahraničí by podle KPMG mohli mít Češi nabízející právní služby, podnikatelé ve stavebnictví či v různých službách souvisejících s dopravou, například v cateringu.

Směrnice o službách dosud byla jedním z "nejžhavějších želízek", na nichž unie pracovala. Původní návrh z roku 2004, který pocházel ještě z pera komisaře Fritse Bolkesteina, budil především ve starých členských zemích velkou nevoli. Proti se stavělo například Německo a Francie, které se bály levné konkurence z nových zemí. Francouzi tak před rokem právě z protestu kvůli původním liberalizačním plánům hlasovali v referendu proti o ústavě unie, což celé společenství uvedlo v krizi.