Přímé bankovnictví: Největší riziko je klient

Ideální způsob zabezpečení: "něco mít a něco znát"

Častou otázkou, kterou si mohou klást uživatelé internetbankingu, GSM bankingu či phonebankingu, je možnost zneužití těchto aplikací. Bezpečnost nabízených produktů přímého bankovnictví je dostatečná, nezbytná je ale vždy opatrnost klienta. V opačném případě ani nejvyšší stupeň zabezpečení nemusí zabránit podvodu.

Bezpečnost aplikací

Ideální varianta zabezpečení by měla splňovat jednu zásadu - "něco vědět a něco mít". Něco vědět znamená pamatovat si tajné heslo ke vstupu do aplikace přímého bankovnictví. Něco mít zase představuje uložení elektronického klíče na nějakém nosiči nebo v generátoru kódů.
Největší zájem v rámci přímého bankovnictví mají lidé o internetovou aplikaci. Výhodou je vysoká přehlednost - vše se uživateli zobrazuje na monitoru počítače. Klienti se však setkají s řadou odlišností co do způsobu zabezpečení aktivních operací (platebních příkazů).
O všech dostupných variantách internetového bankovnictví je možné říci, že stupeň bezpečnosti je solidní. Některé varianty jsou ale bezpečnější než ostatní. Vždy ale nejvíce záleží na tom, jaká bezpečnostní pravidla dodržuje sám klient.
Pokud uživatel pro podepsání transakce používá autentizační kalkulátor nebo certifikát uložený na čipové kartě, je možné hovořit o zcela bezpečném internetovém bankovnictví. Dostatečná bezpečnost, ale již o něco menší, je spojena s variantou, kdy má klient elektronický klíč uložen na disketě nebo CD.
Další možnou variantou je, že klient vedle vstupního kódu (PIN), který se zadává ve všech aplikacích přímého bankovnictví, zadává ještě další tajné heslo (respektive vybrané znaky z něj). Tady je zabezpečení postaveno na způsobu "něco mít a něco znát". Při obezřetném chování je i tento způsob zabezpečení dostatečný.

Největší riziko je klient

Největší nebezpečí, které je spojeno se všemi službami přímého bankovnictví, je především nedůsledné chování klienta. Není nic horšího než si někam poznamenat vstupní PIN, a ten nosit ledabyle po kapsách spolu s certifikátem na disketě, nebo si PIN poznamenat někam na monitor počítače.
Tajná hesla by si klient neměl nikam psát, jen je nosit pouze ve své hlavě. Pokud se člověk u internetbankingu chová podle doporučených zásad, které získá od peněžního domu, nemá se v podstatě čeho obávat. Možnost prolomení zabezpečení těchto produktů je zanedbatelně nízká.
O přednostech služeb přímého bankovnictví pochybují dnes snad už jen lidé, kteří si je ještě nikdy nevyzkoušeli. Omezená pracovní doba peněžních ústavů a stále časově náročnější zaměstnání jsou hlavními důvody, které rozhodují o tom, že čím dál tím více lidí začíná pociťovat potřebu provádět platební styk podstatně efektivněji a úsporněji, než aby kvůli každému příkazu navštěvovali svoji banku. Téměř nezbytností se tak stávají služby přímého bankovnictví, které svým uživatelům nabízejí maximální komfort a časovou nezávislost na kamenných pobočkách.
Záleží jen na klientovi, který komunikační kanál zvolí - zda-li internet, mobilní telefon, telefonního bankéře, případně hlasový počítač.

Nejpoužívanější přímé bankovnictví

Internetbanking

Do systému banky je možné se přihlásit z libovolného počítače připojeného na internet a po zadání všech hesel a případně po využití elektronického klíče je možné zadávat platební operace.

GSM banking

K využívání aplikace stačí mít jen signál od mobilního operátora. Po celou dobu se klient pohybuje přímo v menu svého mobilního telefonu (bankovní aplikaci je jako další položka menu). Rozsah možných operací je srovnatelný s internetovým bankovnictvím.