Írán pohrozil Západu "ropnou zbraní"

Nejsilnější vyjednávací metodu, kterou má Írán k dispozici - tzv. "ropnou zbraň", začal při debatě s velmocemi používat nejvyšší duchovní a politický vůdce země ajatolláh Alí Chameneí. Včera varoval, že pokud Spojené státy udělají "špatný krok", ohrozí dodávky ropy z Perského zálivu.
Představitelé Íránu, čtvrtého největší exportéra ropy na světě, zopakovali, že jejich země se nevzdá obohacování uranu, jak po ní USA i evropské státy žádají.
Evropští diplomaté přivezou v nejbližších dnech do Teheránu balíček vstřícných návrhů, které mají Írán přesvědčit, aby svou politiku přehodnotil. Světové mocnosti se na znění pobídek shodly v pátek.
Chameneího včerejší televizní projev měl podle agentury Reuters naznačit, že Írán by mohl přerušit dodávky ropy, pokud by se na něj v jaderné kauze příliš tlačilo. USA ale na projev reagovaly ještě týž den klidně.
"Neměli bychom klást příliš velký důraz na hrozby tohoto typu," uvedla americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová. "Koneckonců, Írán je na ziscích z ropy velmi závislý."

Zbraň "až po letech"

Velmoci, včetně USA, obviňují Írán, že se snaží pod záminkou rozvoje civilního jaderného programu vyrobit nukleární zbraň. Ředitel tajných služeb USA John Negroponte v pátek v britských médiích prohlásil, že by k ní Írán mohl dospět až po roce 2010.
"Odhad, k němuž jsme dospěli, zní, že někdy mezi začátkem příští dekády a její polovinou by mohli mít k dispozici jadernou zbraň a to je důvod k velkým obavám," řekl Negroponte stanici BBC.
Připustil však, že USA nemají dost důkazů o tom, že Teherán zbraň skutečně vyrábí. Samotný Írán to od počátku popírá.
Návrh, který přiveze do Teheránu v nejbližších dnech vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana a na němž se v pátek shodly všechny země s právem veta v Radě bezpečnosti, však další rozhovory podmiňuje tím, že Írán jaderné aktivity ukončí. "Dohodli jsme se na dalekosáhlých opatřeních, která budou základem pro jednání ," řekla v pátek bez dalších podrobností britská ministryně zahraničí Margaret Beckettová. Írán je ochoten o návrhu jednat.
USA údajně nabídly, že v případě dohody mezinárodního společenství s Íránem odvolají ekonomické sankce, které přijaly proti Teheránu v 90. letech. S odvoláním na diplomatické zdroje ve Vídni to včera uvedla agentura AFP.

Sankce a ropa

Nicméně Spojené státy v pátek upozornily Írán, že na debatu již nezbývá mnoho času a že poté nadejde čas pro nové sankce.
V první fázi by šlo například o odmítnutí víz představitelům íránského režimu či o zmrazení jejich finančních prostředků.
Až později by přišly na řadu hospodářské sankce. S těmi ale zatím v žádném případě nesouhlasí Čína ani Rusko. Evropské státy rovněž zaujímají mírnější postoj založený na diplomacii.
Washington však nevylučuje jak brzké sankce, tak pozdější možnost ozbrojeného útoku proti režimu v Íránu.
Jeho "ropná zbraň" spočívá v tom, že Teherán by mohl nejen zastavit vývoz své ropy, ale navíc zablokovat Hormuzský průliv - bránu do Perského zálivu, kudy proudí asi třetina veškeré ropy, kterou svět těží.
Podle Světové banky by například omezení těžby ropy v Íránu na polovinu znamenalo raketový růst ceny na 120 dolarů za barel.

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace