Slovensko: Podmínky k podnikání jsou pro nás lepší

Výstavba automobilek na Slovensku je rukavicí hozenou českým producentům součástek a autopříslušenství. "Museli jsme ji zvednout, neboť ji považujeme za mimořádnou šanci prosadit se na strmě rostoucím trhu," vysvětlil Pavel Juříček, generální ředitel Brano Group.

HN: Čím je pro skupinu Brano Slovensko přitažlivé?
Především tím, že do roku 2010 bude produkovat milión osobních vozidel. Vzhledem k tomu, že se na tento sektor zaměřujeme, a tedy 95 procent produkce z ročního objemu 4,5 miliardy korun směřuje právě do automobilového průmyslu, cítíme velkou výzvu a šanci prosadit se. Samozřejmě vnímáme velice pozorně skutečnost, že podnikatelské prostředí je tam celkově příznivější než u nás.

HN: Jaké konkrétní záměry už uskutečňujete?
V roce 2004 jsme koupili u Košic polovinu prázdné továrny bývalé společnosti ZTS Martin. Přebudujeme ji na moderní slévárnu tvárné litiny, kde chceme zhotovovat součásti pro auta o hmotnosti do deseti kilogramů.
V první etapě investujeme 200 miliónů korun, po rozšíření projektu se celkové investice zvýší až na 450 miliónů. Celkem zaměstnáme přes 360 pracovníků.

HN: Do jaké míry vaše rozhodování ovlivnila skutečnost, že můžete získat finanční pobídky poskytované slovenskou vládou?
Samozřejmě nezanedbatelně. Vedeme nyní jednání o pětiletých daňových prázdninách, počítáme i s podporou ve výši 150 tisíc slovenských korun na jedno nově vytvořené pracovní místo.
Pobídky mají svůj význam pro celkovou návratnost našich investic. Záměr předpokládá, že se dostaneme k pětileté návratnosti.

HN: Jaká rizika jsou s tímto projektem spojena?
Dvě považuji za klíčová. Nemusí se nám podařit umístit se mezi dodavatele automobilek v míře, jakou si plánujeme. Druhým rizikem jsou určité byrokratické překážky, s nimiž se setkáváme. Například už půldruhého roku vyjednáváme o oněch investičních pobídkách.
Předkládali jsme celkem čtyři varianty žádosti o ně. Stále je ale nemáme potvrzeny. Administrativní náročnost je podobná jako u nás. Ne všechny příslušné slovenské úřady mají stejný tah na branku.

HN: Jaký podíl produkce hodláte na Slovensku zajišťovat?
Ve slévárně předpokládáme obrat 200 miliónů korun za rok, ve výrobě zvedáků ještě o polovinu více. Dohromady bychom se chtěli dostat zhruba na osminový celoroční podíl.

HN: Obecně platí, že české firmy Slovensko přitahuje díky lacinější pracovní síle. Můžete uvést, kolik celkem ušetříte tímto transferem výroby?
Nejde ale pouze o cenu práce. Jde o celkový komplex přínosů spočívajících například také v podnikatelsky přitažlivější sociální síti, jež je na Slovensku zavedena, o motivaci lidí k práci.
Očekáváme, že naše náklady budou zhruba o osm procent nižší, než v českém prostředí. Pro zajímavost jde o hodnotu, která je vyšší než očekávaný zisk příslušné slovenské aktivity.
Jsem však přes všechna úskalí přesvědčen, že slovenská vláda svými reformami podnikání podporuje daleko lépe než česká, a proto se nám expanze na Slovensko jistě vyplatí.