Proč ženy ve vedení berou méně?

Karolina Švidrnochová
www.ihned.cz/svidrnochova
V posledních čtyřech letech zaměstnavatelé získávají do managementu stále více žen. Ve srovnání s muži jim však méně platí. Podle Výzkumného ústavu práce v Praze se platy manažerů a manažerek liší i ve věku nad čtyřicet let, kdy mívají naprosto rovnocennou šanci podat stejný výkon.
Ženy, které se v předchozích letech věnovaly malým dětem, se totiž poté s plným nasazením vrátily do zaměstnání. "Otázkou je, zda zaměstnavatelé zneužívají rozdíly v kariérním cyklu žen-matek a mužů, jejichž profesní dráha je plynulá," zamýšlí se Jan Vlach, autor studie Šetření výdělkové nerovnosti žen a mužů v managementu. "A nebo ženy samy podhodnocují cenu své práce při vyjednávání o výdělku. Může to být i proto, aby zvýšily svou konkurenceschopnost."
Manažerky v chudých oborech
Z údajů Českého statistického úřadu z roku 2004 vyplývá, že 50 tisíc korun měsíčně vydělaly čtyři procenta mužů a jen jedno procento žen. Ve výsledcích statistik se tak projevuje nedostatek top manažerek v odvětvích, v nichž jsou nadprůměrné příjmy.
Spíše dominují v hospodářsky méně silných službách, obchodu, ubytování, stravování, dopravě, zdravotní a sociální péči a veterinární činnosti.
Výjimkou je pouze finanční zprostředkování a sociální zabezpečení, kde ženy vydělávají více. V nepodnikatelské sféře se manažerky soustřeďují ve vzdělávání, zdravotnictví, veřejné správě.
Ženy většinou nacházejí uplatnění nejen v organizacích s nižšími příjmy, ale i v těch s vyšším počtem zaměstnanců - nejčastěji kolem tří tisíc. Tam jim je do určité míry garantována jistota pracovního místa, možnost větší časové flexibility.
"V podnicích s vysokou zaměstnaností žen se manažerky nesetkávají se silnou konkurencí mužů, které na trhu práce zvýhodňuje jejich plynulý pracovní a profesní život," uvádí Jan Vlach ve své studii. V těchto organizacích ženy tvoří téměř polovinu managementu, v nižších manažerských pozicích ji dokonce překonávají.
Plat někdy závisí na dohodě
Bez ohledu na pozice v zaměstnání si ženy podle statistiky vydělají zhruba 80 procent výdělku mužů. Rozdíl mezi příjmy manažerek a manažerů je ale ještě větší, zvláště v soukromých firmách.
Důvody však málokdo přizná, nechce riskovat nařčení z diskriminace žen. Navíc na úrovni generálních ředitelů a vedoucích organizací bývá výše výdělku dána spíše individuální dohodou a podpořena nefinančními výhodami. Záleží tedy na tom, kdo si co vyjedná.
"V naší společnosti nejsou žádné rozdíly mezi platovým ohodnocením manažerů a manažerek. Mzda je stanovena pro pracovní místo a podle úkolů, které musí dotyčný zaměstnanec plnit, nikoliv podle pohlaví osoby," říká například vedoucí personálního oddělení společnosti Robert Bosch Vlasta Ledlová.
Nejmenší rozdíly v příjmech jsou u nižšího managementu. Jde o pozice vedoucích útvarů, náměstků a odborných ředitelů.
Mzdy se u nich tvoří na základě vnitropodnikového mzdového předpisu, který vychází z českého pracovního práva.
Nejde vždy o diskriminaci
Statistická šetření ukazují, že ženy oproti mužům odpracují méně hodin. Stejně tak dělají méně přesčasů a nejezdí tak často na služební cesty.
Odráží se v tom časová a psychická náročnost spojená s péčí o rodinu. Kariérní vývoj absolventek vysokých škol, s předpoklady pro nejvyšší pozice, zpočátku kopíruje dráhu absolventů. "Máme zkušenosti zejména s čerstvými absolventy a můžeme říci, že jejich požadavky na plat se neliší. Ženy v tomto věku jsou častokrát sebevědomější než muži," říká Iveta Richter, ředitelka personálního oddělení společnosti Ernst & Young. Kolem věkové hranice třiceti let se začínají profesní dráhy mužů a žen rozcházet.
Zaměstnankyně se stávají matkami, zatímco jejich vrstevníci po několika letech praxe sklízejí ovoce v podobě profesního povýšení a růstu odměn za práci. Profesní kariéra i výše příjmu ženy tak kulminuje mezi 40. a 49. rokem, ve srovnání s muži o deset let později. Potom však zase prudce klesají. Je to dáno nižší hranicí odchodu do důchodu u žen, kterou často využívají.
K tématu dále rozhovor na straně 8